Parní lokomotivařady 524.1 | |
---|---|
![]() Lokomotiva 524.1110 | |
Řada (BD) | Va |
Řada dleKryšpína (ČSD) | 524.1 |
Základní údaje | |
Výrobce | První Českomoravská továrna na stroje,ČKD,Škoda Plzeň |
Výroba v letech | 1918–1943 |
Počet vyrobených kusů | 162 |
Provozovatel | BD,ČSD |
Období provozu | 1918–1980 |
Hmotnost a rozměry | |
Hmotnost ve službě | 88 000 – 99 700 kg |
Adhezní hmotnost | 66 400 – 71 500 kg |
Délka přes nárazníky | 12 720 – 13 420 mm |
Výška skříně od TK | 4 636 mm |
Rozchod | 1 435 mm |
Parametry pohonu | |
Uspořádání pojezdu | 1´E1´ m2t, 1´E 1´ p2t |
Trvalý výkon | 935–1030 kW |
Maximální povolená rychlost | 55–60 km/h |
Přetlak páry | 13–15 bar |
Počet válců | 2 |
Průměry válců | 550–570 mm |
Zdvih pístů | 630–632 mm |
Typ rozvodu | Heusinger |
Průměr hnacích a spřažených dvojkolí | 1 258 – 1 310 mm |
Průměr běhounů | 830–880 mm |
Výhřevná plocha topeniště | 14,7–16,7 m² |
Výhřevná plocha přehřívače | 0–76,34 m² |
Plocha roštu | 3,2–3,87 m² |
Zásoba uhlí | 4,6–5,0 m³ |
Zásoba vody | 12,5–14,7 m³ |
Odkazy | |
![]() | |
![]() Některá data mohou pocházet zdatové položky. | |
Řada524.1 ČSD je pětispřežní tendrováparní lokomotiva určená především pro nákladní dopravu. Její konstrukce vychází z řadyVaBuštěhradské dráhy (BD), jejíž šest původních strojů bylo po zestátnění BD přeznačeno na 524.101 – 06.
BD objednala původně šest strojů řady Va (501 - 506) pro postrkovou službu na sklonově náročném úsekuBubny–Veleslavín a na tratiVejprty–Chomutov. AčkolivPrvní Českomoravská továrna na stroje zkonstruovala lokomotivy s využitím mnoha prvků řady270 kkStB -kotel, blok válců,dvojkolí a další, šlo o lokomotivy namokrou páru. Lokomotivy byly dodány v roce 1918 a již od počátku nasazení do provozu se velmi osvědčovaly. Závažnějším nedostatkem bylo pouze špatné vyvážení rotujících hmot a z toho vyplývající horší chodové vlastnosti při vyšších rychlostech, což se přeneslo i na další lokomotivy řady 524.1. Díky tomuto nedostatku byly stroje této řady často využívány při zátěžových zkouškách mostních konstrukcí.
Osa kotle se nacházela ve výšce 2750 mm nad TK, průměr kotle byl 1600 mm. V původním provedení kotel obsahoval 295 žárnic. Nadýmnici spočíval baňatýkomín Rihosek. Blok válců byl upravený z ř. 270, přestože byly lokomotivy provedeny na mokrou páru, počítalo se již v konstrukci s rekonstrukcí napřehřátou. Proto byla použita válcovášoupátka s vnitřním vstupem páry. Rám lokomotivy byl plechový, postranice měly tloušťku 34 mm. Adamsovy běhouny byly bez vratného zařízení. Prvních 5 strojů mělo nesacíinjektory Friedmann, poslední napájecíčerpadlo Knorr s předehřívačem vody.
Již v roce 1921 byla v První Českomoravské provedena rekonstrukce lokomotiv na přehřátou páru. Ocelovátopeniště byla nahrazena měděnými, kotel byl rekonstruován a nově obsahoval 173 žárnic a 24 kouřovek. Parametry i přehřívač odpovídaly řadě 270.
V roce 1924 při zestátnění BD převzaly všechny lokomotivy ČSD. Během provozu na nich ČSD provedly některé rekonstrukce – dosadily nové litinové komíny s korunou,sací brzda byla nahrazena tlakovou, kromě 01 dostaly lokomotivy na levé straně injektory na výfukovou páru Friedmann LF a 524.103 dokonce v 60. letechdyšnu Giesl.
V roce 1938 se všech šest strojů nacházelo naBohumínsku, při obsazení pohraničí připadly DR. ČMD si je zpětně pronajaly a později odkoupily.
Lokomotivy byly vyřazeny z provozu v těchto letech:
Z lokomotiv původní řady Va se nezachovala žádná.
Na základě dobrých zkušeností s lokomotivami řady Va BD začaly ČSD objednávat výrobu dalších strojů tohoto typu. Dodávky probíhaly v následujících letech takto:
Osa kotle byla u nově dodávaných lokomotiv ve výšce 2800 mm nad TK, průměr kotle zůstal shodný - 1600 mm, stejně tak i délka. Uvnitř válcového kotle se nacházelo 30 žárnic a 70 kouřovek, výhřevná plocha činila 154,5 m², malotrubnatýpřehřívač měl plochu 68,8 m², lokomotivy měly litinový komín s korunou, ruční vyrovnávače tlaků, plechový rám s postranicemi tloušťky 34 mm.
Během2. světové války převzalyDRB 68 lokomotiv, které označily 95.201–268.
Během dlouholetého provozu u ČSD byly na lokomotivách postupně provedeny některé rekonstrukce. Nejnápadnější změnou bylo dosazovánídyšny Giesl, dále se dosazovalašoupátka Trofimov a další.
Lokomotivy byly díky své poměrně vysoké tažné síle a současně nízkému nápravovému tlaku mnohostranně využitelné. První lokomotivy začaly být vyřazovány již v roce 1955, avšak hlavní vlna rušení přišla v 70. letech. Poslední lokomotivy této řady dojezdily s ukončením parního provozu u ČSD v roce 1980 – jednalo se o stroje 524.1109, 1110 a 1117 depaRumburk.
V České republice zůstaly zachovány 3 stroje této řady, na Slovensku jeden:
V tomto článku byl použitpřeklad textu z článkuBEB Va na německé Wikipedii.