| Parní lokomotivařady 422.0 | |
|---|---|
 Lokomotiva 422.025 | |
| Řada (kkStB) | 178 |
| Řada dleKryšpína (ČSD) | 422.0 |
| Základní údaje | |
| Výrobce | První českomoravská továrna na stroje v Praze, Krauss, StEG, VNM, Floridsdorf |
| Výroba v letech | 1898–1924 |
| Počet vyrobených kusů | 227 |
| Provozovatel | kkStB,BBÖ,ČSD |
| Období provozu | 1898–1970 |
| Hmotnost a rozměry | |
| Prázdná hmotnost | 36 000 – 38 500 kg |
| Hmotnost ve službě | 42 900 – 52 000 kg |
| Adhezní hmotnost | 42 600 – 47 300 kg |
| Délka přes nárazníky | 9 358 mm |
| Minimální poloměr projížděných oblouků | 80 m |
| Rozchod | 1 435 mm |
| Parametry pohonu | |
| Uspořádání pojezdu | D m2st |
| Trvalý výkon | 420 kW |
| Maximální povolená rychlost | 50 km/h |
| Přetlak páry | 12/13 bar |
| Počet válců | 2 |
| Průměry válců | 420/650 mm |
| Zdvih pístů | 570 mm |
| Typ rozvodu | Gölsdorf |
| Průměr hnacích a spřažených dvojkolí | 1 100 mm |
| Průměr běhounů | 900 mm |
| Výhřevná plocha topeniště | 99,8 m² |
| Plocha roštu | 1,65 m² |
| Odkazy | |
 multimediální obsah na Commons | |
 Vysvětlivky pojmů v infoboxu.Některá data mohou pocházet zdatové položky. | |
Lokomotivy řady 422.0 jsou čtyřnápravové tendrovéparní lokomotivy, které byly určeny pro provoz na místních tratích s náročnými sklonovými poměry.
Vznik této řady byl způsoben nutností postupně zvyšovat výkon lokomotiv na tratích se sklonově náročnými poměry. Lokomotivyřady 310.0 na těchto tratích svým výkonem nedostačovaly a tak byla vyvinutařada 99 kkStB (u ČSD320.0). Ani tyto lokomotivy však na některých tratích nestačily, což vedlo k vývojiřady 178.8 kkStB. Z této řady poté různými úpravami vznikla řada 178 kkStB, u ČSD označená jako 422.0.
První čtyři lokomotivy byly vyrobeny lokomotivkou Krauss promístní dráhu Karlovy Vary – Johanngeorgenstadt provozovanoustátními drahami (kkStB). V provozu se velmi osvědčily a tak bylo do roku 1924 vyrobeno celkem 227 lokomotiv jak pro státní, tak pro soukromé dráhy.[1][2]
Lokomotivy byly osazeny ocelovýmkotlem s měděnýmtopeništěm.Mokrá pára prosdružený parní stroj byla odebírána z vysokéhoparojemu na temeni kotle s vnitřnímšoupátkovým regulátorem. Na kotli se dále nacházely dva písečníky, každý z jedné strany parojemu. Po stranách kotle se nacházely zásobníky vody. Vany na vodu i zásobník uhlí, který se nacházel za strojvůdcovskou budkou, byly použity dvojích rozměrů. Baňatýkomín byl u pozdějších lokomotiv již z výroby nahrazen komínem rovným sjiskrojemem vdýmnici. Aby lokomotivy zvládaly oblouky o minimálním poloměru 80 metrů měla druhá a čtvrtánáprava možnost stranového posunu až o 23 milimetrů. Druhá až čtvrtá náprava byla jednostranně brzděnaautomatickou sací brzdou, která byla později u ČSD nahrazenabrzdou tlakovou.[1][2][3]
ZaRakouska-Uherska byly lokomotivy v provozu na území dnešníhoRakouska aČeska. Po rozpadu monarchie přešlo 105 lokomotiv podČSD, u nichž byly označeny řadou 422.0. Dalších 10 lokomotiv převzaly různé soukromé dráhy, kde byly označeny řadou 422.9. Jedna z těchto lokomotiv přešla v roce 1933 pod ČSD. Po začátkudruhé světové války byloněmeckými říšskými drahami převzato 34 lokomotiv, které je označily řadou 92.2. Ostatní stroje zůstaly podBMB-ČMD. Během války byly dvě lokomotivy zničeny a po válce se na území Česka objevilo několik lokomotiv kořistních. Většina z nich byla předána doSSSR a jen dvě lokomotivy zůstaly pod ČSD. Po znárodnění soukromých drah přešlo všech deset lokomotiv 422.9 pod ČSD, kde byly přeznačeny na řadu 422.0. Lokomotivy byly v provozu spolehlivé a oblíbené pro svoji jednoduchost. Ve třicátých letech začaly být vytlačovány ze svých výkonů naposun a službu navlečkách. Některé lokomotivy byly přestavěny navytápěcí kotle a od první poloviny šedesátých let byly hromadně vyřazovány. Poslední stroj byl vyřazen v roce 1970.[1][2][3]
Celkem se na územíČeska aSlovenska zachovalo šest lokomotiv řady 422.0.
Jedná se o nejstarší dochovanou lokomotivu této řady. Byla dodána v první sérii pro Rakouské státní dráhy a pod číslem 178.02 jezdila na místní dráze Karlovy Vary – Johanngeorgenstadt. Za války zůstala u ČMD a zrušena byla 5. 9. 1968. Poté byla umístěna na pomník vKralupech nad Vltavou. Později byla přemístěna doželezničního muzea v Lužné u Rakovníka, kde byla jako neprovozní exponát.[1] Roku 2019 byla lokomotiva přesunuta do výtopnyHoražďovice předměstí, kde dochází společnostíRETROLOK k její renovaci do provozního stavu.[4]
Lokomotiva byla v provozu nejprve u kkStB pod číslem 178.23, poté u ČSD a během války u ČMD. Zrušena byla 3. 2. 1952 a roku 1959 odprodána národnímu podnikuBučina Zvolen. Později byla přesunuta na pomník v areáluŽOS Zvolen, kde stojí dodnes. Kotel lokomotivy posloužil k renovaci lokomotivy 422.0108, která proběhla v letech 1994 až 1998 a lokomotiva místo něj dostala neopravitelný kotel z renovovaného stroje.
Jedná se o nejstarší dochovanou lokomotivu této řady českého původu. Během výroby byla lokomotiva osazena cedulkou s nápisemArcivévoda Karel, z důvodu jeho návštěvy výrobního závodu během dokončování této lokomotivy.[3] V provozu byla nejprve u kkStB pod číslem 178.49, poté u ČSD a během války u ČMD. Zrušena byla 20. 2. 1960 a následně prodána dobřeclavského cukrovaru. V roce 1977 přešla jako provozuschopná do sbírekNTM. Od roku 1978 do roku 1995 byla v péči depa v Kolíně, kde s ní jezdil strojvedoucí Jaromír Kupr (1935-2016), který se během této doby s ní zúčastnil bezpočtu regionálních akcí, dětských dnů, mikulášských jízd a dalších, včetně účinkování v 66 filmech (např.Panoptikum města Pražského,Vlak dětství a naděje, Tisícročná včela, Dynastie Nováků (díl 9/13) a mnohé další). V roce 2002, kdy lokomotivě vypršela způsobilost kotle, byla umístěna do železničního muzea v Lužné u Rakovníka. V současné době se nachází v depozitu v Chomutově jako nepojízdný exemplář, kvůli nedostatku prostředků na její zprovoznění.
Lokomotiva byla v provozu nejprve u kkStB pod číslem 178.139, poté u ČSD a během války u ČMD. Po svém zrušení dne 30. 1. 1969 byla v roce 1977 umístěna na pomník v kolínském pobočném lokomotivním depu, kde zůstává dodnes.
Lokomotiva byla v provozu nejprve u kkStB pod číslem 178.195, poté u ČSD a během války u ČMD. Zrušena byla 30. 8. 1955 a následně prodána dohodonínské elektrárny, odkud byla později přesunuta na pomník u železniční staniceZábřeh na Moravě. V roce 1990 ji získalKlub historie kolejové dopravy Praha, kterým byla v roce 2000 zapůjčena do železničního muzea v Lužné u Rakovníka, kde byla členy klubu opravena do vystavovatelného stavu.
Lokomotiva byla dodána namístní dráhu Nezamyslice–Morkovice pod číslem 178.4103, poté nesla číslo 410.02 a po zestátnění dráhy přešla pod ČSD. Během služby u ČSD vystřídala depaBrno-Horní Heršpice aBratislava východ, kde byla 3. 12. 1970 zrušena a odstavena v areálu kovošrotu. V současné době je v majetkuMDC Bratislava a je udržována v provozním stavu členyKlubu historickej techniky pri Rušňovom depe vo Zvolene.[1]
Obrázky, zvuky či videa k tématukkStB řada 178 na Wikimedia Commons