| Parní lokomotivařady 404.0 | |
|---|---|
 Lokomotiva 404.003 ve výtopně Jaroměř | |
| Řada (kkStB) | 169 |
| Řada dleKryšpína (ČSD) | 404.0 |
| Základní údaje | |
| Výrobce | Lokomotivfabrik Floridsdorf |
| Výroba v letech | 1901 |
| Počet vyrobených kusů | 3 |
| Provozovatel | RGTE,kkStB,ČSD,DRB |
| Období provozu | 1901–1965 |
| Hmotnost a rozměry | |
| Prázdná hmotnost | 55 000 kg |
| Hmotnost ve službě | 66 500 kg |
| Adhezní hmotnost | 54 000 kg |
| Délka přes nárazníky | 11 299 mm |
| Výška skříně od TK | 4 570 mm |
| Minimální poloměr projížděných oblouků | 150 m |
| Rozchod | 1 435 mm |
| Parametry pohonu | |
| Uspořádání pojezdu | D1´zz-n4t |
| Trvalý výkon | 478 kW |
| Maximální tažná síla | adheze: 87,5 kN ozubnice: 140 kN |
| Maximální povolená rychlost | adheze: 30 km/h ozubnice: 15 km/h |
| Přetlak páry | 12 bar |
| Počet válců | 2 |
| Průměry válců | 500 mm |
| Zdvih pístů | 500 mm |
| Typ rozvodu | Heusinger |
| Průměr hnacích a spřažených dvojkolí | 1 030 mm |
| Průměr běhounů | 730 mm |
| Průměr ozubeného kola | 688 mm |
| Ozubnicový systém | Abtův |
| Výhřevná plocha topeniště | 165,8 m² |
| Plocha roštu | 2,39 m² |
| Lokomotivní brzda | Riggenbachova protitlaková |
| Vlaková brzda | sací |
| Vytápění vlaku | parní |
| Zásoba vody | 5,0 m³ |
| Odkazy | |
 multimediální obsah na Commons | |
 Vysvětlivky pojmů v infoboxu.Některá data mohou pocházet zdatové položky. | |
Lokomotiva řady 404.0 byla čtyřspřežní ozubnicováparní lokomotiva provozovaná naozubnicové trati z Tanvaldu do Kořenova. V roce 1901 byly vyrobeny celkem tři kusy.
Proozubnicovou dráhu Tannwald–Grünthal (dnes Tanvald – Kořenov) dodala v roce 1901lokomotivka ve Floridsdorfu tři lokomotivy systému Abt. Lokomotivy obdržely čísla 21G až 23G a jménaDESSENDORF,IGNAZ GINZKEY aPOLAUN. Po převzetí provozu státem v roce 1902 byly lokomotivy ukkStB přeznačeny na 69.50–52 a v roce 1905 znovu na 169.50–52.
Poprvní světové válce přešly lokomotivy kČSD, které je přeznačily na řadu 404.0. Zadruhé světové války bylyNěmeckými říšskými drahami označeny 97 601-603.Lokomotivy zůstaly v provozu na své domovské trati až do začátku 60. let 20. století. Poté byly nahrazeny ozubnicovými motorovými lokomotivamiřady T 426.0, které dodala rakouská firmaSimmering-Graz-Pauker (SGP).Lokomotiva 404.001 byla v roce 1960 změněna na vytápěcí kotel K119, 404.002 byla v roce 1961 vyřazena a 404.003 dosloužila v roce 1965 při rekonstrukci tratě. V roce 1977 byla v České Lípě opravena do vystavovatelného stavu a předána Národnímu technickému muzeu.
Konstrukce lokomotiv byla prakticky shodná s řadou403.5. Největší odchylkou bylo nahrazení zadního podvozkuAdamsovým běhounem bez vratných pružin s posuvem ±42 mm, což bylo umožněno použitím menších zásob vody a uhlí. Příčný posuv byl umožněn dále jen u prvního spřaženého dvojkolí, a to ±10 mm. Vlaková brzda bylasací, jak bylo v rakouské části monarchie zvykem.
Od roku 1911 byly na lokomotivách zkoušeny turbínové ventilátory, které měly snížit enormní zatížení lokomotivního personálu kouřem při jízdě dlouhými tunely. Turbína nasávala vzduch pod lokomotivou, ten se filtroval přes vápennou lázeň a foukal do prostoru budky. Pravděpodobně byl účinek této ventilace nedostatečný, proto se od něj upustilo. Účinnějším (též pro cestující) se ukázalo používání vysoce jakostního černého uhlí s nízkým množstvím popele.
V tomto článku byl použitpřeklad textu z článkuKkStB 169 na německé Wikipedii.
Obrázky, zvuky či videa k tématuLokomotiva 404.0 na Wikimedia Commons