Movatterモバイル変換


[0]ホーム

URL:


Přeskočit na obsah
WikipedieWikipedie: Otevřená encyklopedie
Hledání

Litevci

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Litevci
lietuviai
Nahoře: Mindaugas Druhá řada od shora:Gediminas, Kęstutis, Vytautas, Jogaila. Uprostřed: Barbora Radvilaitė, Mikalojus Radvila Juodasis, Laurynas Gucevičius, Simonas Daukantas Druhá řada od spoda:Motiejus Valančius, Mikalojus Konstantinas Čiurlionis, Antanas Baranauskas, Vydūnas. Dole:Jonas Basanavičius.
Populace
~4-5 milionů
Země s významnou populací
LitvaLitvaLitva 2 679 600 (2012)[1]
USAUSA712 165 (2008)[2]
IrskoIrskoIrsko36 683 (2011)[3]
NěmeckoNěmeckoNěmecko20 285 (2008)[4]
LotyšskoLotyšskoLotyšsko24 426 (2011)[5]
PolskoPolskoPolsko5 846 (2010)[6]
Jazyk(y)
Litevština
Náboženství
Katolíci
Příbuzné národy
Lotyši,Pruští Litevci,Prusové

Litevci jsouevropský národ, patřící k baltskýmnárodům, které obývají východní pobřežíBaltského moře. Hovořílitevským jazykem, který náleží do východobaltské větvebaltských jazyků. Vírou jsou většinoukatolíci, čímž se mj. od jiných baltských národů odlišují.

Území dnešní Litvy bylo obýváno několika baltskými kmeny (Jotvingy apod.). Během několika stoletích a hlavně běhemlitevského velkoknížectví, se několik kmenů spojilo v litevský národ, hlavně jako obrana protiřádu německých rytířů avýchodním Slovanům. Litevci také jako jedni z posledních v Evropě přijali křesťanství a to roku1387. Území litevského vlivu se časem měnila, velká část populace žila v severozápadnímBělorusku, také v dnešní ruskékaliningradské oblasti a v některých částechPolska aLotyšska; jejich jazyk postupně mizel, protože někteří Litevci dávali běhempolsko-litevské unie přednostpolštině a vevýchodním Pruskuněmčině.

Podělení Polska připadla většina území Litvy podcarské Rusko a Litevci se museli bránit rusifikaci. Poprvní světové válce získala Litva samostatnost, což pomohlo ve spojení národa a litevština byla jako jazyk schválena. Nicméně oblast s městemVilnius se ocitla v Polsku, městoKlaipėda bylo roku1939 znovu připojeno k Německu a roku1940 byla Litva obsazenaSSSR, který zde ustanovilLitevskou SSR. Pooperaci Barbarossa se Litva dostala podTřetí říši, po německém ústupu znovu pod SSSR, což mělo za výsledek zničení litevských komunit vmalé (pruské) Litvě, bývalé části východního Pruska, dnes Kaliningradské oblasti. Od roku1991 je Litva opět samostatná. Během ruské a ve20. století sovětské nadvlády se Litevcům podařilo ubránit serusifikaci a oproti jiným baltským zemím má Litva relativně malý podílRusů v zemi (cca 5.1%)

Osobnosti

[editovat |editovat zdroj]

Litevský rodákAaron Klug získal Nobelovu cenu za chemii. Ve Vilniusu se narodil také nositel Nobelovy ceny za fyziologiiAndrew Schally. V Kaunasu se narodil proslulý matematik a geometrHermann Minkowski. Výzkumem orangutanů proslula etoložkaBirutė Galdikasová.

V Kaunasu se narodila anarchistická politická filozofkaEmma Goldmanová, ve Vilniusu její milenec a další významný anarchistaAlexander Berkman. V Kaunasu se též narodil existencialistický filozofEmmanuel Lévinas. Jednou z klíčových postav sémiotiky 20. století bylAlgirdas Julien Greimas. ArcheoložkaMarija Gimbutasová proslula svými jungiánsky inspirovanými tezemi o uctívání ženských božstev v předindoevropských komunitách v Evropě. Ve Vilniusu se narodil též judaistický učenecGa'on z Vilna.

Zřejmě nejznámějším litevským umělcem za hranicemi jeMikalojus Konstantinas Čiurlionis, všestranný tvůrce, jenž maloval, komponoval hudbu i psal. Nejznámějším litevským sochařem byl kubistaJacques Lipchitz, hudebním skladatelemLeopold Godowsky. Ve Vilniusu se narodil i skladatelCésar Antonovič Kjui. Hlavní rolí v Tarkovského snímkuSolaris z roku 1972 se proslavil herecDonatas Banionis.George Maciunas založil v USA v 60. letech vlivnou uměleckou komunitu Fluxus. Litevské občanství měla i primabalerínaMaja Plisecká.

Za autora první litevské básně je považovánKristijonas Donelaitis. Slova i hudbu litevské národní hymny napsal básníkVincas Kudirka. Výraznou obrozeneckou postavou je spisovatelSimonas Daukantas. V sovětské éře litevskou poezii reprezentoval napříkladJustinas Marcinkevičius. Na konci 80. let se začala prosazovat spisovatelkaJurga Ivanauskaitė. V současnosti je známou zpívající básnířkouAlina Orlova. V Litvě se narodil i nositel Nobelovy ceny za literaturuCzesław Miłosz.

Zakladatelem litevského státu bylMindaugas. Nejvýznamnějšími středověkými panovníky byliGediminas,Kęstutis aVytautas. Vzhledem k existenci polsko-litevské unie lze za Litevce považovat i revolucionářeTadeusze Kościuszka. Představitelem litevského národního obrození v 19. století a zakladatelem prvních litevsky psaných novin bylJonas Basanavičius. Klíčovou politickou postavou meziválečné Litvy bylAntanas Smetona, při obnovování samostatnosti v 90. letech 20. století tuto roli sehrálVytautas Landsbergis.

Na dvou olympiádách triumfoval diskařVirgilijus Alekna. Nejslavnějším litevským basketbalistou bylArvydas Sabonis. Úspěšnou šachistkou jeSalomėja Zaksaitė.

Reference

[editovat |editovat zdroj]
  1. db1.stat.gov.lt [online]. [cit. 27-10-2012].Dostupné v archivu pořízeném dne 06-09-2012. 
  2. 712,165±16,947 at 90% confidence interval;B04003. Total Ancestry Reported [online].United States Census Bureau [cit. 2010-07-10].Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-02-11. Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  3. Archivovaná kopie.www.breakingnews.ie [online]. [cit. 2012-10-27].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-04-12. 
  4. Archivovaná kopie.www-genesis.destatis.de [online]. [cit. 2012-10-27].Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-07-04. 
  5. Archivovaná kopie.www.csb.gov.lv [online]. [cit. 2012-10-27].Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-07-06. 
  6. http://www.stat.gov.pl/cps/rde/xbcr/gus/PUBL_rs_rocznik_demograficzny_2010.zip[nedostupný zdroj] Demographic Yearbook of Poland 2010, p. 163

Externí odkazy

[editovat |editovat zdroj]
  • Obrázky, zvuky či videa k tématuLitevci na Wikimedia Commons
  • Slovníkové hesloLitevec ve Wikislovníku
Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebopostrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodněrozšíříte. Nevkládejte všakbez oprávnění cizí texty.
Autoritní dataEditovat na Wikidatech
Portály:Lidé |Litva
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Litevci&oldid=23077252
Kategorie:
Skryté kategorie:

[8]ページ先頭

©2009-2025 Movatter.jp