Revoluci podněcovaly radikální levicové skupiny, mj.Spartakovci, které prosazovaly program lidové revoluce. Zprvu bylo cílem okamžitě ukončit ještě trvající válku a svrhnout monarchii, posléze pak i republikánskou vládu vedenouSociálnědemokratickou stranou Německa (SPD).Povstání spartakovců (lednové berlínské povstání roku 1919) mělo za cíl vytvořit předpoklady prosocialistickou revoluci inspirovanou ruskouříjnovou revolucí 1917. Po vzoru ruskýchsovětských republik („republiksovětů“) byly zakládányrepubliky rad, z nichž nejvýznamnějšíBavorská republika rad byla zlikvidována po několika týdnech na začátku května 1919.
I po ustanovení republiky během prvních let, kdy zemi provázela poválečná krize ahyperinflace, probíhaly další – neúspěšné – snahy o revoluční změnu politiky Německa. Ze strany komunistických radikálů to bylo povstání v Porúří 1920, březnová akce 1921 aněmecký říjen 1923. Ze strany pravicových radikálů to bylKappův puč 1920, který měl obnovit předrevoluční pořádky, a Hitlerůvpivní puč 1923.
MÜLLER, Helmut; KRIEGER, Karl Friedrich; VOLLRATH, Hanna, a kol.Dějiny Německa. 2. dopl. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2004. 609 s.ISBN80-7106-712-1.
