Movatterモバイル変換


[0]ホーム

URL:


Přeskočit na obsah
WikipedieWikipedie: Otevřená encyklopedie
Hledání

Lim

Souřadnice:42°36′12,6″ s. š.,19°37′41,52″ v. d.
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Lim
Ústa Limu do Driny jihozápadně od Višegradu
Ústa Limu do Driny jihozápadně od Višegradu
Základní informace
Délka toku220 km
Plocha povodí5 963 km²
SvětadílEvropa
Pramen
Maglič,Černá Hora
42°36′12,6″ s. š.,19°37′41,52″ v. d.
Ústí
Drina u obceBrodar
43°44′2″ s. š.,19°12′20″ v. d.
Protéká
Černá HoraČerná HoraČerná Hora,AlbánieAlbánieAlbánie,SrbskoSrbskoSrbsko,Bosna a HercegovinaBosna a HercegovinaBosna a Hercegovina
Úmoří, povodí
Atlantský oceán,Černé moře,Dunaj,Sáva,Drina
Geodata
OpenStreetMapOSM,WMF
Logo Wikimedia Commonsmultimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet zdatové položky.

Lim (černohorský asrbsky: Лим,Lim) jeřeka, která protéká územímČerné Hory,Albánie,Srbska aBosny a Hercegoviny. Její délka je 220 km a je pravostranným a nejdelším přítokem řekyDrina.

Název

[editovat |editovat zdroj]

Název řeky je nejasného původu.

Existují tři hypotézy o původu jejího jména:

  • Albánský původ od slovalumë , což znamená řeka; hláskovými změnami je doloženo, že k přijetí mezi Slovany došlo nejspíše před10. stoletím. Současný albánský název je potom přejat z jihoslovanských jazyků zpětně.
  • Latinský původ odvozený od slovalimes , což znamená hranice
  • Keltský původ z kořenellyn nebollym , což znamená nápoj nebo voda

Průběh toku

[editovat |editovat zdroj]

Černá Hora a Srbsko

[editovat |editovat zdroj]
Lim protéká městem Prijepolje.

Lim pramení pod vrcholemMaglić v oblasti Kuči na východě Černé Hory, v těsné blízkostialbánských hranic pod názvemVrmoša (albánskyVërmosh).Zdrojnice se nachází v nadmořské výšce 999 m n. m. Jeho pramen je jen pár kilometrů od pramene řekyTara, ale obě řeky směřují opačným směrem, Tara teče na severozápad a Vrmoša na východ a již po několika kilometrech přechází do Albánie (albánskyLumi i Vërmoshit). Protéká pohořímProkletije a vesnicí Vermosh, aby znovu vstoupil do Černé Hory pod názvemGrnčar. V městečkuGusinje přibírá říčku Vruje z pravé strany, pak pokračuje jakoLjuča ještě pár kilometrů doPlavského jezera, kde vytváří malou deltu. Dle některých zdrojů je začátkem toku Limu právě Plavské jezero.[1]

Poté jeho tok pokračuje směrem na sever pod vysokými horami zvanýmiVisitor, zbývajících 197 km pod názvem Lim. Řeka zde volně meandruje, její údolí zahrnujílužní lesy, nacházejí se zde četné pláže, lokality oblíbené pro rybáře a člověkem nepříliš dotečná místa. Řeka prochází obcíMurino, pokračující přibližně na sever přes oblasti Vasojevići, Gornji Kolašin, Donji Kolašin a Komarani,Tivranskou soutěskou a městyAndrijevica,Berane,Bijelo Polje, Resnik a Nedakusi. Následně vstupuje na územíSrbska mezi obcemi Dobrakovo a Gostun. Lim získává jako pravé přítoky Lješnicu (mezi obcemi Poda a Skakavac) a Bistrici (v blízkosti hranic) a jako levý přítok v blízkosti Bijelo Polje řeku Ljuboviđu.

Srbsko a Bosna a Hercegovina

[editovat |editovat zdroj]
Přehrada Potpeć a silnice Prijepolje-Priboj
Ústí Limu do Driny
Pohled na řeku od vesniceStrmica.
Stržený železniční most přes řeku Lim běhembombardování Jugoslávie v roce1999.
Památník dopravní nehody z roku2004.

V hraniční oblasti se Lim vytváří dlouhouKumanickou soutěsku (srbskyKumanička klisura), a to mezi horamiLisa (v Černé Hoře) aOzren (v Srbsku). Pokračuje mezi horami Jadovnik, Pobijenik a Zlatar, pak vede přes severní části oblastiSandžak (nebo Rašská oblast). Proti proudu od Priboje je řeka přehrazena vodní elektrárnou Potpeć, čímž vytváří stejnojmennou přehradu,Potpeć. Následují vesnice Garčanica, Lučice a města Brodarevo, Prijepolje, Pribojska Banja a Priboj. Za Pribojem se stáčí k severozápadu a vstupuje na území Bosny a Hercegoviny, ale jen na několik kilometrů, když teče zpět do Srbska a pak znovu do Bosny v Rudo. V Bosně a Hercegovině Lim teče mezi pohořími Bić, Javorje a Vučevica z jihu a horouVarda ze severu před tím, než se vlévá do Driny u obce Međeđa. Nejnižší část řeky je zatopena přehradou Višegrad. Na svém ústí je řeka široká 90 metrů a 5 m hluboká.

Historie

[editovat |editovat zdroj]

V době antiky zde žil kmen Ilyrů. Ve středověku byla oblast řeky Limu součástí středověkého srbského státu. Dodnes zde stojí řada středověkých klášterů (např.Klášter Kumanica). Význam údolí řeky byl klíčový již ve středověku a proto na okolních vrcholcích vznikla řada pevností, které měly strážit stezky v údolí Limu.

Popříchodu Turků v 15. století bylo celé údolí řeky začleněno do této říše. V souvislosti sBerlínským kongresem byla opět řeka Lim rozdělena mezi několik států;Černou Horu a Osmanskou říši. Příchod Rakousko-Uherska do Bosny a Hercegoviny umožnil vznik železnice v limském údolí, jednalo se konkrétně o (dnes zaniklou)bosenskou východní dráhu. Dokončena zde byla roku 1906.[2]

Současné hranice pocházejí z roku 1912, kdy poprvní balkánské válce bylo jedno z posledních evropských území Osmanské říše rozděleno mezi Srbsko a Turecko. Obnoveno bylo rozdělenímSrbska a Černé Hory na dva státy v roce 2006.

Zadruhé světové války probíhaly o údolí Limu tvrdé boje. Svoje útočiště zde mělipartyzáni.[3]

Po druhé světové válce byl podrobně studován hydroenergetický potenciál povodí Limu. Předpokládalo se, že na řece je možné vyrobit přes 2000 GWh.[4] V roce 1952 byla předložena výstavba elektrárny v lokalitě Zaton, která nikdy ale nebyla nakonec postavena.[5] Kromě toho se počítalo s výstavbou několika dalších elektráren, např. u města Berane nebo u Tivranské soutěsky.[6] Ještě v roce 1974 černohorský plánovací ústav předpokládal zahájení výstavby vodní elektrány Andrijevica do roku1989.[7] Nakonec však bylo z plánů uskutečněno jen velmi málo a výstavba vodních elektráren byla odložena jako téma do 21. století.

Dne 4. dubna 2004 kolem 21.00 autobus vezoucíbulharské turisty (34 studentů a 16 dospělých) zpátky do svého městaSvištov z výletu doDubrovníku[8] spadl a potopil se do řeky u srbské vesnice Gostun v blízkosti hranice s Černou Horou. Řidič ztratil kontrolu nad autobusem během zatáčení na horské silnici. Dvanáct dětí zemřelo a dalších 38 lidí bylo za pomoci místních obyvatel zachráněno. Oběti neštěstí dnes připomíná památník na místě tragédie.[9] Řidič byl odsouzen k sedmi letům odnětí svobody, po odvolacím řízení byl tento trest snížen na čtyři roky.[8]

V roce 2024 byl schválen plán regulace řeky, který počítá s výstavbou náspů a snížení rizikpovodní na Limu.[10]

Úmoří a přítoky

[editovat |editovat zdroj]

Lim patří do povodíČerného moře přesDrinu,Savu aDunaj. Jeho povodí pokrývá plochu 5 963 km2. Řeka je největším přítokem Driny.[1]

Přibírá mnoho menších toků v Černé Hoře a Bosně a Hercegovině, nicméně nejdůležitější jsou jeho dva pravé přítoky v Srbsku, a to řekaUvac,Poblačnica a řeka Mileševa.

Údolí řeky/Polimlje

[editovat |editovat zdroj]

Úrodnému údolí řeky se říká Polimlje (srbskyПолимље), což znamená "údolí Limu". Představuje oblast kolem údolí řeky. Obdobným způsobem jsou označovány i některé další okolní regiony (např. Podriní – Podrinje). Skládá se z několika soutěsek a sníženin. Údolí je rozděleno do tří velkých částí: černohorské, Stari Vlah a bosenské.

Jde o důležitý zemědělský region, a to zejména díky pěstování ovoce a chovu zvířat. Průmysl není příliš významný (menší průmyslová centra jsou Berane, Bijelo Polje a Prijepolje), výjimkou je silně industrializované město Priboj. Navzdory potenciálu celá oblast Lim není rozvinutá a po celá desetiletí probíhá masivní vylidňování.

Energetické využití

[editovat |editovat zdroj]

Na Limu se nachází několik větších a menších vodních elektráren. Mezi největší z nich patříVodní elektrárna Potpeć u stejnojmenné vesnice. Dále zde stojí iVodní elektrárna Bistrica. Ústí řeky do Driny zasahuje již do vzdutívodní elektrárny Višegrad na řeceDrině.

Kaskáda přehrad na řece Lim byla projektována a budována společně s drinskou kaskádou jako jeden rozsáhlý systém. Zrealizována byla nicméně jen část původního systému; zvažována byla výstavba až devíti vodních děl.[6]

Hydrologie

[editovat |editovat zdroj]

Řeka není regulovaná a průtok se mění v závislosti na ročním období. Nízký je v létě, naopak vyšší na jaře a nejvyšší na podzim, kdy v regionu často prší.

Podle údajů z měřící stanice ve městěBerane zde byl nejnižší průtok zaznamenán dne 20. srpna 1954, a to 8,16 m³/s, zatímco nejvyšší činil 864 m³/s a to dne 10. listopadu 1965.

Povodí řeky má plochu 5963 km² a tvoří 30 % povodí řeky Driny.

Znečištění

[editovat |editovat zdroj]

Na horním toku je běžné znečištění především odpady aplasty.[11][12][13][14] Situace je závažná především na toku od městaBijelo Polje níže.[15] Časté jsou úhyny ryb, nálezytěžkých kovů v mase ryb apod. Znečištění ohrožuje rybářství, které patřilo tradičně k rozšířeným zdrojům obživy v regionu Polimí. Zdrojem znečištění je průmysl a vypouštění odpadních vod. Okolo řeky se nachází také téměř 300nelegálních skládek.[16]

Na řece byly umístěny stanice na měření kvality vody.[17]

Historicky nicméně Lim patřil mezi nejčistější řeky Evropy.

Spory

[editovat |editovat zdroj]

Po rozpadu Jugoslávie v letech 1991/92 začala řeka Lim několikrát překračovat hranici Srbska a Bosny. Několik srbských vesnic zůstalo fyzicky odříznuto od zbytku území republiky. Vlády vBělehradě aSarajevu navrhly výměnu území, ale nebylo dosaženo žádné dohody.

V roce 2012 byla diskutována výstavba vodní elektrárny v srbské části údolí uBrodareva, což vyvolalo reakcičernohorské strany.[18][19]

Doprava

[editovat |editovat zdroj]

Údolí řeky Lim představuje přirozený dopravní koridor v severo-jižním směru, přesněji z Černé Hory do Bosny a Hercegoviny a do Srsbka. Vede jím několik silnic celostátního významu, včetně těch nejfrekventovanějších mezi Srbskem a Černou Horou. Trasa železnice zde prochází řadou tunelů. Při ústí řeky od obce Bistrica až po městoRudo na území Bosny a Hercegoviny vedou jen silnice regionálního významu.

V úsekuPribojBijelo Polje je vedena iželezniční trať Bělehrad–Bar.

Řeka není splavná.

Reference

[editovat |editovat zdroj]

V tomto článku byl použitpřeklad textu z článkuLim (river) na anglické Wikipedii.

  1. abVUJOVIĆ, Filip; DELIĆ, Mladen; SMOLOVIĆ, Darko. Water quality assesment of the montenegrin part of the Lim river using the serbian water quality index (SWQI). In:Collection of Papers - Faculty of Geography at the University of Belgrade. Bělehrad: Geografická fakulta Bělehradské univerzity, 2020. S. 121. (angličtina)
  2. MELIK, Anton.Razvoj železnic na ozemlju Jugoslavije. [s.l.]: [s.n.], 1938. S. 128. (slovinština) 
  3. DOLNIČAR, Ivan.Jugoslavija 1941 – 1981. Bělehrad: eksport pres, 1981. S. 40. (srbochorvatština) 
  4. FOLIĆ, Zvezdan. Neostvareni hidroenergetski projekti u Crnoj Gori u XX vijeku. In:MATICA. Podgorica: Matica crnogorska, 2012. S. 379. (angličtina)
  5. FOLIĆ, Zvezdan. Neostvareni hidroenergetski projekti u Crnoj Gori u XX vijeku. In:MATICA. Podgorica: Matica crnogorska, 2012. S. 376. (angličtina)
  6. abFOLIĆ, Zvezdan. Neostvareni hidroenergetski projekti u Crnoj Gori u XX vijeku. In:MATICA. Podgorica: Matica crnogorska, 2012. S. 380. (angličtina)
  7. FOLIĆ, Zvezdan. Neostvareni hidroenergetski projekti u Crnoj Gori u XX vijeku. In:MATICA. Podgorica: Matica crnogorska, 2012. S. 395. (angličtina)
  8. ab 12 години от трагедията в река Лим.Darik News [online]. [cit. 2024-06-18].Dostupné online. (bulharsky) 
  9. Godišnjica sjećanja na tragediju bugarskih đaka u kanjonu Lima.vijesti.me [online]. [cit. 2024-06-18].Dostupné online. (bulharsky) 
  10. Joković: Potpisani Ugovori za regulaciju rijeke Lim, radovi vrijedni 8,6 miliona.dan.co.me [online]. [cit. 2024-06-18].Dostupné online. (srbsky) 
  11. "Euromost": Obala Lima u Beranama u katastrofalnom stanju, građani nastavili da nekontrolisano odlažu veliki otpad.vijesti.me [online]. [cit. 2024-06-18].Dostupné online. (bulharsky) 
  12. Rijekama plove deponije.vijesti.me [online]. [cit. 2024-06-18].Dostupné online. (bulharsky) 
  13. Užasavajući prizori i na rijeci Lim: “Rješenje su drastične kazne”.n1info.ba [online]. [cit. 2024-06-18].Dostupné online. (bosensky) 
  14. Lim jedna od najzagađenijih rijeka, potrebne drastične kazne za zagađivače.rtvbudva [online]. [cit. 2024-06-18].Dostupné online. (srbsky) 
  15. VUJOVIĆ, Filip; DELIĆ, Mladen; SMOLOVIĆ, Darko. Water quality assesment of the montenegrin part of the Lim river using the serbian water quality index (SWQI). In:Collection of Papers - Faculty of Geography at the University of Belgrade. Bělehrad: Geografická fakulta Bělehradské univerzity, 2020. S. 126. (angličtina)
  16. THE LIM RIVER IN BIJELO POLJE CONVERTED INTO WASTEWATER CANAL: RIVER OF DEAD FISH AND BLACK LIQUID.cin-cg.me [online]. [cit. 2024-06-18].Dostupné online. (anglicky) 
  17. U Crnoj gori na Limu biće postavljena sonda za proveru kvaliteta vode.cin-cg.me [online]. [cit. 2024-06-18].Dostupné online. (srbsky) 
  18. Crna Gora pisala Srbiji zbog gradnje hidroelektrane na Limu.energetika-net.com [online]. [cit. 2024-06-18].Dostupné online. (srbsky) 
  19. Stručnjaci: Protest Podgorice zbog HE na Limu opravdan.slobodnaevropa.org [online]. [cit. 2024-06-18].Dostupné online. (srbsky) 

Externí odkazy

[editovat |editovat zdroj]
  • Obrázky, zvuky či videa k tématuLim na Wikimedia Commons
  • Mala Prosvetina Enciklopedija , 3. vydání (1985); Prosveta;ISBN 86-07-00001-2
  • Jovan Đ. Marković (1990):Enciklopedijski geografski leksikon Jugoslavije; Svjetlost-Sarajevo;ISBN 86-01-02651-6
Autoritní dataEditovat na Wikidatech
Portály:Srbsko |Černá Hora |Bosna a Hercegovina
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Lim&oldid=24017008
Kategorie:
Skryté kategorie:

[8]ページ先頭

©2009-2025 Movatter.jp