Lid označuje celek většího počtu individuálně nerozlišenýchlidí. Například:
Pojem lid (řecky δήμος démos,latinskypopulus) je důležitý v politice. Řecké slovodemokracie znamená doslovavláda lidu, demokraticky zvolenízástupci tak od lidu odvozují svůjmandát, rozhodování lidu (voličů) bez prostředníků se nazývápřímá demokracie. Lidu, jeho vůlí nebo obhajobou jeho zájmů, se však dovolávali různéformy vlády.Komunistické strany hlásící se k marxismu-leninismu svou vládu v některých případech nazývalylidovou demokracií.Německý nacionální socialismus se deklaroval jakolidový (völkisch) aNSDAP měla „lid“ ve svém sloganu. Některé politické strany se k demokracii také hlásí ve svém názvu, např.Občanská demokratická strana neboČeská strana sociálně demokratická.
To, že vůle lidu nemusí vždy reprezentovat nejlepší možnost, tvrdil rádce Karla VelikéhoAlcuin do rady, že vůle lidu není vůle Boží (vox populi, vox Dei). Lid shromážděný v davu se pak může říditdavovým chováním a být ovládnut vůdcem. Snahy účelově si získat přízeň lidu se nazývádemagogie (řečnickým projevem) nebopopulismus (obecněji i činností).
TémaLid ve Wikicitátech
Slovníkové heslolid ve Wikislovníku
