| Li Tchie-jing | |
|---|---|
| Narození | 18. září1936 (89 let) Č’-tan nebo Čína |
| Alma mater | Univerzita Karlova Pekingská univerzita zahraničních studií Střední škola č. 101 v Pekingu |
| Povolání | politik amatematik |
| Politická strana | Komunistická strana Číny |
| Rodiče | Li Wej-chan aŤin Wej-jing |
| Funkce | poslanec Všečínského shromáždění lidových zástupců ministr školství Čínské lidové republiky |
| Některá data mohou pocházet zdatové položky. Chybí svobodnýobrázek. | |
Li Tchie-jing (čínsky pchin-jinem Lǐ Tiěyìng, znaky zjednodušené 李铁映, tradiční 李鐵映; *září1936) je bývalýčínský komunistický politik, původně inženýr pracující ve výzkumných ústavech vstoupil do politiky začátkem 80. let. Působil zprvu v provinciiLiao-ning, v letech 1985–1998 byl členem vlády jakoministr elektronického průmyslu, předsedaStátní komise pro restrukturalizaci ekonomiky, předsedaStátní komise pro vzdělávání astátní poradce státní rady. Současně byl členem vedení komunistické strany, jako členpolitbyra (1987–2002). V letech 1998–2003 vedlČínskou akademii společenských věd, na závěr politické kariéry vykonával funkcimístopředsedy stálého výboru Všečínského shromáždění lidových zástupců (parlamentu).
Li Tchie-jing se narodil roku 1936 v okresePao-an v provinciiŠen-si, jeho otcem byl přední komunistický politikLi Wej-chan,[1][2] jeho matka Ťin Wej-jing byla původně manželkouTeng Siao-pchinga, od kterého začátkem 30. let odešla k Li Wej-chanovi.[2] V letech 1950–1955 Li Tchie-jing studoval na střední škole č. 2 při Pekingské normální univerzitě a na Pekingské škole pro výuku ruského jazyka (nyní Pekingská univerzita zahraničních studií) a v dubnu 1955 vstoupil doKomunistické strany Číny. V letech 1955–1961 studoval fyziku naMatematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy v Praze.[3]
Po absolvování univerzity v Praze a návratu do Číny roku 1961 pracoval jako starší inženýr a zástupce vedoucího oddělení Výzkumného ústavu č. 13 ministerstva národní obrany.[3] V letech 1964–1965 studoval japonštinu na Šanghajském institutu cizích jazyků, poté byl postupně zástupcem vedoucího oddělení, hlavním inženýrem, zástupcem ředitele ve Výzkumném ústavu čtvrtého ministerstva strojírenství a dalších výzkumných ústavech. V letech 1978–1981 se také angažoval v místní správě a občanské společnosti jako místopředseda Komise pro vědu a techniku městaŠen-jang a Asociace pro vědu a techniku provincieLiao-ning.[3] Roku 1981 přešel z výzkumného ústavu do stranického aparátu, na místo tajemníka šenjangského městského výboru KS Číny, od roku 1983 tajemníka liaoningského provinčního výboru KS Číny.[2] NaXII. sjezdu KS Číny v září 1982 byl zvolenkandidátem ústředního výboru.
Roku 1985 byl přeložen do Pekingu, když byl jmenovánministrem elektronického průmyslu (červen 1985 – duben 1988).[3] Při reorganizaci stranického vedení v září 1985 a odchodu řady starých veteránů komunistického hnutí byl převeden z kandidátů mezi členy ústředního výboru (do kterého byl znovuzvolen na následujících sjezdech roku 1987, 1992 a 1997, do 2002). Ve vládě poté zaujímal funkce předsedyStátní komise pro restrukturalizaci ekonomiky (duben 1987 – duben 1988 a březen 1993 – duben 1998),státního poradce státní rady (duben 1988 – březen 1998) a předsedyStátní komise pro vzdělávání (duben 1988 – březen 1993).[3] Roku 1989 podporoval ostrý postup proti demonstrantům v Pekingu.[2][1] Roku 1993 poslanci Všečínského shromáždění lidových zástupců, postupně získávající na sebedůvěře, hlasovali v relativně velkém počtu (třetina hlasujících) proti jeho znovuzvolení do státní rady. Navzdory tomu získal ve státní radě významnější pozici (předsednictví komise pro restrukturalizaci ekonomiky namísto komise pro vzdělávání).[1]
Současně s vládními úřady byl naXIII. sjezdu KS Číny v říjnu/listopadu 1987 zvolenčlenem politbyra (znovuzvolen 1992 a 1997).[3] Po zasedání ústředního výboru v říjnu 1996 údajně obdržel právo účastnit se jednání stálého výboru politbyra (sLi Lan-čchingem aWej Ťien-singem).[1] Při zřízeníústřední komise pro řízení výstavby duchovní civilizace ústředním výborem KS Číny v dubnu 1997 byl zvolen jejím jediným místopředsedou (do listopadu 2002). Komise je nejvyšším orgánem pro koordinaci stranické politiky v oblasti ideologie a kultury.
Roku 1998 odešel z vlády; přešel na místo prezidentaČínské akademie společenských věd (1998–2003).[3] NaXVI. sjezdu KS Číny v listopadu 2002 již nebyl zvolen do ústředního výboru. Následující jaro se na závěr politické kariéry stal druhýmmístopředsedou stálého výboru Všečínského shromáždění lidových zástupců (parlamentu),[3] místopředsedou byl jedno volební období, v letech 2003–2008.
| Člen vedeníKomunistické strany Číny | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Státní poradci státní rady Čínské lidové republiky | |
|---|---|
| vláda:Chua a Čao (1978–1983) | |
| Čao C’-jang II (1983–1988) | |
| Li Pcheng I (1988–1993) | Li Tchie-jing •Čchin Ťi-wej •Wang Ping-čchien •Sung Ťien •Wang Fang •Cou Ťia-chua(od 1991 místopředseda Státní rady) •Li Kuej-sien •Čchen Si-tchung •Čchen Ťün-šeng •Čchien Čchi-čchen(od 1991) |
| Li Pcheng II (1993–1998) | |
| Ču Žung-ťi (1998–2003) | |
| Wen Ťia-pao I (2003–2008) | |
| Wen Ťia-pao II (2008–2013) | |
| Li Kche-čchiang I (2013–2018) | Jang Ťing(do 2018) •Čchang Wan-čchüan •Jang Ťie-čch’ •Kuo Šeng-kchun •Wang Jung |
| Li Kche-čchiang II (2018–2023) | |
| Li Čchiang (2023–2028) | Li Šang-fu(do 2023) •Wang Siao-chung •Wu Čeng-lung •Šen I-čchin •Čchin Kang(do 2023) |
| Ministři školství Čínské lidové republiky | ||||||
|---|---|---|---|---|---|---|
| ||||||
| ||||||
