Fratelli D’Alessandri: Lev XIII. jako kardinál (1865)Nejstarší fotografie z intronizace papeže Lva XIII. (1878)Lászlo Fülöp Elek: Poslední portrét Lva XIII. (1900)Giulio Tadolini: Hrobka Lva XIII, bazilika Sv. Jana v Lateránu (1907)
Byť byl zvolen v poměrně vysokém věku (68 let), jeho pontifikát se nakonec stal historicky (ověřeně) nejdelším po jeho předchůdciPiovi IX. (později byl překonán ještěJanem Pavlem II.). Vykonával úřad až do své smrti v 93 letech, čímž se stal druhým nejstarším papežem v historii (poAgathovi, který se údajně dožil více než sta let).
Vincenzo Pecci se narodil ve vesnici Carpineto Romano, v horách jihovýchodně odŘíma, jako šesté dítě v nižšíšlechtické rodině. Studoval veViterbu (1818–1824), v římském semináři (1824–1832) a na akademii urozených kněží (1832–1837). V roce1837 byl vysvěcený nakněze a byl přijat do řad papežskýchdiplomatů.
20. února1878 byl kardinál Pecci nakonkláve, jehož se účastnilo 60 z celkového počtu 64 kardinálů, zvolen nástupcem papežePia IX. Konkláve trvalo pouhých 36 hodin a nového pontifika zvolilo již při třetímskrutiniu.
Nový papež, který přijal jméno Lev XIII., začal svůj pontifikát v době hlubokého konfliktu meziSvatým stolcem a mladýmitalským státem, který v předešlé dekádě běhemrisorgimenta postupně pohltil území tisíciletéhoPapežského státu. Po prolomeníPorta Pia v roce 1870 se Pius IX. prohlásil „vatikánským vězněm“, neopouštělVatikán a sváděl diplomatický boj s nepřátelským aantiklerikálním Italským královstvím.[1]
EncyklikouGrande munus (1880) vyzdvihl zásluhy svatýchCyrila a Metoděje a rozšířil slavení jejich svátku na celou římskokatolickou církev.
Češi vyjádřili papeži opakovaně své díky, u příležitosti jeho životního i kněžského jubilea. Z iniciativykardinála Schönborna uspořádali v roce 1888 pouť do Říma a přinesli papeži darem více než stovku nově zhotovenýchprecios aparament, jež zhotovili čeští umělci a financovali čeští věřící. Cestovní liturgické soupravy byly určeny pro misionáře.[2]
Jednu svou encykliku,Quae ad nos, věnoval Lev XIII. přímo českým a moravským biskupům,[3] které v ní vyzval k naléhavým opatřením proti postupující sekularizaci českého národa. Díky Lvu XIII. byla také založena česká kolej v Římě, nazvanáBohemicum.
RENDINA, Claudio.Příběhy papežů. Dějiny a tajemství. Životopisy 265 římských papežů. Praha: Volvox globator, 2005.ISBN80-7207-574-8. S. 628–634.
Horský Rudolf – Škrdle Tomáš (reds.),Almanach na oslavu biskupského jubilea Sv. Otce Lva XIII., Praha, Vlasť 1893.
Lev XIII.,Divinum illud munus, překlad a úvodní studieCtirad Václav Pospíšil, Praha, Krystal OP 1998.
Hromják, Ľuboslav:Leone XIII, il movimento slavo e le origini del Bohemicum, in:Dal Bohemicum al Nepomuceno. La cultura ceca e la formazione sacerdotale in un contesto di scontri nazionalisti e di coesistenza, Olomouc 2011,ISBN978-80-244-2644-0, s. 13-28.
