| Lev Zinovjevič Kopelev | |
|---|---|
 Lev Kopelev (po 1980) | |
| Rodné jméno | Лев Залманович Копелев |
| Narození | 27. březnajul. /9. dubna1912greg. Kyjev |
| Úmrtí | 18. června1997 (ve věku 85 let) Kolín nad Rýnem |
| Místo pohřbení | Donský hřbitov |
| Povolání | esperantista,spisovatel,vysokoškolský učitel, literární kritik, životopisec, literární historik, publicista a voják |
| Alma mater | Kolínská univerzita Charkovská národní univerzita V. N. Karazina |
| Ocenění | Cena Friedricha Gundolfa (1980) Mírová cena německého knižního obchodu (1981) Kulturní cena německých svobodných zednářů (1983) Lessing Ring (1983) Státní cena Severního Porýní-Vestfálska (1991) … více naWikidatech |
| Politická příslušnost | Komunistická strana Sovětského svazu |
| Manžel(ka) | Raisa Davidovna Orlova-Kopeleva |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl:SKČR |Knihovny.cz | |
| Některá data mohou pocházet zdatové položky. | |
Lev Zinovjevič Kopelev (ruskyЛев Зино́вьевич (За́лманович) Ко́пелев[1];9. dubna1912Kyjev –18. června1997Kolín nad Rýnem) byl sovětský spisovatel,disident a humanista.
Pocházel zžidovské středostavovské rodiny, která se roku 1926 přestěhovala doCharkova. Tam studoval ruštinu aněmčinu a jako nadšenýkomunista začal psát do novin. Roku 1929 byl poprvé zatčen pro podezření ztrockismu, pracoval v závodním rozhlase, roku 1935 promoval vMoskvě jakogermanista a od roku 1938 přednášel ve Filosofickém ústavu literaturu. Roku 1941 se přihlásil jako dobrovolník do armády a protože uměl dobře německy, působil jako překladatel a propagandista. Když roku 1945 přišel s Rudou armádou doVýchodního Pruska, ostře kritizoval ukrutnosti na civilním obyvatelstvu. Byl odsouzen za „buržoasní humanismus“ na 10 let vězení. V táboře se seznámil sAlexandrem Solženicynem, který ho zobrazil jako Lva Rubina v románuV kruhu prvním. v roce 1954 byl propuštěn a 1956rehabilitován, pracoval v ústavu dějin umění a zasadil se o publikaci Solženicynovy povídkyJeden den Ivana Děnisoviče. Vydal také knihu oJaroslavu Haškovi.
Roku1968 protestoval proti pronásledování disidentů aokupaci Československa, byl vyloučen z komunistické strany a propuštěn ze zaměstnání. Od roku 1977 nesměl učit ani publikovat, 1980 dostal povolení ke studijnímu pobytu vNěmecku a 1981 byl zbaven sovětského občanství. Učil na univerzitě v Kolíně nad Rýnem a zabýval se německo-ruskými styky. Roku 1990 byl opět rehabilitován a mohl navštívitRusko, zůstal však do smrti v Německu. Zasazoval se o německo-ruské sblížení a o dodržování lidských práv a byl oceněn řadou vyznamenání.
V roce 2001 byla v Kolíně nad Rýnem založenaCena Lva Kopeleva, která je udělovánabojovníkům za mír a zalidská práva.[2]
{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.Obrázky, zvuky či videa k tématuLev Zinovjevič Kopelev na Wikimedia Commons | Tento článek je příliš stručný nebopostrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodněrozšíříte. Nevkládejte všakbez oprávnění cizí texty. |
