Levée en masse (tj.hromadný odvod) je vefrancouzských dějinách označení pro rozsáhlývojenský odvod, který byl vyhlášen zaFrancouzské revoluce v roce 1793.Národní konvent se dne2. března1793 usnesl povolat do armády tři sta tisíc mužů, svobodných nebo ovdovělých ve věku 18-25 let. Každýfrancouzský departement musel poskytnout dobrovolníky, doplněné o muže získané úpisem nebo losováním. Konvent následně dne 23. srpna téhož roku zvýšil věkovou hranici na 25-30 let. Tento hromadný odvod značně posílil armádu, ale vzbudil silnou regionální lidovou nespokojenost, což vedlo k nepokojům a povstáním. Odvody byly též jednou z příčinpovstání ve Vendée.
Účelem odvodu bylo hromadně se vypořádat s náhlým poklesem síly Francouzské revoluční armády v důsledku ztrát, dezercí a v širším smyslu masových odchodů dobrovolníků naverbovaných v roce 1792 pro dobu trvání tažení, kteří se domnívali, že se již mohou vrátit domů, neboť byl nepřítel zatlačen zpět za hranice.
Tyto odvody měly pro armádu velmi příznivý účinek, protože i přes odpor adezerce se počet mužů značně zvýšil.
Dne 23. srpna 1793 byl nařízen hromadný odvod mužů ve věku 25-30 let na základě zprávyBertranda Barèra, členaVýboru pro veřejné blaho. Zatímco v únoru 1793 Francie měla v armádě 200 000 mužů, v červenci jich bylo 500 000, v září 732 000 a v prosinci 1793 již 804 000 rozdělených do 15 armád, což bylo na tehdejší dobu značné číslo.
Tato armáda však nebyla uvnitř země příliš efektivní, zejména při potlačovánípovstání ve Vendée. Na hranicích byli dobrovolníci integrováni do armády, které veleli generálové pod dohledem Výboru pro veřejnou bezpečnost. Ministerstvo války bylo řízenoHébertovými stoupenci. Mezi dobrovolníky bylo velké množstvísansulotů a jejich odchod, případně jejich smrt by toto hnutí oslabila a přispěla k obnovení moci Konventu na úkorrevoluční pařížské komuny.
Ve vojenském prostředí se těmto odvedencům říkalosoldats de l'an II (vojáci roku II) neboarmée de l'an II (armáda roku II) s odkazem na rok II (1793)revolučního kalendáře.
Masové odvody vzbudily silnou nespokojenost mezi rolníky a způsobily nepokoje, obzvláště v západníFrancii, kde vedly v březnu 1793 kpovstání ve Vendée. Povstání propukla veVendée,Loire-Atlantique,Maine-et-Loire,Morbihanu,Deux-Sèvres a částečně vMayenne,Ille-et-Vilaine,Côtes-du-Nord, veFinistère a vSarthe. Republikánům se podařilo potlačit povstalce v oblastech severně odLoiry, ale jižně od řeky se jim to nedařilo. Několik incidentů, ale v mnohem menším měřítku, bylo hlášeno také v několika dalších departementech:Indre-et-Loire,Loir-et-Cher,Cher,Nièvre,Haute-Vienne,Lot,Gers,Haute-Loire,Lozère,Tarn,Hérault,Somme,Doubs aBas-Rhin.
V tomto článku byl použitpřeklad textu z článkuLevée en masse na francouzské Wikipedii.