Leopold Hasner von Artha (15. března1818Praha –5. června1891Bad Ischl[1]) bylrakousko-uherský, respektivepředlitavský právník a politik, v letech 1867–1870ministr kultu a vyučování Předlitavska, pak v roce 1870 krátcepředseda vlády Předlitavska (vláda Leopolda Hasnera).
V mládí studoval naKarlo-Ferdinandově univerzitě v Praze filozofii a od roku 1836 i právo. V roce 1842 získal titul doktora práv. Do roku 1848 pak pracoval jako justiční úředník. V letech 1848–1849 působil jako redaktor listuPrager Zeitung. Roku 1849 nastoupil jako pedagog na pražskou univerzitu. Vyučoval zde právní filozofii a od roku 1851 až do roku 1863 i národohospodářství.[2]
Od počátku 60. let se angažoval v politice. Roku 1861 se stal poslancemČeského zemského sněmu a skrz něj byl zvolen v 1861 i za poslanceŘíšské rady (za městskou kurii v Čechách, obvod Praha-Staré Město). Poslancem Říšské rady se stal i v následujícím funkčním období od roku 1867. Již 17. května 1867 se ale vzdal mandátu, protože byl povolán doPanské sněmovny. Na Říšské radě patřil ke stoupencům liberálníÚstavní strany a zastáncům centralizovaného demokratického rakouského státu.[3][2]
V roce 1863 se stal prezidentem školské rady při státním ministerstvu, ovšem z tohoto postu odstoupil v roce 1865. Věnoval se pak nadále akademické práci, vyučoval národohospodářství naVídeňské univerzitě, kde v ročníku 1867/1868 působil i jako její rektor.[2]

Jeho politická kariéra vyvrcholila v roce 1867, kdy se zavlády Karla von Auersperga stalministrem kultu a vyučování Předlitavska. Funkci zastával od30. prosince1867 do1. února1870. Z roku 1869 pochází tzv. „Hasnerův zákon“, kterým byla ustanovena pravidla vyučování na školách obecných, zavedena škola obecná a měšťanská, učitelské ústavy, stanovena osmiletá školní povinnost a pravidla pro ekonomické a sociální zabezpečení učitelů (pravidelné platy).[4] Na tento zákon navázal prozatímní školní řád pro školy obecné, vydaný v roce 1870, jenž stanovil základní pravidla chování ve škole. Zákon také upravoval povinnosti dětí a učitelů a zavedl zákaz tělesných trestů.[5]
Následně krátce nastoupil na pozicipředsedy vlády Předlitavska (vláda Leopolda Hasnera). Předsedou vlády byl jen několik týdnů, od1. února1870 do12. dubna1870.[6] Jako ministr se podílel na definici vztahu církve a škol, rozvoji sítě základních škol a zasadil se o zřízení lékařské fakulty na univerzitě v Innsbrucku. Z postu ministra přešel do čela vlády v době vyhroceného pnutí mezi stoupenci liberalistického centralismu a konzervativního federalismu. Nepodařilo se mu ale pro svůj kabinet dojednat trvalejší podporu a podal demisi.[2]
I po odchodu z vládních funkcí byl ale nadále, až do konce 80. let 19. století, aktivní při jednání Panské sněmovny.[2]
Jeho bratrem byl oční lékař, profesor na pražské univerzitě a politikJosef Hasner von Artha.[7]
| Vláda Karla Auersperga (1867–1870) | |
|---|---|
| Předseda vlády Předlitavska | Karel Vilém z Auerspergu(30. prosince 1867 – 24. září 1868) |
| Ministři Předlitavska | Karl Giskra(vnitro) •Rudolf Brestel(finance) •Leopold Hasner(kult a vyučování) •Eduard Herbst(spravedlnost) •Ignaz von Plener(obchod) •Alfred Potocki(zemědělství) •Eduard Taaffe(zeměbrana) •Johann von Berger(bez portfeje) |
| Společní ministři Rakousko-Uherska | Friedrich Ferdinand von Beust(zahraniční věci) •Franz von John(válka) •→Franz Kuhn von Kuhnenfeld(válka) •Franz Karl von Becke(finance) •→Friedrich Ferdinand von Beust(finance) |
| Vláda Leopolda Hasnera (1870) | |
|---|---|
| Předseda vlády Předlitavska | Leopold Hasner von Artha(1. února – 12. dubna 1870) |
| Ministři Předlitavska | Karl Giskra(vnitro) •Rudolf Brestel(finance) •Karl von Stremayr(kult a vyučování) •Eduard Herbst(spravedlnost) •Ignaz von Plener(obchod) •Anton von Banhans(zemědělství) •Johann von Wagner(zeměbrana) |
| Společní ministři Rakousko-Uherska | Friedrich Ferdinand von Beust(zahraniční věci) •Franz Kuhn von Kuhnenfeld(válka) •Friedrich Ferdinand von Beust(finance) |