Lemuři obývají výhradněMadagaskar, který je se svými cca 600 000 km² čtvrtý největšíostrov na světě. Je od jihovýchodního pobřežíAfriky oddělen hlubokou, na nejužším místě asi 370 km širokouúžinou. Pravděpodobně vedruhohorách se postupně začal Madagaskar s Indií oddělovat od Afriky. Zpočátku mělká úžina překlenuta úzkými spojovacímišíjemi dovolovala dopozdního eocénu neboraného oligocénu migracifauny z kontinentu. Pak se úžina mezi Afrikou rozšířila, oddělila se od Madagaskaru také Indie a po více než 60 miliónu let se madagaskarská fauna vyvíjela samostatně.
Samotný ostrov byl osídlen zhruba před 2000 lety africkými amalajsko-polynéskými kmeny. Tehdy se začala krajina měnit, ubylo postupně mnoho unikátních živočichů, vyhuben byl např. i lemurMegaladapis který byl dlekosterních pozůstatků veliký jakoosel a vážil 200 kg.Druhy, které na Madagaskaru přežily, označujeme za živoucífosilie, všude jinde již dávno v nelítostné konkurenci podlehli mladším, modernějším, zde však nepoznaly žádnoukonkurenci. Lemuři obsadili téměř celý ostrov, rozšířili se dopralesů isavan, žijí vbažinatých ihorských oblastech.[1]
Mnoho lemurů jsou noční tvorové s červeně nebo žlutě svítícímiočima, s tapetum lucidum, reflexní odrazovou asvětločivou vrstvou podsítnicí oka, která umožňuje lepší vidění za šera a způsobuje v noci blýskavé svítící oči. Navíc se v noci hlasitě ozývají strašidelnými, lidský nářek připomínajícími hlasy. Staří pověrčivíŘímané nazývali duchy zemřelých "lemures", počátkem května pro ně na usmíření pořádali svátky. PrvníFrancouzi, kteří na Madagaskaru přistáli a uslyšeli naříkavé plačtivé hlasy, dali jejím původcům, lemurům, toto jméno, které pakkodifikovalLinné.[1]
Někdy je chybně uváděno, že z lemurů, tj. z poloopic, vzniklivyšší primáti a tudíž i dnešní opice. U předchůdců dnešních poloopic však nebyly nalezeny žádné náznaky toho, že se z nich vyšší primáti vyvinuli. Vyvozuje se proto, že poloopice nejsou předchůdci vyšších primátů, ale že se vyvíjely současně ze společného předka odpozdního paleocénu (asi před 60 mil. let).[5]
Lemuři jsou jedni od druhých vzhledově dosti odlišní, někteří měří jen 12 cm a majíocásek delší než tělo (maki trpasličí), jiní jsou velicí okolo 60 cm, váží téměř 10 kg a ocas téměř nemají (indri indri). Většinou žijí výhradně na stromech, výjimky si hledají potravu na zemi (lemur kata), někteří jsou denní a jiní (těch je nepoměrně více), noční živočichové. Vyjma indri mají dlouhé chlupaté ocasy, které však nejsou chápavé. Oběpohlaví jsou prakticky vzhledově monoformní.[1]
Lemuři (i některé jiné poloopice) mají zvláštně utvářenékončetiny. Jakmile pokrčíloket nebokoleno, sevřou jim zvláště upravenéšlachy samočinněprsty. Lemurům tedy stačí jen pokrčit se na větvi a mohou klidně spát, protože svaly jim udržují prsty sevřené a nemohou spadnout. Obdobné zařízení má i většina ptáků. Lemuři mají na všech prstechnehty, kromě druhého prstu zadních nohou které mají drápky. Napažích majížlázy s pachovýmsekretem. Několikrát denně siřezáky ašpičáky spodníčelisti, tzv. zubním hřebenem, kartáčujísrst a tyto výměšky roztírají po celém těle. Mají prostorové vidění a velmi vyvinutý čich. Jsou převážněvegetariáni, avšak příležitostně nepohrdnou anihmyzem nebo drobnýmiobratlovci.Plody ilisty trhají přímo tlamou. Po stromech se pohybují po čtyřech, mezi stromy přeskakují. V klidu bývají přitisknutí ke kmenům nebo hrubým svislým větvím, z této polohy i skáčou.
Lemuři aktivní ve dne žijí ve skupinách, naopak lemuři činorodí v noci jsou spíše samotáři a scházejí se jen k páření. Komunikace mezi lemury probíhá převážněvokálně a pak také pomoci pachů, kterým se identifikují třeba jedinci ve skupině nebobřezí samice. V některých skupinách žije několika samců i samic a není žádnévůdcovství patrno, u jiných druhů mají dominantní postavení samice, vybírají místa pro krmení a dokonce hájí skupinu s mláďaty proti konkurenci.Teritoria většinou značkují samci pachem a hlasitým voláním. Omláďata se starají výhradně samice, skoro všechny je zpočátku přenášejí zavěšena na prsou, později na zádech.
Lemuři jsou jako celek, podleČerveného seznamu IUCN, počítáni mezi ohrožené živočichy. Jejich největším nepřítelem nejsou dravci ani domorodí lovci, ale hlavně rozvíjející se hospodářství Madagaskaru a nárůst populace. Jsou totiž ničeny jejich přírodníbiotopy, mnohé lesy jsou ve velkémmýceny pro prodej dřeva, v dříve neprostupných lesích jsou vytvořeny silnice, pro některé druhy lemurů nepřekročitelné a dále jsou z bývalých rozsáhlých pralesů stále klučena další a další území pro pole nutná k obživě rozrůstající sepopulace.
Všechny druhy lemurů jsou chráněnyCITES, který zavedlzákonná opatření pro potírání nelegálního obchodu s těmito vzácnými zvířaty.[6]