 Lemuři | |
|---|---|
 Nejznámější lemur kata (Lemur catta) | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Nadtřída | čtyřnožci (Tetrapoda) |
| Třída | savci (Mammalia) |
| Nadřád | placentálové (Placentalia) |
| Řád | primáti (Primates) |
| Podřád | Strepsirhini |
| Infrařád | lemuři (Lemuriformes) Gray,1821 |
.svg) | |
| Čeledě | |
| |
| Některá data mohou pocházet zdatové položky. | |
Lemuři (Lemuriformes) jeinfrařád sdružující čtyřičeledě „pravých“ lemurů, kteří tvoří zvláštní skupinu vpodřádupoloopic.
Lemuři obývají výhradněMadagaskar, který je se svými cca 600 000 km² čtvrtý největšíostrov na světě. Je od jihovýchodního pobřežíAfriky oddělen hlubokou, na nejužším místě asi 370 km širokouúžinou. Pravděpodobně vedruhohorách se postupně začal Madagaskar s Indií oddělovat od Afriky. Zpočátku mělká úžina překlenuta úzkými spojovacímišíjemi dovolovala dopozdního eocénu neboraného oligocénu migracifauny z kontinentu. Pak se úžina mezi Afrikou rozšířila, oddělila se od Madagaskaru také Indie a po více než 60 miliónu let se madagaskarská fauna vyvíjela samostatně.
Samotný ostrov byl osídlen zhruba před 2000 lety africkými amalajsko-polynéskými kmeny. Tehdy se začala krajina měnit, ubylo postupně mnoho unikátních živočichů, vyhuben byl např. i lemurMegaladapis který byl dlekosterních pozůstatků veliký jakoosel a vážil 200 kg.Druhy, které na Madagaskaru přežily, označujeme za živoucífosilie, všude jinde již dávno v nelítostné konkurenci podlehli mladším, modernějším, zde však nepoznaly žádnoukonkurenci. Lemuři obsadili téměř celý ostrov, rozšířili se dopralesů isavan, žijí vbažinatých ihorských oblastech.[1]
Mnoho lemurů jsou noční tvorové s červeně nebo žlutě svítícímiočima, s tapetum lucidum, reflexní odrazovou asvětločivou vrstvou podsítnicí oka, která umožňuje lepší vidění za šera a způsobuje v noci blýskavé svítící oči. Navíc se v noci hlasitě ozývají strašidelnými, lidský nářek připomínajícími hlasy. Staří pověrčivíŘímané nazývali duchy zemřelých "lemures", počátkem května pro ně na usmíření pořádali svátky. PrvníFrancouzi, kteří na Madagaskaru přistáli a uslyšeli naříkavé plačtivé hlasy, dali jejím původcům, lemurům, toto jméno, které pakkodifikovalLinné.[1]
Pojmenovánílemuři se mnohdy nesprávně používá v širším smyslu,sensu lato, jsou takto nazývány všechny madagaskarské opice, které patří dopodřádupoloopic. Viz[2] apod.Mezi lemury patří pouzerody z čeledílemurovití noční,lemurovití denní,indriovití amakiovití, které společně vytvářejí infrařádlemuři.[3][4]
Někdy je chybně uváděno, že z lemurů, tj. z poloopic, vzniklivyšší primáti a tudíž i dnešní opice. U předchůdců dnešních poloopic však nebyly nalezeny žádné náznaky toho, že se z nich vyšší primáti vyvinuli. Vyvozuje se proto, že poloopice nejsou předchůdci vyšších primátů, ale že se vyvíjely současně ze společného předka odpozdního paleocénu (asi před 60 mil. let).[5]
Lemuři jsou jedni od druhých vzhledově dosti odlišní, někteří měří jen 12 cm a majíocásek delší než tělo (maki trpasličí), jiní jsou velicí okolo 60 cm, váží téměř 10 kg a ocas téměř nemají (indri indri). Většinou žijí výhradně na stromech, výjimky si hledají potravu na zemi (lemur kata), někteří jsou denní a jiní (těch je nepoměrně více), noční živočichové. Vyjma indri mají dlouhé chlupaté ocasy, které však nejsou chápavé. Oběpohlaví jsou prakticky vzhledově monoformní.[1]
Lemuři (i některé jiné poloopice) mají zvláštně utvářenékončetiny. Jakmile pokrčíloket nebokoleno, sevřou jim zvláště upravenéšlachy samočinněprsty. Lemurům tedy stačí jen pokrčit se na větvi a mohou klidně spát, protože svaly jim udržují prsty sevřené a nemohou spadnout. Obdobné zařízení má i většina ptáků. Lemuři mají na všech prstechnehty, kromě druhého prstu zadních nohou které mají drápky. Napažích majížlázy s pachovýmsekretem. Několikrát denně siřezáky ašpičáky spodníčelisti, tzv. zubním hřebenem, kartáčujísrst a tyto výměšky roztírají po celém těle. Mají prostorové vidění a velmi vyvinutý čich. Jsou převážněvegetariáni, avšak příležitostně nepohrdnou anihmyzem nebo drobnýmiobratlovci.Plody ilisty trhají přímo tlamou. Po stromech se pohybují po čtyřech, mezi stromy přeskakují. V klidu bývají přitisknutí ke kmenům nebo hrubým svislým větvím, z této polohy i skáčou.
Lemuři aktivní ve dne žijí ve skupinách, naopak lemuři činorodí v noci jsou spíše samotáři a scházejí se jen k páření. Komunikace mezi lemury probíhá převážněvokálně a pak také pomoci pachů, kterým se identifikují třeba jedinci ve skupině nebobřezí samice. V některých skupinách žije několika samců i samic a není žádnévůdcovství patrno, u jiných druhů mají dominantní postavení samice, vybírají místa pro krmení a dokonce hájí skupinu s mláďaty proti konkurenci.Teritoria většinou značkují samci pachem a hlasitým voláním. Omláďata se starají výhradně samice, skoro všechny je zpočátku přenášejí zavěšena na prsou, později na zádech.
Některé druhy lemurů jsou výjimečně početné a chovají se v zoologických zahradách, kde se i rozmnožují (lemur kata), jiné druhy jsou málo četné a žijí tak skrytým životem, že o nich není dostatek informací.[6][7] Početnou kolekci 5 druhů chová např.Zoopark Zájezd, kde řadu let úspěšně rozmnožují lemury kata,lemury hnědé,lemury límcové,lemury tmavé alemury vari.
Mezi lemury zařazujeme:[3]
podřádPoloopice (Strepsirrhini) │ ├──infrařád lemuři (Lemuriformes) Gray, 1821 │ │ ├── nadčeleďlemurové (Lemuroidea) Gray, 1873 │ │ │ ├── čeleďlemurovití denní (Lemuridae) Gray, 1821 │ │ ├── rodlemur (Lemur) Linnaeus, 1758 │ │ ├── rodlemur (Eulemur) Simons et Rumpler, 1988 │ │ ├── rodlemur (Hapalemur) I. Geoffroy, 1851 │ │ ├── rodlemur (Prolemur) Gray, 1871 │ │ └── rodvari (Varecia) Gray, 1863 │ │ │ ├── čeleďlemurovití noční (Lepilemuridae) Gray, 1870 │ │ └── rodlemur (Lepilemur) I. Geoffroy, 1851 │ │ │ └── čeleďindriovití (Indridae) Burnett, 1828 │ ├── rodavahi (Avahi) Jourdan, 1834 │ ├── rodindri (Indri) É. Geoffroy et G. Cuvier, 1796 │ └── rodsifaka (Propithecus) Bennett, 1832 │ └── nadčeleďmakiové (Cheirogaleoidea) Gray, 1873 │ └── čeleďmakiovití (Cheirogaleidae) Gray, 1873 ├── rodmaki (Allocebus) Petter-Rousseaux et Petter, 1967 ├── rodmaki (Cheirogaleus) É. Geoffroy, 1812 ├── rodmaki (Microcebus) É. Geofroy, 1834 ├── rodmaki (Mirza) Gray, 1870 └── rodmaki (Phaner) Gray, 1870
Lemuři jsou jako celek, podleČerveného seznamu IUCN, počítáni mezi ohrožené živočichy. Jejich největším nepřítelem nejsou dravci ani domorodí lovci, ale hlavně rozvíjející se hospodářství Madagaskaru a nárůst populace. Jsou totiž ničeny jejich přírodníbiotopy, mnohé lesy jsou ve velkémmýceny pro prodej dřeva, v dříve neprostupných lesích jsou vytvořeny silnice, pro některé druhy lemurů nepřekročitelné a dále jsou z bývalých rozsáhlých pralesů stále klučena další a další území pro pole nutná k obživě rozrůstající sepopulace.
Všechny druhy lemurů jsou chráněnyCITES, který zavedlzákonná opatření pro potírání nelegálního obchodu s těmito vzácnými zvířaty.[6]
V evropských zoo jsou lemuři chováni často, zejména lemur kata.[8]
Velké kolekce lemurů chovají v Česku tyto zoologické zahrady:
Obrázky, zvuky či videa k tématulemuři na Wikimedia Commons
TaxonLemuriformes ve Wikidruzích
