| Lej Ťie-čchiung | |
|---|---|
 | |
| Narození | 12. září1905 Kanton |
| Úmrtí | 9. ledna2011 (ve věku 105 let) Peking |
| Alma mater | Stanfordova univerzita Univerzita Jižní Kalifornie Kalifornská univerzita |
| Povolání | socioložka apolitička |
| Zaměstnavatelé | Pekingská univerzita China University of Political Science and Law |
| Politická strana | Čínské sdružení pro rozvoj demokracie |
| Funkce | člen celostátního výboru Čínského lidového politického poradního shromáždění poslanec Všečínského shromáždění lidových zástupců člen 1. plenárního zasedání Čínského lidového politického poradního shromáždění člen stálého výboru Všečínského shromáždění lidových zástupců |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet zdatové položky. | |
Lej Ťie-čchiung (čínsky pchin-jinem Léi Jiéqióng, znaky 雷洁琼;12. září1905 —9. ledna2011) byla čínská socioložka, právnička a politička. Studovala v USA, v 30. a 40. letech přednášela sociologii naJenčchingské univerzitě a různých šanghajských univerzitách, od 50. let působila naPekingské vysoké škole politických věd a práva, během kulturní revoluce byla vyřazena z veřejného života, poté do roku 2005 přednášela naPekingské univerzitě. Roku 1945 se podílela na založeníČínského sdružení pro rozvoj demokracie, po roce 1949 jedné z menších politických stran v Čínské lidové republice. V Čínské lidové republice se aktivně účastnila politického života, do vysokých funkcí postoupila v druhé polovině 70. let jako místostarostka Pekingu (1977–1983), místopředsedkyněVšečínského svazu žen (1978–1988), místopředsedkyně (1979–1987) a předsedkyně (1987–1997) Čínského sdružení pro rozvoj demokracie,místopředsedkyně celostátního výboru Čínského lidového politického poradního shromáždění (1986–1988) amístopředsedkyně stálého výboru Všečínského shromáždění lidových zástupců (1988–1998).
Lej Ťie-čchiung se narodila12. září1905 vKantonu v rodině klasického vzdělance, právníka a redaktora lokálního časopisu.[1] Otec jí poskytl pokrokové vzdělání a v devatenácti letech ji poslal studovat do Kalifornie. Studovala chemické inženýrství naKalifornské univerzitě a dálnovýchodní studia naStanfordově univerzitě, v roce 1931 absolvovala magisterské studium sociologie naJihokalifornské univerzitě. Během pobytu v USA se živila výukou čínštiny pro čínsko-americké děti.
V roce 1931 se vrátila do Číny a stala se lektorkou na katedře sociologieJenčchingské univerzity. Pojaponském útoku na Mandžusko se se svými studenty připojila khnutí 9. prosince, které požadovalo, aby sekuomintangská vláda postavila japonské agresi.[1] Když poincidentu na mostě Marca Pola v roce 1937 Japonci obsadiliPeking, odešla doNan-čchangu v provinciiŤiang-si, aby se připojila k hnutí národní spásy. Sloužila ve skupině žen, která se starala o zraněné vojáky, a získala hodnost plukovnice. Vyučovala také v ženské třídě na Institutu politického hnutí v Ťiang-si. Když v roce 1939 padl Nan-čchang do rukou Japonců, přestěhovala se doŤi-anu v jižním Ťiang-si, kde se poznala s komunistickým vůdcemČou En-lajem.[1]
Běhemčínsko-japonské války napsala mnoho esejů o životě, kariéře a boji žen v době války.[1] V roce 1940 se podílela na založení univerzity Čung-čeng (pozdějiuniverzita v Nan-čchangu). O rok později odešla doŠanghaje, kde přednášela na různých univerzitách. Roku 1941 se vdala za Jen Ťing-jaoa, sociologa, který stejně jako ona studoval v USA. V roce 1945 se s manželem podíleli na založeníČínského sdružení pro rozvoj demokracie.[1]
Po skončení druhé světové války v červnu 1946 vyslal Šanghajský svaz lidových sdružení 11 zástupců včetně Lej Ťie-čchiung doNankingu, aby požádali kuomintangskou vládu o neobnovení občanské války proti komunistům. Když vystoupili na nádraží v Nanjingu, byli napadeni a zbiti.[1] Incident vyvolal pobouření čínských médií, která z útoku obvinila kuomintangskou vládu, naopak komunisté demonstrativně podpořili napadené, mimo jiné je v nemocnici navštívil Čou En-laj. Koncem roku se Lej Ťie-čchiung vrátila na Jenčchingskou univerzitu, na níž působila jako profesorka sociologie.[1]
Po vzniku Čínské lidové republiky v roce 1949 i nadále působila v Čínském sdružení pro rozvoj demokracie, zastávala vysoké funkce veVšečínském svazu žen, roku 1949 se účastnila jednání prvníhoČínského lidového politického poradního shromáždění a v letech 1949–1954 byla členkou výboru pro kulturu a vzdělánístátní administrativní rady,[2] současně pracovala v pekingské městské radě a v pekingském výboru lidového politického poradního shromáždění. Po rozdělení Jenčchingské univerzity mezi různé pekingské univerzity roku 1952 přešla naPekingskou vysokou školu politických věd a práva, na níž od roku 1956 působila jako proděkanka.[1] Současně od roku 1952 zastávala funkci zástupce ředitele úřadu pro zahraniční experty při státní radě.[1] Roku 1954 byla zvolena poslankyníVšečínského shromáždění lidových zástupců (znovuzvolena roku 1959 a 1964).[2]
Běhemkulturní revoluce byla zbaveny všech veřejných funkcí a úřadů a spolu s manželem poslána na manuální práce na venkov v provincii An-chuej, ale zásluhou Čou En-laje se mohli vrátit do Pekingu.[1] Od roku 1973 se vrátila do veřejného života, když se přednášela jako profesorka práv naPekingské univerzitě, byla jmenována místostarostkou Pekingu (1977–1983).[1] V březnu 1978 byla zvolena členkou stálého výboru celostátního výboru Čínského lidového politického poradního shromáždění (do 1983), v září 1978 místopředsedkyní Všečínského svazu žen a v říjnu následujícího roku byla vybrána mezi místopředsedy Čínského sdružení pro rozvoj demokracie.[2] Podílela se na vedení Čínské sociologické společnosti a Společnosti pro studium manželství a rodiny. Roku 1983 byla počtvrté zvolena poslankyní Všečínského shromáždění lidových zástupců, stala se členkou stálého výboru shromáždění a místopředsedkyní právního výboru. V březnu 1986 byla vybrána do celostátního výboru Čínského lidového politického poradního shromáždění a následující měsíc zvolenamístopředsedkyní celostátního výboru.[2] V červnu 1987 povýšila z místopředsedkyně na předsedkyni ústředního výboru Čínského sdružení pro rozvoj demokracie (ve funkci byla potvrzena roku 1988 a 1992). V dubnu 1988 odešla z lidového politického poradního shromáždění a soustředila se na působení ve Všečínském shromáždění lidových zástupců,jehož místopředsedkyní byla v letech 1988–1998.
Na sjezdu Čínského sdružení pro rozvoj demokracie v listopadu 1997 odešla z předsednické funkce, náhradou se stala čestnou předsedkyní strany (do roku 2007). V březnu 1998 ji skončilo druhé funkční období jako místopředsedkyně stálého výboru Všečínského shromáždění lidových zástupců. I poté vyučovala na Pekingské univerzitě, a to až do svých 100 let.
Zemřela v Pekingu 9. ledna 2011 ve věku 105 let.
Obrázky, zvuky či videa k tématuLej Ťie-čchiung na Wikimedia Commons| Místopředsedové celostátního výboru Čínského lidového politického poradního shromáždění | ||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 1. volební období (1949–1954) | ||||||||||||||||
| 2. volební období (1954–1959) | ||||||||||||||||
| 3. volební období (1959–1965) | Pcheng Čen,Li Ťi-šen(zemřel 1959),Kuo Mo-žo,Šen Ťün-žu(zemřel 1963),Chuang Jen-pchej,Li Wej-chan(do 1964),Li S’-kuang,Čchen Šu-tchung,Tan Kah Kee(zemřel 1961),Čhökji Gjalcchän,Burhan Šähidi,Čchen I,Kchang Šeng,Pagpalha Geleg Namgjal,Ngaphö Ngawangdžigme,Che Siang-ning | |||||||||||||||
| 4. volební období (1965–1978) | Pcheng Čen,Čchen I(zemřel 1972),Jie Ťien-jing,Chuang Jen-pchej(zemřel 1965),Čchen Šu-tchung(zemřel 1966),Liou Lan-tchao(do 1968),Sung Žen-čchiung,Sü Ping(zemřel 1972),Kao Čchung-min(zemřel 1971),Cchaj Tching-kchaj(zemřel 1968),Wej Kuo-čching,Teng C’-chuej(zemřel 1972),Li S’-kuang(zemřel 1971),Fu Cuo-i(zemřel 1974),Tcheng Taj-jüan(zemřel 1974),Sie Ťüe-caj(zemřel 1971),Mao Tun,Li Ču-čchen(zemřel 1968),Pagpalha Geleg Namgjal,Sü Te-cheng,Li Te-čchüan(zemřela 1972),Ma Sü-lun(zemřel 1970) | |||||||||||||||
| 5. volební období (1978–1983) |
| |||||||||||||||
| 6. volební období (1983–1988) |
| |||||||||||||||
| 7. volební období (1988–1993) |
| |||||||||||||||
| 8. volební období (1993–1998) |
| |||||||||||||||
| 9. volební období (1998–2003) | Jie Süan-pching,Jang Žu-taj,Wang Čao-kuo,Ngaphö Ngawangdžigme,Čao Pchu-čchuzemřel 2000),Pa Ťin,Čchien Wej-čchang,Lu Ťia-si(zemřel 2001),Žen Ťien-sin,Sung Ťien,Li Kuej-sien,Čchen Ťün-šeng(zemřel 2002),Čang S’-čching,Čchien Čeng-jing,Ting Kuang-sün,Sun Fu-ling,Ann Tse-kai,Henry Fok,Ma Man-kei,Ču Kuang-ja,Wan Kuo-čchüan,Chu Čchi-li,Čchen Ťin-chua,Čao Nan-čchi,Mao Č’-jung,Paj Li-čchen,Ťing Šu-pching,Luo Chao-cchaj,Čang Kche-chuej,Čou Tchie-nung,Wang Wen-jüan | |||||||||||||||
| 10. volební období (2003–2008) |
| |||||||||||||||
| 11. volební období (2008–2013) |
| |||||||||||||||
| 12. volební období (2013–2018) |
| |||||||||||||||
| 13. volební období (2018–2023) | Čang Čching-li,Liou Čchi-pao,Pagpalha Geleg Namgjal,Tung Chee-hwa,Wan Kang,Edmund Ho,Lu Čan-kung,Wang Čeng-wej,Ma Piao,Čchen Siao-kuang,Leung Chun-ying,Sia Pao-lung,Jang Čchuan-tchang,Li Pin,Bagatur,Wang Jung-čching,Che Li-feng,Su Chuej,Čeng Ťien-pang,Ku Šeng-cu,Liou Sin-čcheng,Che Wej,Šao Chung,Kao Jün-lung | |||||||||||||||
| 14. volební období (2023–2028) | ||||||||||||||||
| Čínské sdružení pro rozvoj demokracie | |
|---|---|
| předsedové | Ma Sü-lun(1950–1966) •neobsazeno(1966–1979) •Čou Ťien-žen(1979–1984) •Jie Šeng-tchao(1984–1987) •Lej Ťie-čchiung(1987–1997) •Sü Ťia-lu(1997–2007) •Jen Ťün-čchi(2007–2017) •Cchaj Ta-feng(2017– ) |
