Legie Condor čiLegie Kondor (německyLegion Condor) byla jednotkaněmeckéhoválečného letectva aarmády, která od července1936 do března1939 bojovala na straněfrankistů vešpanělské občanské válce. Jednotka, kterou měli podle německé propagandy tvořit dobrovolníci, bojovala bez německých výsostných znaků ve zvláštních uniformách. Legie vedle podporyFrancova puče a souvisejících německých strategických a ekonomických zájmů sloužila výcviku německých jednotek a testování nových typů výzbroje. V Legii Condor válečným křtem prošly například letadla typůMesserschmitt Bf 109,Dornier Do 17 čiJunkers Ju 87. Legie Condor se stala významným činitelem občanské války. Proslulazničením španělského městaGuernica, což byl první válečný zločin německého letectva.[1]
Impulsem pro vznik německé pomoci frankistům (krycí název Operace Ohnivé kouzlo:Unternehmen Feuerzauber) byla žádost samotného Franca o poskytnutí 10 letounůJunkers Ju 52 pro přepravu jednotek z Maroka přesStředozemní moře do Španělska, kterouAdolf Hitler obdržel 23. července1936, tedy pouhý týden po vypuknutí občanské války.[2] Do Berlína poté přiletěl Frankův emisar, který jednal s Hitlerem. Hitler k jednání přizval také ministra hospodářstvíHermanna Göringa a ministra obrany polního maršálaWernera von Blomberg. Hitler bez váhání souhlasil s poskytnutím pomoci španělským nacionalistům.[3] Ještě téhož dne bylo rozhodnuto odeslat do Španělska 20 transportních letounů Junkers Ju 52 a po moři odeslat i šeststíhacích letounů pro jejich obranuHeinkel He 51 s dalším vybavením a personálem.
V červenci 1936 byla založena společnostSociedad Hispano-Marroqui de Transportes Tetuan-Sevilla (HISMA). Hlavním cílem společnosti byla až do vzniku štábu Legie Condor organizace a doprava německých dobrovolníků a techniky do Španělska a také prodej produktů německého soukromého sektoru. Tuto činnost o tři měsíce později zastřešila nově vytvořená společnostRohstoff und Waren Einkaufsgesellschaft (ROWAK),[4] která se starala o ekonomické vztahy Německa s frankistickým režimem. Obě společnosti rychle získaly velký vliv na obchod v oblastech ovládaných frankisty a začaly, výměnou za německou výzbroj, ve velkém dovážet do Německa španělské suroviny.[4] Naopak německé ministerstvo hospodářství od roku 1936 zakázalo Německo-španělské obchody mezi soukromými subjekty a tak veškerý mezinárodní obchod ovládly HISMA a ROWAK, které si ze všech zprostředkovaných obchodů účtovaly provizi.
Ekonomické vykořisťování a kontrola španělských zdrojů nerostných surovin (předevšímželezná ruda,wolfram,pyrit,olovo asíra)[3] jsou dnes považovány za jednu z hlavních příčin německého zájmu o podporu frankistů.
Nejen Hitler, ale i italský diktátorBenito Mussolini souhlasil s vojenskou podporou frankistů ve formě vyslání italského dobrovolnického sboruCorpo Truppe Volontarie (CTV).[5] V případě vítězství Franka mohl být v Evropě ustaven třetí fašistický režim, což by v případném konfliktu s Francií a Velkou Británií komplikovalo jejich situaci.[3] Francie, která v té době procházela politickou krizí a byla rozdělena na levici a pravici, mohla být tímto vítězstvím oslabena. Na druhé straně vítězství republikánů by vedlo k ustavení dalšíhokomunistického režimu, což oba státy vnímaly jako kritické ohrožení své i evropské bezpečnosti. Třetím důvodem mohlo být to, že pomoc Itálii v podpoře Franka mohla držet Itálii v opozici vůči Francii a Velké Británii a tak ji ještě více přiblížit k Německu.
První materiál a personál z Německa doCádizu dopravila dne 5. srpna 1936 loď Usaramo.[6] O dva dny později dorazily také dopravní Junkersy Ju 52, které se zapojily do přepravy vojsk do Španělska. Od 28. července do 11. října (jeden letoun Ju 52 zabavenýLuftwaffe se s původní německou posádkou do přepravy zapojil už dříve)[2] přepravila německá letadla 13 528 osob a přes 270 tun materiálu.[7] Německo v té době také nacionalistům předalo první výzbroj (z letounů stroje Ju 52 a He 51) a začalo se podílet i na výcviku. Navíc vzhledem k vývoji občanské války začala organizace stálých vojenských dodávek vybavení a dobrovolníků.
Přestože oficiálně se německé síly zpočátku nesměly zapojit do bojových operací (zákaz byl Hitlerem zrušen 28. srpna 1936),[8] existovala výjimka, kterou byl dne 13. srpna 1936 nálet dvou upravených letounů Ju 52 (jeden cíl nenalezl) na republikánskýdreadnoughtJaime I, kotvící v přístavuMálaga. Cíl se Němcům podařilo zasáhnout jednou 250kg pumou do přídě, přičemž zahynulo 47 členů osádky.[9] Akce na jedné straně vyvolala ostrou reakci světového tisku a na druhé straně byla počátkem přímého zapojení Němců do bojů občanské války.[8]
V říjnu 1936 tvořilo německé síly 14 stíhačekHe 51, 20 bombardovacích a transportníchJu 52, šest průzkumných strojů, dva strojeHe 50, dva strojeHs 123, tři baterie 20mm protiletadlových kanónů a jedna baterieráže 88 mm.[10]
Dne 5. září1936 přijel nový vrchní velitel německých jednotek ve Španělsku a vojenský poradce, podplukovníkWalter Warlimont, člen německého generálního štábu. Ten obhajoval záměr vytvořit z německých dobrovolníků společnou jednotku Legie Condor. Válka se mezitím vyvíjela nepříznivě pro nacionalistické síly, útok na Madrid selhal a republikáni posílili. Když se navíc dne 28. srpna 1936[11] se svou vojenskou pomocí do konfliktu zapojil i Sovětský svaz, který vyslal dobrovolníky, moderní letadla (stíhačkyI-15 aI-16, bombardérySB-2), tankyT-26 a další materiál republikánské vládě, konflikt se tím dále vyostřil a Hitler dal k vytvoření Legie Condor a zvětšení rozsahu německé intervence svůj souhlas. Prvním velitelem Legie Condor byl jmenován generálmajorHugo Sperrle.