Lauma čiLaume jebaltská bohyně spojovaná se zemí, vodami, porodem apředením, která vefolklóru splynula svílou,čarodějnicí nebobabicí. Blízký vztah ke čtvrtku, dni zasvěcenémuhromovládci, a khromovým kamenům, může znamenat, že Lauma byla spojena sPerkunasem. Podle etnoložkyNijolė Laurinkienė byla Perkunovou manželkou, která s ním žila na obloze, ale nějak, snad nevěrou, se prohřešila a byla sražena na zem. Lze ji také srovnat s českoupolednicí čidivoženkou,[1] v mnoha ohledech připomíná také slovanskouMokoš. K dalším baltským bohyním země pak patří lotyšskáZemes māte a litevskáŽemina.
Lauma se objevuje v několika raně novověkých písemných pramenech:[1]
Výraz laume se objevuje i v současných baltských jazycích. Vlitevštině znamenálaumė nebolaũmė „druh víly, která někdy koná zlomyslné skutky“, vlotyštinělaũma pak „létající čarodějnice, zaříkávačka“. Jméno se také objevuje v různých idiomech, duha je „pás Laumy“, hromový kámen je „ňadro Laumy“ a jmelí „koště Laumy“. Její jméno se může ozývat vtoponymech, jako je pruskéLaumygarbis a litevské Laumėkalnis a Laũmes-kalns, která lze všechna vyložit jako „hora Laumy“. Slovo proniklo i do sousedních slovanských jazyků, vpolštině znamenáławma „rusalka“, vběloruštinělaŭma znamená „vědma, čarodějnice“. Jméno Lauma lze vyložit zpraindoevropského kořene*(H1)leudh- „růst, rodit“, podobně jako jméno římského boha vegetaceLibera a řecké bohyně poroduEileithýi. Vprabaltštině by pak její jméno znělo *Laudm(ij)ā.[1]
V litevském folklóru mívá podobu krásné ženy s dlouhými světlými vlasy a velkými ňadry, kterou lidé mohou zahlédnou jak se koupe. Může se do ní zamiloval lidský mladík a mít s ní děti, jedno z nich ale pak Perkunas zabije. Jindy je Lauma mladíkem opuštěna a své dětipodstrkuje lidem podobně jako lotyšskáZemessieva. V jiných případech vlastní děti mít nemůže a proto lidské děti krade. Často jsou ale laumy blahovolné a pomáhají sirotkům a mladým dívkám. Jindy má podobu ošklivé ženy s velkými zuby, dlouhýma rukama, železnými nehty a slepičíma nohama. Ošklivá lauma splývá sraganou, tedy čarodějnicí, a mění sama sebe v hada či ropuchu, zatímco lidi v ptáky, psy či koně; a může sát kravám mléko. Existují příběhy, podle kterých ji uneslVelnias a ona se stala jeho manželkou.[1][2]