Rodlaskavec (Amaranthus) zahrnuje více než 60 druhů, kulturní formy patří mezi jednoleté rostliny. Pro produkcisemen jsou nejvíce využívány druhyAmaranthus hypochondriacus L.,Amaranthus caudatus L. aAmaranthus cruentus L. (Michalová, 2001). VAsii aAfrice se pěstují jako listovázelenina jiné druhy (Moudrý a Strašil,1996). Pochází zeStřední Ameriky, byl pěstovánAztéky aInky již před třemi tisíciletími. Podle svého využití se řadí, stejně jakopohanka, kpseudoobilovinám (Dostálek a kol., 2000). Laskavec patří do skupiny rostlin sC4 cyklem, které mají velkou rychlostfotosyntézy, ekonomičtěji využívají světelnou energii při fixaci CO2, mají sníženoufotorespiraci a dosahují vysoké hodnoty fotosyntetické produkce, tedy i tvorbybiomasy. Kromě širokého potravinářského využitízrna imouky lze laskavec uplatnit i jakokrmivo pro hospodářská zvířata. Senáž je kvalitou blízká vojtěškové. Vzrůstné formy jsou využitelné jako zelené hnojení, energetické plodiny (produkce sušiny biomasy je přes 20 t/ha) i pro výrobupapíru, některé druhy zase poskytují surovinu pro produkci barviv a kosmetických přípravků (Moudrý a Strašil, 1996).
Amaranthus retroflexus
Patří k teplomilným rostlinám. V našich podmínkách mu vyhovují humózní, hlubší a střední půdy, nížinné, teplé a suššíklima. Podle Dostálka a kol. (2000) nesnáší utužení a zamokření. Autoři Moudrý a Strašil (1996) naopak uvádějí vedle odolnosti vůči zasolení i odolnost k zamokření. Není náročný na předplodinu, nevhodné jsou pozemky zaplevelené merlíky, lebedami nebo planým laskavcem, se kterým se může křížit. Spontánními mezidruhovými kříženci laskavců se zabývali Lanta a Havránek (2001). Potvrdili nutnost účinné izolace v semenářských porostech.
Laskavec dobře reaguje na organické hnojení. K rychlému růstu a vytvoření velkého množství biomasy potřebuje dostatek živin. Příprava půdy má udržet vláhu a potlačitplevele, proto se opakovaně vláčí. Vysévá se do půdy prohřáté na 10–12 °C přibližně ve stejné době, kdy se sejífazole nebokukuřice. Drobná semena komplikují výsev. Číselné agrotechnické hodnoty jsou uvedeny v tabulce. V době vzcházení je laskavec citlivý na nedostatek vláhy. Při výsevu do nevyhřáté a zamokřené půdy napadají mladé rostliny choroby. Laskavec je citlivý na zaplevelení počátkem vegetace, proto se do zapojení porostu meziřádkově kultivuje plečkou.
V tabulce jsou uvedeny orientační hodnoty, někdy se jedná o poměrně široké rozpětí. Konkrétní výsevek je třeba přizpůsobit odrůdě a způsobu pěstování. (Dostálek a kol., 2000)
Amaranthus caudatus
Sklizeň je druhé kritické období v pěstování laskavce. V době zralosti semen má rostlina vysoký obsah vody, což ztěžuje sklizeň. Vhodná jedesikace prvními mrazy a neprodlená sklizeň, aby se snížily ztráty výpadem zrna. Další ztráty vznikají při vlhnutí květenství během podzimníchdešťů. Po sklizni se zrno dočistí a vysuší na vlhkost 10–12%. Mlátička se seřizuje asi jako při skliznimáku (Dostálek a kol., 2000). Pro produkci osiva je nutné důsledné ničení plevelných laskavců (Moudrý a Strašil, 1996).
Lanta, V. a Havránek, P. Mezidruhová hybridizace a tok genů v komplexu „crop - weed“ při pěstování amarantu. IN: Pěstování a využití některých opomíjených a netradičních plodin v ČR, VÚRV Praha - Ruzyně, 2001, s. 76 - 82.
Michalová, A. Opomíjené obiloviny a pseudoobiloviny v Evropě. IN: Pěstování a využití některých opomíjených a netradičních plodin v ČR, VÚRV Praha-Ruzyně, 2001, str. 1-3, b.
Moudrý, J. - Strašil, Z. Alternativní plodiny. JU ZF České Budějovice, 1996.
