Země odvozuje svou historickou a kulturní identitu od královstvíLan Xang, které existovalo od 13. do 18. století, díky své poloze bylo království centrem pozemního obchodu,[6] v roce 1707 se Lan Xang rozdělilo na tři království:Luang Prabang, Vientiane a Čampasak. V roce 1893 byla tato království sjednocena podfrancouzskou ochranou jako součástFrancouzské Indočíny. Běhemdruhé světové války byl Laos pod japonskou správou, v roce 1945 získal nezávislost a poté se vrátil pod francouzskou správu až do získání autonomie v roce 1949. Úplnou nezávislost země získala v roce 1953 jakoLaoské království s konstituční monarchií pod vedenímSisavanga Vonga.
V letech 1959–1975 probíhalaobčanská válka, v níž se komunistická strana Pathet Lao podporovanáSeverním Vietnamem aSovětským svazem postavila proti Královským laoským ozbrojeným silám podporovanýmSpojenými státy americkými. Válka skončila vznikem Laoské lidově demokratické republiky v roce 1975, socialistického státu jedné strany, který byl až do svého zániku v roce 1991 spojen se Sovětským svazem. Politický systém země byl organizací Freedom House označen za autoritářský.[7] Navzdory těmto problémům Laos přešel k tržně orientovaným reformám, které znamenají novou fázi rozvoje.[8][9]
Vlaoštině je stát nazývánMuang Lao (ເມືອງລາວ) neboPathet Lao, což v doslovném překladu znamená „Laoská země“.[12] Francouzi, kteří spojili tři separovaná Laoská království doFrancouzské Indočíny v roce 1893, pojmenovali zemi podle místních obyvatel „Laos“ (vefrancouzštině se koncové „s“ vyslovuje velmi tiše, nebo vůbec).[13]
Místní Laosané ve francouzské koloniální gardě, c. 1900
Kolem roku 757 zde vznikl první laoský stát. Od 15. do 18. století byl Laos silným státem známým jako Lan Xang, království miliónuslonů. Později se rozpadlo na několik drobnýchkrálovství. V roce 1893 se území dostalo pod francouzskou nadvládu, která spojením malých království se sousedními zeměmi vytvořilaFrancouzskou Indočínu.
Během poloviny 50. let 20. století francouzská vláda v jihovýchodní Asii selhala a do severního Laosu vtrhli komunističtí rebelové z hnutíPathet Lao. Ti v roce 1958 ustanovili dočasnou socialistickou republiku Laos. V 60. a 70. letech 20. století běhemválky ve Vietnamu se boje rozšířily také do Laosu.[14] Odhaduje se, že při americkém bombardování Laosu v rámci „tajné války“ mezi roky 1964 a 1973 bylo svrženo přes dva miliony tun bomb a zahynulo 350 000 civilistů.[15] Problémem do dnešního dne je i nevybuchlá munice z kobercových náletů – podle průzkumu z roku 2009 tato munice zabila 20 tisíc lidí od roku 1973, v posledních dvou letech stále více než 100 lidí ročně se stane obětí, 60 % zemře, 40 % jsou děti.[16]
Když roku1975 skončila vietnamská válka iobčanská válka v Laosu, Pathet Lao vyhlásilo v Laosu novou komunistickou republiku. I dnes je vláda země silně ovlivněna politikou vietnamských komunistů.
Podrobnější informace naleznete v článku Laoská vlajka.
Laoská vlajka je tvořena listem o poměru stran 2:3 se třemi vodorovnými pruhy v barvách červené, tmavě modré a červené, o poměru šírek 1:2:1. Uprostřed širšího modrého pruhu je bílé kruhové pole o průměru rovnému 2/5 šířky vlajky (čtyři pětiny šířky modrého pruhu).
Laoský státní znak má podobu kruhu, v němž jsou realisticky vyobrazeny zleva přehradaNam Ngun, asfaltová silnice,rýžové pole a les, horní část kruhu vyplňuje stúpaPha That Luang a spodní částozubené kolo. Vše je ohraničeno věncem z rýžových klasů svázaných rudou stuhou, která nese bílé nápisy vlaoském písmu: ສັນຕິພາບ ເອກະລາດ ປະຊາທິປະໄຕ (českyMír, nezávislost, demokracie), ເອກະພາບ ວັດຖະນາຖາວອນ (českyJednota a prosperita) a ສາທາລະນະລັດ ປະຊາທິປະໄຕ ປະຊາຊົນລາວ (název státu,českyLaoská lidově demokratická republika).
Podrobnější informace naleznete v článku Laoská hymna.
Laoská hymna je píseňPheng Xat Lao (laoskyເພງຊາດລາວ,českyHymna laoského lidu). Hudbu složil a původní text napsal Dr. Thongdy Sounthonevichitch v roce 1941. Po založení komunistické Laoské lidově demokratické republiky roku 1975 slova přepsal Sisana Sisane. Nový text se nezaměřuje jen na etnikum Lao a buddhismus, ale jmenoval i ostatní etnika Laosu.
Laos je jedinouvnitrozemskou zemí vjihovýchodní Asii a leží převážně mezi 14° a 23° severní šířky a 100° a 108° východní délky. Rozkládá se na ploše přibližně 236 800 km2 a je obklopenMyanmarem,Kambodžou,Čínou,Thajskem aVietnamem. Jeho zalesněnou krajinu tvoří převážně hory, z nichž nejvyššíPhou Bia měří 2 818 m n. m., s několika rovinami a náhorními plošinami. ŘekaMekong tvoří část západní hranice s Thajskem, kde pohoří Annamitského pásma tvoří většinu východní hranice s Vietnamem a pohoří Luang Prabang severozápadní hranici s Thajskou vysočinou. Na severu se rozkládají 2 náhorní plošiny, Xiangkhoang a na jižním konci Bolavenská náhorní plošina. Řeka Mekong zároveň slouží jako důležitá dopravní tepna.[17]
Laos lze považovat za složený ze 3 geografických oblastí: severní, centrální a jižní.[18] Laos měl v roce 2019 průměrnou hodnotuindexu integrity lesní krajiny 5,6/10, což jej řadí na 98. místo na světě ze 172 zemí.[19]
V roce 1993 laoská vláda vyčlenila 21 % rozlohy země pro ochranu přírody.[20] Země je jednou ze čtyř zemí v oblasti pěstování opiového máku známé jako „zlatý trojúhelník“.[21] Podle Úřadu OSN pro drogy a kriminalitu činila plocha pěstování máku 15 km2 (2007).[22]
Podnebí je převážnětropické savanové a je ovlivňovánomonzunovým režimem.[23] Od května do října zde panuje období dešťů, po němž následuje období sucha od listopadu do dubna. Podle místní tradice existují tři roční období: deštivé, chladné a horké. Navíc poslední dva měsíce klimaticky definovaného období sucha jsou teplejší než předchozí čtyři měsíce.[23]
Laos se svými rozsáhlými lesy a říčními systémy je domovem bohaté fauny a flóry.[24][25] Národní parky jako Nam Et-Phou Louey jsou kritickým útočištěm, kde žijí ohrožené druhy, jako jegibon bělolící asaola. Tyto lesy poskytují útočiště více než 50 druhům savců a téměř 300 druhům ptáků, spolu s řadou plazů a obojživelníků.[26]
Laos je jedním ze světovýchsocialistických států, který se otevřeně hlásí kekomunismu. Jedinou legální politickou stranou jeLaoská lidová revoluční strana. Díky statutu Laosu jako státu svládou jedné strany má generální tajemník (vůdce strany) nejvyšší moc a autoritu nad státem a vládou a plní funkci nejvyššího představitele.[27] Od března 2021 je hlavou státu prezidentThongloun Sisoulith. Ten je od ledna 2021 zároveň generálním tajemníkem Laoské lidové revoluční strany, což z něj činí faktického vůdce Laosu.[28][29]
První francouzsky psaná a monarchistická ústava Laosu byla vyhlášena 11. května 1947 a prohlásila Laos za nezávislý stát v rámciFrancouzské unie. Revidovaná ústava z 11. května 1957 zmínku o Francouzské unii vypustila, zatímco vzdělávací, zdravotnické a technické vazby s bývalou koloniální mocností přetrvaly. Dokument z roku 1957 byl zrušen v prosinci 1975, kdy byla vyhlášena komunistická lidová republika. Ústava byla přijata v roce 1991 a zakotvila „vedoucí úlohu“ Laoské lidové revoluční strany.[27]
Vláda Laosu byla obviněna z páchánígenocidy a porušovánílidských práv a náboženské svobody proti etnické menšiněHmongů uvnitř vlastních hranic Laosu.[30]
Některé skupiny Hmongů bojovaly jako jednotky podporovanéCIA na straně monarchistů běhemobčanské války v Laosu. Poté, co hnutí Pathet Lao převzalo v zemi v roce 1975 moc, konflikt pokračoval v izolovaných ohniskách. V roce 1977 komunistický tisk slíbil, že strana dopadne „americké kolaboranty“ a jejich rodiny „do posledního kořene“.[31]
Okolo 200 000 Hmongů odešlo do exilu v Thajsku a mnoho z nich skončilo vUSA. Řada hmongských bojovníků se skrývala v horách v provinciiXienghoang po mnoho let, zbytky se vynořily z džungle ještě v roce 2003.[31]
Laos se dělí na 16provincií (qwang) a jednuprefekturu (Nakhonluang ViengChan), která obsahuje území hlavního města (Na Kone Luang Vientiane). Provincie se dále dělí nadistrikty (muang) avesnice (baan).
V roce 2024 měl Laos 8 milionů obyvatel.[33] Roční přírůstek obyvatelstva činí kolem 2 %. K růstu populace přispěl přebytek narozených dětí (porodnost: 21,5 na 1000 obyvatel[34] oprotiúmrtnosti: 6,2 na 1000 obyvatel[35]). Počet narozených dětí na jednu ženu v roce 2023 činil podle statistik 2,4, zatímco v regionu východní Asie a Oceánie to bylo 1,5.[36]Očekávaná délka života obyvatel Laosu narozených v roce 2022 činila 69 let.[37] Průměrný věk obyvatelstva v roce 2021 činil 23,8 roku[16]. 30,5 % obyvatelstva bylo v roce 2023 mladší 15 let,[38] zatímco podíl obyvatel starších 64 let činil 4,5 %.[39]
Obyvatelé Laosu se rozdělují podle nadmořské výšky (nížiny, střední a vyšší polohy), která do jisté míry koreluje s etnickými skupinami. Více než polovinu obyvatel země tvoří etničtíLaosané – hlavní obyvatelé nížin.[40] Laosané patří k jazykové skupině Taj,[41] která se začala stěhovat na jih z Číny v prvním tisíciletí n. l.[42] 10 % patří k dalším „nížinným“ skupinám, které spolu s Laosany tvoří Lao Loum (nížinný lid).[40]
Ve středních a jižních horách převažujímon-khmersky mluvící skupiny, známé jako Lao Theung neboli Laosané ze středních svahů. Dalšími termíny jsou Khmu, Khamu (Kammu) nebo Kha, jak je označují Lao Loumové, aby naznačili svou austroasijskou jazykovou příslušnost. Poslední jmenovaný výraz je považován za pejorativní a znamená „otrok“. Byli to původní obyvatelé severního Laosu. Zůstala zde částvietnamské, laoské čínské[43] athajské menšiny, zejména ve městech, a část z nich odešla po získání nezávislosti ve 40. letech 20. století, přičemž někteří se přestěhovali buď do Vietnamu,Hongkongu, nebo do Francie. Laoské kmeny Theungů tvoří asi 30 % obyvatelstva.[44]
V izolovaných oblastech Laosu žijí již léta horalé a menšinové kultury Laosu, jako jsouHmongové,Jaové, Dao,Šanové atibetobarmsky mluvící národy. V severním Laosu se vyskytují horské/horské kmeny se smíšeným etnicko-kulturně-jazykovým dědictvím, k nimž patří původní obyvatelé Laosu Lua a Khmu. Společně se nazývají Lao Soung neboli Laosané z horských oblastí. Lao Soungové tvoří asi 10 % obyvatelstva.[45]
Úředním jazykem jelaoština, jazyk ztajsko-kadajské jazykové rodiny. Více než polovina obyvatelstva mluví laoštinou jakomateřským jazykem. Zbytek, zejména ve venkovských oblastech, hovoří jazyky etnických menšin. Laoská abeceda, která se vyvinula někdy mezi 13. a 14. stoletím, byla odvozena zkhmerského písma.[46] Jazyky jakokhmerština (austroasijština) ahmongština (hmong-mienský jazyk) mluví menšiny, zejména ve středních a horských oblastech. V oblastech s vyšším výskytem vrozené hluchoty se používá řada laoských znakových jazyků.[45]
K roku 2010 se kthéravádovému buddhismu hlásilo 66 % Laosanů, ke křesťanství 1,5 %, k muslimství 0,1 %, k židovství 0,1 % a k jiným nebo tradičním směrům (většinou k tajskémudomorodému náboženství) 32,3 %.[2][1]
Laos je málo rozvinutý zemědělský stát s důležitým lesním hospodářstvím. Význačná je těžba vzácnéhodřeva. Přední nerostnou surovinou jecín. Rozšířená je řemeslná výroba.Elektrická energie se téměř výhradně vyrábí ve vodních elektrárnách.
Ekonomika Laosu patří k těm slabším v regionu, díky tržním reformám Laoské lidové revoluční strany se však v poslední době slibně rozvíjí. V roce 2011 byla založena laoská burza.Hrubý domácí produkt na hlavu se v roce 2024 pohyboval kolem 2000amerických dolarů (USD) a růst činil 8,3%.
Cestovní ruch v Laosu se stal důležitou součástí laoské ekonomiky. V roce 2024 počet turistů přesáhl 5 milionů a přispěl do ekonomiky částkou v přepočtu přesahující 1 miliardu USD.[48] Cestovní ruch řídí vládní agentura na úrovni ministerstva, Laoská národní správa cestovního ruchu.
Cestovní ruch je pro laoskou vládu třetím největším zdrojem zahraničních příjmů, hned za těžbou a výrobou elektřiny. V roce 2019 navštívilo Laos 4,79 milionu zahraničních turistů, kteří utratili 931 milionů USD, což představovalo 9,1 % laoské ekonomiky, a vytvořili pracovní místa pro 300 000 lidí.[49]
Turisté vyhledávají buddhistické chrámy, včetně městaLuang Prabang, které je na seznamusvětového dědictví, a francouzskou koloniální architekturu.[50]
Laos má osobitou kulturu. Prostřednictvímthéravádského buddhismu byla ovlivněnaIndií a ukazuje také aspekty čínské kultury. Tyto vlivy lze vidět po celé zemi, a to nejen v jazyce, ale také v umění, literatuře, hudbě a uměleckých reprezentacích.
Laoský životní styl je poznamenán buddhismem. Jsou učeni být otevření a trpěliví. Buddhismus byl také mocným nástrojem pro vytváření pocitu jednoty a pro učení Laosanů být dobrými lidmi a vyhýbat se špatným činům v dávných dobách, kdy neexistovaly žádné zákony ani prostředky k jejich vymáhání.
Důležitým festivalem v Laosu jeBoun Pha Vet, který se koná jednou ročně. Je to buddhistický festival, který trvá dva dny a účastní se ho celá komunita. Tradičně se Boun Pha Vet koná v lednu nebo únoru v závislosti na lunárním cyklu. Během obřadu mniši kážou o kapitolách Maha Wetsandon Chadok, nazývaného také Velké kázání o narození.
Laoské hudbě dominuje národní hudební nástroj khen, který má fascinující historii. Hudební skupiny obvykle zahrnují zpěváka (mor lam) a hráče na khen (mor khaen) spolu s houslisty a dalšími hudebníky. Lam saravane je nejoblíbenější laoský hudební styl, ale etničtí Laosané v Thajsku si vyvinuli mezinárodně známější verzi zvanoumor lam.
Podrobnější informace naleznete v článku Laoská kuchyně.
Laoská kuchyně je ovlivněna kuchynívietnamskou,čínskou,francouzskou athajskou. Základní potravinou laoské kuchyně je lepkavárýže, která je také jednou z nejlepkavějších na světě,[51] a ryby z Mekongu. Rýže se jí při každém jídle dne. Z nápojů je nejoblíbenější laoskákáva a z hlavních pokrmů jsou tolarb, směs marinovaného masa a ryb apapájový saláttam mak hoong.
V tomto článku byl použitpřeklad textu z článkuLaos na anglické Wikipedii.
↑abcdLaos - The World Factbook [online]. Central Intelligence Agency, 2025-04-29 [cit. 2025-05-06].Dostupné online. (anglicky)
↑abGlobal Religious Landscape; Table: Religious Composition by Country [online]. 2010 [cit. 2020-04-16]. S. 47.Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 23 March 2018.Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Laos [online]. Encyclopædia Britannica [cit. 2025-04-03].Dostupné online.Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Library Guides: Southeast Asian Region Countries Law: Lao PDR [online]. 2020-06-02 [cit. 2025-02-26].Dostupné online.Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑World Economic Outlook Database, October 2024 Edition. (Laos) [online].International Monetary Fund, 20 October 2024 [cit. 2024-11-03].Dostupné online.Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑STUART-FOX, Martin.The Lao Kingdom of Lan Xang: Rise and Decline. [s.l.]: White Lotus Press, 1998.ISBN974-8434-33-8. S. 49.Je zde použita šablona{{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Laos: Freedom in the World 2022 Country Report [online]. [cit. 2025-03-29].Dostupné online.Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Lao PDR: Accelerating Structural Transformation for Inclusive Growth - Country Diagnostic Study. [s.l.]: Asian Development Bank, 2017-11-10.Dostupné online.ISBN978-92-9257-993-7.doi:10.22617/tcs179052-2. (anglicky)Je zde použita šablona{{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑BIRD, Kelly; HILL, Hal. Tiny, Poor, Land-locked, Indebted, but Growing: Lessons for Late Reforming Transition Economies from Laos.Oxford Development Studies. June 2010, s. 117–143.Dostupné online.ISSN1360-0818.doi:10.1080/13600811003753776. (anglicky)Je zde použita šablona{{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Laos 2017/2018 [online]. [cit. 2019-05-23].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 8 March 2021.Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Lao People's Democratic Republic and the WTO [online]. World Trade Organization [cit. 2014-08-09].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 12 August 2014.Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑HAYASHI, Yukio.Practical Buddhism among the Thai-Lao: religion in the making of a region. [s.l.]: Trans Pacific Press, 2003.ISBN9784876984541. S. 31. (anglicky)
↑ Laos : a country study | Library of Congress. S. 81.www.loc.gov [online]. [cit. 2025-05-06]. S. 81.Dostupné online.
↑Nsc Lao Pdr [online]. Nsc.gov.la.Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 23 January 2012.Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Laos travel guides [online]. Indochinatrek.com [cit. 2011-01-23].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 10 November 2010.Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑ Mekong Divides Different Worlds In 'Golden Triangle'.NPR.org.Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 4 February 2021.Je zde použita šablona{{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Opium Poppy Cultivation in South East Asia [online]. October 2007 [cit. 2020-01-28].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 8 March 2021.Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑abLaos – Climate [online]. Countrystudies.us [cit. 2011-01-23].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 20 May 2011.Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Biodiversity [online]. dicf.unepgrid.ch [cit. 2025-05-04].Dostupné online.Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Lao Biodiversity : A Priority for Resilient Green Growth [online]. 17 July 2020 [cit. 2025-05-04].Dostupné online.Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Laos wildlife [online]. [cit. 2025-05-04].Dostupné online.Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑ab Laos profile.www.bbc.com. 9 January 2018.Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 8 March 2021.Je zde použita šablona{{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑UL KHALIQ, Riyaz. Laos parliament elects new president.www.aa.com.tr. 22 March 2021.Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 24 March 2021.Je zde použita šablona{{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑KISHIMOTO, Marimi. Laos promotes PM Thongloun as leader of communist party.Nikkei Asia. 15 January 2021.Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 1 July 2021.Je zde použita šablona{{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑WGIP: Side event on the Hmong Lao, at the United Nations [online]. [cit. 2011-04-20].Dostupné online.
↑abThe Times. No way out.www.timesonline.co.uk. London: 30 July 2006.Dostupné online.Je zde použita šablona{{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑World Population Prospects – Population Division – United Nations [online]. [cit. 2017-07-23].Dostupné online. (anglicky)
↑Laos. [s.l.]: Central Intelligence AgencyDostupné online. (anglicky)
↑ World Bank Open Data.World Bank Open Data [online]. [cit. 2025-05-06].Dostupné online.
↑ World Bank Open Data.World Bank Open Data [online]. [cit. 2025-05-06].Dostupné online.
↑ World Bank Open Data.World Bank Open Data [online]. [cit. 2025-05-06].Dostupné online.
↑ World Bank Open Data.World Bank Open Data [online]. [cit. 2025-05-06].Dostupné online.
↑ World Bank Open Data.World Bank Open Data [online]. [cit. 2025-05-06].Dostupné online.
↑ World Bank Open Data.World Bank Open Data [online]. [cit. 2025-05-06].Dostupné online.
↑abUN Demographic Yearbooks [online]. [cit. 2018-11-30].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 27 December 2016.Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑:: Overseas Compatriot Affairs Commission, R.o.c. :: [online]. [cit. 2016-09-23].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 4 January 2011.Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Khmu people of Laos. OMF International [online]. Omf.org [cit. 2011-01-23].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 9 November 2007.Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑abEncyclopædia Britannica. Laos – Overview. [s.l.]: [s.n.]Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 11 May 2011.Je zde použita šablona{{Cite encyclopedia}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑BENEDICT, Paul K. Languages and Literatures of Indochina.The Far Eastern Quarterly. 1947, s. 379–389.doi:10.2307/2049433.JSTOR2049433.S2CID162902327.Je zde použita šablona{{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Laos [online]. La Francophonie [cit. 2021-02-07].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 18 May 2021.Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑SITTHIXAY, Phonethida.Laos Welcomes Over Five Million Tourists in 2024, Generating Over USD 1 Billion [online]. 2024-11-19 [cit. 2025-01-30].Dostupné online. (anglicky)Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Lao PDR's tourism COVID-19 recovery roadmap 2021-2025. [s.l.]: Lao PDR Ministry of Information, Culture and TourismDostupné online.Je zde použita šablona{{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑VONGVILAY, Xayaphone; SHIN, Jai-Eok; KANG, Young-Hwan; KIM, E-Doo; CHOI, Joong-Hyun. The Influence of French Colonial Rule on Lao Architecture with a Focus on Residential Buildings.Journal of Asian Architecture and Building Engineering. 2015-05-01, s. 279–286.ISSN1346-7581.doi:10.3130/jaabe.14.279.Je zde použita šablona{{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑ A Taste of Sticky Rice, Laos’ National Dish.Smithsonian Magazine [online]. [cit. 2020-01-27].Dostupné online. (anglicky)
.svg)
.jpg)
_-_monochrome.svg)
.jpg)
.svg)
