
Lankrabě, řidčejilantkrabě,lanckrabí,lantkrabí, zastaralelandkrabě (německyLandgraf,nizozemskylandgraaf,francouzskylandgrave,latinskycomes magnus, comes patriae, comes provinciae, comes terrae, comes principalis, lantgravius) bylšlechtický titul, užívaný výhradně veSvaté říši římské.
Jednalo se ohraběte, který podléhal přímo císaři, to jest nepodléhal žádnému vévodovi či knížeti, a byl tedy suverénní. Země, které vládl lankrabě, se nazývalalankrabství (lantkrabství). Lankrabě byl například vládceHesenska, lankraběhesensko-kasselský ahesensko-darmstadtský. První zmínka o tomto titulu pochází z roku1086 a týká se vládce DolníhoLotrinska. Titul byl v pořadí významnosti meziknížetem ahrabětem, nicméně jeho nositelé zasedali v kurii říšských knížat, spolu s církevními knížaty, bezprostředně podřízenými císaři.
Nejstarší lankrabství byla vLotrinsku:
Lankrabství veŠvábsku:
Lankrabství v nynějšímŠvýcarsku:
Ostatní lankrabství:
V tomto článku byl použitpřeklad textu z článkuLandgraf na německé Wikipedii.