| Lajos Kossuth | |
|---|---|
 | |
| 2. premiér revolučníhoUherska | |
| Ve funkci: 28. září1848 – 14. dubna1849 | |
| Předchůdce | Lajos Batthyány |
| Nástupce | Bertalan Szemere |
| Prezident nezávisléhoUherska | |
| Ve funkci: 14. dubna1849 – 13. srpna1849 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Opoziční strana |
| Narození | 19. září1802 Monok,Rakouské císařství |
| Úmrtí | 20. března1894 (ve věku 91 let) Turín,Itálie |
| Příčina úmrtí | chřipka |
| Místo pohřbení | Hřbitov Kerepesi |
| Národnost | maďarská (podle některýchslovenská)[1] |
| Choť | Teréz Meszlényi |
| Děti | Ferenc Kossuth Lajos Tódor Károly Kossuth |
| Příbuzní | Juraj Kossuth (strýc) |
| Alma mater | Evangelické kolegium (do 1819) Sárospatak Reformed College (do 1820) |
| Profese | ekonom,novinář,politik aadvokát |
| Náboženství | luteránství |
| Ocenění | čestný občan Miskolce (1886) Čestné občanství města Mukačevo (1886) čestný občan Szentesu (1887) čestný občan Győru (1888) honorary citizen of Csongrád |
| Podpis |  |
| Commons | Lajos Kossuth |
 Seznam děl:SKČR |Knihovny.cz | |
| Některá data mohou pocházet zdatové položky. | |
Lajos Kossuth de Udvard et Kossuthfalva [lajoš košut] (19. září1802Monok –20. března1894Turín) bylmaďarský politik, spisovatel a revolucionář, nejvýznamnější představitelmaďarské revoluce z let 1848–1849 a národní hrdina boje za svobodu a nezávislost.
Lajos Kossuth se narodil dne 19. září 1802 v obciMonok, dnes v župěBorsod-Abaúj-Zemplén na severovýchodě Maďarska. Pocházel z chudší šlechty, studoval naevangelickém lyceu v Prešově, poté studoval práva vSárospataku aPešti a jako jeho otec se stal advokátem. Byl slovenského původu. V letech 1824–1832 působil vSátoraljaújhely, kde začala jeho politická kariéra. V letech 1825–1827 zastupoval národně liberálního hraběte Hunyadyho v bratislavském sněmu a v letech 1832–1836 tři poslance uherské panské komory. Jako zástupce neměl hlasovací právo, musel však svým klientům referovat, co se ve sněmu děje. Tyto zápisky začal přes zákaz šířit a roku 1837 byl odsouzen za velezradu. Roku 1840 byl propuštěn, ale o rok později začal vydávat národně liberální novinyPesti Hírlap.
.jpg)
Roku 1847 byl zvolen do Říšského sněmu a stal se vůdcem opozice. V březnu 1848 pronesl významný projev, v němž žádal ústavní reformy monarchie a ústavy pro jednotlivé země. Během revoluce se jeho názory radikalizovaly, takže žádal nezávislost Maďarska, za niž nakonec i bojoval. V první samostatné uherské vládě liberálního premiéraLajose Batthyányho byl ministrem financí a předsedou obranného výboru. Prosadil osvobození rolníků a vytvořil dobrovolnické vojsko honvédů, hlavně proti národnostním menšinám, které se bránily proti programu maďarizace. Šlo zejména o Chorvaty, vedené bánemJosipem Jelačičem, kteří se postavili na císařskou stranu, podobně jako později i Slováci.
Když císař roku 1849 vyhlásilBřeznovou ústavu, vypuklo v Uhrách povstání a 14. dubna 1849 vyhlásil Kossuth samostatnou Maďarskou republiku se sídlem vDebrecínu. V tamním reformovaném kostele zasedal zemský sněm pod jeho předsednictvím a Kossutha zvolil prozatímním správcem země s diktátorskými pravomocemi. Maďarská revoluční armáda, posílená o dobrovolníky z Polska, Rakouska a Itálie, zprvu odrazila rakouskou armádu, ale když do země vstoupilo ruské vojsko, musela kapitulovat. 6. října 1849 bylo vAradu (dnesRumunsko) popraveno 13 maďarských generálů a důstojníků, a v tentýž den vPešti i sám Batthyány.
Kossuth uprchl do Turecka, kde byl internován vŠumenu (dnesBulharsko). Na nátlak západních zemí byl propuštěn a odešel do USA, kde byl nadšeně uvítán. Roku 1852 přišel doLondýna, kde se v zednářské lóži seznámil sGiuseppe Mazzinim, vůdcem italských revolucionářů. V Itálii s ním vytvořil legii maďarských uprchlíků, kteří bojovali proti Rakousku. Roku 1862 vypracoval plán podunajské konfederace národů jihovýchodní Evropy. Od roku 1871 se stavěl za české státoprávní požadavky, které pokládal za shodné s maďarskými. Po celý zbytek života hledal cesty k obnovení maďarské samostatnosti. Roku 1867 byl v rámci rakousko-uherského vyrovnáníamnestován, přesto dožil v Itálii.
Pohřben byl v majestátnímmauzoleu na hřbitově Kerepesi v Budapešti.
Obrázky, zvuky či videa k tématuLajos Kossuth na Wikimedia Commons
OsobaLajos Kossuth ve Wikicitátech| Hlavy maďarského státu | |
|---|---|
| NezávisléMaďarské království | Lajos Kossuth(1849) |
| První Maďarská republika | Mihály Károlyi(1919) |
| Maďarská republika rad | Sándor Garbai(1919) |
| Maďarské království | Josef August Rakouskýjako Zemský správce (1919) •Miklós Horthyjako Regent MK (1920–1944) •Ferenc Szálasijako Vůdce národa (1944–1945) |
| Druhá Maďarská republika | Zoltán Tildy(1946–1948) •Árpád Szakasits(1948–1949) |
| Maďarská lidová republika (PředsedovéPrezidiální rady) | Árpád Szakasits(1949–1950) •Sándor Rónai(1950–1952) •István Dobi(1952–1967) •Pál Losonczi(1967–1987) •Károly Németh(1987–1988) •Brunó Ferenc Straub(1988–1989) |
| Třetí Maďarská republika | Mátyás Szűrös(1989–1990) •Árpád Göncz(1990–2000) •Ferenc Mádl(2000–2005) •László Sólyom(2005–2010) •Pál Schmitt(2010–2012) •László Kövér(2012) •János Áder(2012–2022) •Katalin Nováková(2022–2024) •László Kövér(2024) •Tamás Sulyok(od 2024) |
