| Laax | |
|---|---|
 Laax | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 46°48′36″ s. š.,9°15′36″ v. d. |
| Nadmořská výška | 1016 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
| Stát | Švýcarsko Švýcarsko |
| Kanton | Graubünden |
| Okres | Surselva |
  Laax Laax, Švýcarsko | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 31,71 km² |
| Počet obyvatel | 1 974 (31.12.2020) |
| Hustota zalidnění | 62,3 obyv./km² |
| Správa | |
| Oficiální web | www |
| PSČ | 7031 |
| Označení vozidel | GR |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet zdatové položky. | |
Laax (rétorománskyLags) jeobec vešvýcarskémkantonuGraubünden, okresuSurselva. Nachází se asi 21 kilometrů jihozápadně od kantonálního hlavního městaChuru, v nadmořské výšce 1 016 metrů. Má zhruba 2 000 obyvatel.
Jde o známé středisko zimních sportů a také oblíbenou turistickou destinaci.
Území obce se rozkládá od údolní oblasti Laaxer Tobel až po hranici kantonůGraubünden aGlarus a ledovec Vorab, nacházející se na svazích stejnojmenné, 3 028 metrů vysoké hory. V obci se nacházejí jezera Lag digl Oberst a Laaxersee. Nad Laaxem leží masiv Uaul Taviarna, známý svou populacítetřeva hlušce. Východně od obce se nachází hluboká rokle, kterou si říčka Ual da Mulin prorazila cestu skrz sutiny sesuvu odFlims.
První nepřímá zmínka o Laaxu pochází z roku 765, kdy biskup Tello z Churu odkázal klášteruDisentis četné oblasti dolníSurselvy, včetně dědictví v podobě vesniceFlemme (Flims).[1] V jeho závěti jsou uvedena jména polí na půdě dnešní obce.
První přímá zmínka o obci Laax pochází z roku 1290 z rejstříku katedrály v Churu.[1] Habsburský urbář z roku 1309 zmiňuje trh a dvůr svobodných pánů z Laaxu. V roce 1428 se místní svobodníci vykoupili z područí hraběte Rudolfa VII. z Werdenbergu-Sargans za 300 zlatých dukátů.[1] V roce 1677 zasvětil Udalrich de Mont, biskup z Churu, nový kostel v Laaxu patronům Gallovi a Otmarovi.
Ve středověku Laax vytvořil seSagogn jednu komunitu s právem trhu. Teprve v 19. století byly obě části definitivně odděleny. Laax patřil k Sagogn i po církevní stránce, ale v roce 1525 se osamostatnil a byl zde založen vlastní farní kostel (sv. Otmara a Galluse). Po zrušení místního soudu v roce 1851 byla obec přiřazena k okresu Ilanz.[1]
V roce 1880 byl v Laaxu postaven první hotel Seehof, který odstartoval éru turistického ruchu.
| Vývoj počtu obyvatel[1] | |||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Rok | 1850 | 1900 | 1950 | 1970 | 2000 | 2010 | 2016 | 2019 | 2020 | ||||
| Počet obyvatel | 277 | 280 | 328 | 480 | 1150 | 1551 | 1725 | 1885 | 1974 | ||||
Nad Laaxem se rozkládá stejnojmenná lyžařská oblast s 224 kilometry sjezdovek a 28 lanovkami a vleky.[2] Rozkládá se na území obcíFlims, Laax aFalera. Lyžuje se na ledovci Vorab. Lyžařský areál provozuje skupina Weisse Arena. Skupina Weisse Arena vznikla v roce 1996 fúzí horských drah Crap Sogn Gion a Flims. Crap Sogn Gion byl otevřen pro cestovní ruch v roce 1962.
Obec leží na kantonální hlavní silnici č. 19 v traseTamins –Disentis –Andermatt. Veřejnou dopravu zajišťují žluté autobusyPostauto.
V tomto článku byl použitpřeklad textu z článkuLaax na německé Wikipedii.
| Obce vokrese Surselva | |
|---|---|
