LGBT hnutí (hnutíleseb,gayů,bisexuálů atransgender lidí) se zabývá problematikou sociálníchmenšin, které mají jinou než většinovousexuální orientaci. Někdy se objevuje i rozšířenýakronym LGBTQIA, kam kromě výše zmíněných skupin patří navícqueer,intersexuální aasexuální osoby. Tyto i další menšiny bývají stručněji zastoupené také pomocí plus ve zkratce LGBT+.
Toto hnutí se řadí mezi tzv. „novásociální hnutí“, která začala vznikat v60. letech20. století. Sociolog Anthony Giddens uvádí: „Z pohledu teoretiků NSH (nová sociální hnutí) tato hnutí odrážejí širší sociální přechod od industriálního typu společnosti k postindustriální. Zatímco v čele zájmu industriální politiky stálo vytváření bohatství a jeho rozdělování, postindustriální politika se zaměřuje hlavně na postmateriální otázky.“[1] Rovněž píše, že pro NSH je typická také změna v organizaci hnutí. Zatímco ve „starých sociálních hnutích“ převládala formálnější organizace, u těch nových je struktura organizace nezávislejší. NSH se více snažily o oslovení veřejnosti na kulturní úrovni než o změnu společnosti pomocí nějakého státního převratu.[1]
VČeské republice je možné vznik LGBT hnutí datovat do poloviny90. let 20. století. Ze začátku se hnutí spíše zaměřovalo na organizování různých akcí určených dovnitř komunit, např. diskotéky, setkání, výlety, později od počátku 21. století například i filmový festivalMezipatra ad., než na politický svět. Přesto již v únoru 1990 vznikloHnutí za rovnoprávnost homosexuálních občanů, vysílající svého kandidáta i do voleb. Postupem času se uvnitř hnutí začaly objevovat také názorové rozdíly mezi gay a lesbickou menšinou: šlo především o právo naumělé oplodnění, které se týkalo a zajímalo více lesbickou menšinu. Podle analýzy, kterou vypracovala Pracovní skupina pro otázky sexuálních menšinministryně pro lidská práva a národnostní menšiny v roce 2007, „nejvýznamnějším důvodem ke značné separaci lesbického a gay hnutí, byla neochota gay komunity akceptovat lesby jako rovnocennou sílu.“[2] Postupně se hnutí zaměřovalo na prosazení zákona o registrovaném partnerství, který byl parlamentem přijat v roce 2006. Po jeho přijetí další politické a legislativní snahy v hnutí oslabily a větší realizace našly samostatné či lokální skupiny. Některé z nich se zaměřily na pořádání různých masových akcí typuLGBT pride, které však měly primárně nepolitický charakter. Mezitím se ustavily nové organizace, jako např.PROUD či pozdější koaliceJsme fér.
První organizací ještě na území Československa byla Lambda Praha. Po spojení spolků z ostatních měst vzniklo v roce 1990 občanské sdruženíSvaz Lambda. Ve stejné době vzniklo nejenHnutí za rovnoprávnost homosexuálních občanů, ale také několik dalších skupin. V květnu 1990 došlo vBratislavě k setkání všech těchto spolků, které vyústilo k založení společnéhoSdružení organizací homosexuálních občanů (SOHO). Ta například přispěla ke zrušení tzv. růžových listů, které sloužily pro policii jako seznamy lidí homosexuálně orientovaných.
Mezi organizace, jejichž existence přetrvala, patří napříkladLogos Česká republika, křesťanský spolek usilující začlenit gay a lesbickou menšinu do církví i společnosti, členská organizace Evropského fóra křesťanských LGBT skupin. Další dlouhodobě fungující organizaci je brněnskýSTUD, který „vznikl v roce 1996 jako nezávislá nestátní organizace (občanské sdružení), jejímž posláním je působit ve prospěch gay, lesbické, bisexuální a transgender minority a usilovat o její plné právní i faktické zrovnoprávnění s ostatními členy společnosti.“[3] Organizovaných skupin, spolků či studentských klubů je po České republice celá řada, v Praze to jsou např.Prague Pride,Vistas,Gales,Galibi čiCharlie. Dalšími organizacemi jsou například sportovní klubAlcedo,Klub českých turistů Queer a PROUD. V roce 2019 v Ostravě vzniklOstravský Pride.
V průběhu 90. let 20. století docházelo v České republice k větší liberalizaci postojů vůči LGBT hnutí. Z někdejšího kriminálního kontextu a negativní stereotypizace došlo k přeměně na běžný společenský život.
Obrázky, zvuky či videa k tématuLGBT hnutí na Wikimedia Commons
