Název města pravděpodobně souvisel s těžbou („kutáním“)stříbrnýchrud a tavením stříbra, podle jiných výkladů je odvozen z německéhoGutt (bohatství), případněKutte (kápě). Množné a jednotné číslo (Kutné Hory/Kutná Hora) se v názvu města ve starší češtině střídalo, nebylo ustálené.[4] Latinský historický název města jeMons Cutna, německýKuttenberg.
Těžba a úprava stříbrné rudy v Kutné Hoře. Knižní malba z devadesátých let 15. století
Ve středověku koncem 13. století poskytoval zdejší revír zhruba jednu třetinu produkce stříbra v Evropě. To se v okolí vyskytovalo patrně i na povrchu a už v 10. století se na blízkémhradišti v Malíně razily stříbrnédenáry. S těžbou stříbra možná souviselo i založenícisterciáckého kláštera v sousednímSedlci, prvního v Čechách.Sedlecký klášter založil roku 1142Miroslav z Cimburka, významný dvořan knížeteVladislava II. Klášter byl osazen mnichy zkláštera Waldsassen v Horní Falci, který patřil do řádové linie, jež se hornictví věnovala. To by mohlo vysvětlit, proč byl – proti běžné řádové praxi – založen v krajině už osídlené a kultivované. Klášteru patřily pozemky, na nichž pozdější město vyrostlo, stejně tak i řada vesnic v okolí.
Pohled od sv. Barbory: Jezuitská kolej, Hrádek, kostel svatého Jakuba a Vlašský dvůrChrám svaté Barbory vyfocen z Vyhlídky u sv. Jakuba.
Blízká městaČáslav iKolín dostala kolem roku 1260 jihlavské horní právo, patrně proto, že měšťané v okolí těžili stříbro, a o málo později se objevuje i název osadyAntiqua Cuthna – Stará Kutna, jež patrně stála blíž k sedleckému klášteru. Osada snad zanikla za válek králePřemysla Otakara II. sRudolfem Habsburským, který roku 1278 v Čáslavi uzavřel mír sOtou Braniborským.
Počátkem vlády králeVáclava II. vypukla v lokalitě dnešní Kutné Hory „stříbrná horečka“. Několik tisíc lidí z blízkého i dalekého okolí se sem přistěhovalo za prací a obživou, mnoho z nich až z německých krajů. Tak patrně vznikla na kopci nad údolímVrchlice hornická osada, latinskyMons Cuthna, s velmi nepravidelným plánem, který je dodnes patrný. Ještě roku 1289 se o soudní pravomoc nad osadou přela města Kolín a Čáslav, ale od roku 1291 už mělo město vlastní soud a královský horní úřad.
Kolem roku 1300 vydal králVáclav II. nový horní zákon (Ius regale montanorum), který stanovil královská práva nad těžbou stříbra i mincovnictvím, zavedl jednotnou minci a ražení soustředil v Kutné Hoře. Pod vedením italských odborníků zFlorencie se v nové mincovně, která se podle nich jmenujeVlašský dvůr, začaly roku 1300 razitPražské groše. V letech1304 a 1307 byla Kutná Hora obléhána vojskemAlbrechta I., obyvatelé ji však narychlo opevnili a ubránili. Roku 1318 byla Kutná Hora povýšena na město a dostala různá privilegia.
Bohatství kutnohorských dolů – zejména šachty Osel – se stalo základem královské moci v Čechách a hlavním zdrojem prostředků na velkolepé stavbyLucemburků po celé 14. století. KrálKarel IV. iVáclav IV. si proto města velmi hleděli, podporovali je v různých sporech i při zvelebování městských staveb; Vlašský dvůr se stal sídlem krále Václava IV. Ve druhé polovině 14. století vznikl kostel svatého Jakuba a šest dalších, radnice a další stavby a město opevnila hradba se šesti branami. Roku 1363 se zmiňuje i městská škola.
Vzhledem ke klášternímu původu Kutné Hory městské kostely spadaly do správy sedleckého kláštera, který sídlil mimo město samotné. Pro vyřešení této situace vzniklo roku 1384 hornické bratrstvo pro stavbu nového, tzv. „horního“ (tj. hornického, důlního)chrámu sv. Barbory na pozemcích vyšehradské kapituly a za městskou hradbou. I když výnos dolů v té době klesal, stavební činnost rostla a král Václav IV. dal rozšířit Vlašský dvůr, kde často býval a roku 1409 zde podepsalDekret kutnohorský o novém rozdělení pravomocí napražské univerzitě. Roku 1413 horníci přepadliMalín a pobili obyvatele, protože jim bránili v dolování, 1416 zavraždili královského vyslance a ve městě se rozhořely národnostní a náboženské spory.
Roku 1419 začalo město pronásledovat kališníky a mnoho jich dalo naházet do opuštěných šachet. Roku 1420 podporovalo město císařeZikmunda Lucemburského, ale když 1421Jan Žižka vydrancoval sedlecký klášter, podrobilo seJanu Želivskému s tím, že odpůrci kalicha musí město opustit. Když Zikmund z města 1422 ustoupil, založilpožár, který měšťané uhasili. Roku 1424 však město důkladně vypálil Jan Žižka a nově osídlilitáborité, kteří zde vládli až dobitvy u Lipan 1434. Mince v té době velmi upadla, razily se jen špatné haléře a obchod v Čechách přešel na míšeňské groše.
Roku 1436 sjednal král Zikmund zajímavé vyrovnání nových majitelů se starými i náboženský smír. Roku 1444 byl ve Vlašském dvoře zvolen hejtmanem pozdější králJiří z Poděbrad a odtud roku 1448 táhl dobývat Prahu. Král Jiří výrazně přispěl k rekonstrukci Vlašského dvora. V Kutné Hoře pak sbíral vojsko protiMatyáši Korvínovi, jehož pak roku 1469 v tzv.bitvě u Vilémova donutil k vyjednávání.
Roku 1471 po smrti králeJiřího svolala královnaJohanka z Rožmitálu do královské audienční síněVlašského dvora sněm k volbě nového krále. Sněm se konal ve dnech 20. až 28. května. Bylo velkou zásluhou právě Johanky, respektované osobnosti oběma stranami (pod jednou i pod obojí), že na sněmu byla prosazena Jiřího závěť a 27. května 1471 zde byl zvolen českým králemVladislav Jagellonský. Dá se říci, že touto volbou, značně ovlivněnou v zákulisí Johankou a synem Jiřího z prvního manželstvíJindřichem, byly v Kutné Hoře změněny dějiny střední Evropy, a to ve velmi vypjaté situaci ohrožení země uherským vojskem. Vladislav Jagellonský za své vlády Kutnou Horu velmi podporoval.
V té době se díky lepší technice opět zvýšil výnos dolů a dosáhl vrcholu, což se projevilo i ve stavební činnosti a roku 1489 zdeMartin z Tišnova vytiskl bohatě ilustrovanouBibli kutnohorskou. Od roku 1489 sídlili v Kutné Hoře italští biskupové, kteří světili knězepodobojí, konaly se zde zemské sněmy a město konkurovalo svým významem Praze.
V polovině července1496 ve městě a jeho okolí odehrála rozsáhlávzpoura kutnohorských havířů[5] za účelem jejich požadavků na vyšší platové a životní podmínky. Povstání bylo, v nepřítomnosti krále Vladislava v zemi, z nařízenípoděbradskéhohejtmanaOňka Kamenického z Tepic potlačeno a 13 havířských vůdců pak v srpnu téhož roku sťato, deset v Poděbradech a tři na Křivoklátě. Podle kusých zpráv pak král provedl roku 1497 revizi procesu a odpovědné za popravy potrestal. Událostí byl inspirován dramatikJosef Kajetán Tyl při vytváření dramatuKrvavý soud aneb Kutnohorští havíři z roku 1848.[6]
Po roce 1530 začal výnos dolů opět klesat, šachty se zalévaly vodou a opouštěly. Po stavovském odporu 1547 ztratilo město část svých svobod a roku 1550 se přestaly razitpražské groše. Úpadek pak rychle pokračoval také proto, že přísun stříbra zJižní Ameriky srazil jeho cenu a dolování se přestalo vyplácet. Kutnohorské poměry v 16. století zachycují anekdotické pamětiMikuláše Dačického (1555–1610). Kutnohorský primátorJan Šultys z Felsdorfu, dříve mincovní úředník, se stal zastavovského povstání direktorem a byl roku 1621 v Praze popraven; jeho hlava pak visela přes sto let na městské bráně.
Podle sčítání 1921 zde žilo v 1169 domech 14 370 obyvatel, z nichž bylo 7558 žen. 14 146 obyvatel se hlásilo k československé národnosti, 98 k německé a 20 k židovské. Žilo zde 8725 římských katolíků, 606 evangelíků, 1027 příslušníků Církve československé husitské a 188 židů.[8] Podle sčítání 1930 zde žilo v 1459 domech 13 892 obyvatel. 13 726 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 63 k německé. Žilo zde 8331 římských katolíků, 741 evangelíků, 2068 příslušníků Církve československé husitské a 140 židů.[9]
Věková struktura obyvatel obce Kutná Hora roku 2011
Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost města v roce, kdy ke změně došlo:
do 1849 země česká,kraj Čáslav, soudní okres Kutná Hora
1850 země česká, kraj Pardubice, politický i soudní okres Kutná Hora[26]
1855 země česká,kraj Čáslav, soudní okres Kutná Hora
1868 země česká, politický i soudní okres Kutná Hora
1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický i soudní okres Kutná Hora[27]
1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Kutná Hora[28]
1945 země česká, správní i soudní okres Kutná Hora[29]
Od roku 1538 je doloženkutnohorský pivovar, založený rodemDačických z Heslova a uzavřený v roce 2010. V 19. století vznikla v bývalémcisterciáckém klášteře tabáková továrna, kterou dnes vlastní společnostPhilip Morris. Od roku 1967 je v Kutné Hoře velký strojírenský závod, slévárnaČKD Kutná Hora, vedle kterého nedávno vyrostla továrna společnostiFoxconn. Zásobystříbra byly vyčerpány již na přelomu 17. a 18. století. Avšak těžba rudzinku aolova pokračovala na Kaňku až do roku 1991.
Město protínásilnice I/2 v úseku Říčany – Kutná Hora – Přelouč, která se u Malína (na katastru Nových Dvorů) kříží sesilnicí I/38 v úseku Kolín – Čáslav. Ve městě končí isilnice II/126 ve směru od Zbraslavic, která prochází částmi Perštejnec a Karlov. Dále územím města vedou silnice III. třídy:
III/03321 ze silnice I/38 – Kaňk – I/2 – Karlov – Církvice
III/03322 Šipší – Kaňk
III/3272 Hlízov – Malín
III/33354 Hořany – Vnitřní Město
III/33355 Grunta – Hlouška
III/3377 Malešov – Poličany – Vrchlice – Žižkov
III/33713 Křesetice – Perštejnec
III/33714 Poličany – II/126
III/33716 Karlov – Perštejnec – Olšany
III/33719 Třebešice – Neškaredice – III/33316
III/33721a Neškaredice – Církvice
Kutná Hora leží na železničnítrati Kolín – Havlíčkův Brod, z níž odbočujetrať Kutná Hora – Zruč nad Sázavou. Železniční trať Kolín – Kutná Hora – Havlíčkův Brod je dvoukolejná elektrizovaná celostátní trať zařazená do evropského železničního systému, doprava byla zahájena roku 1869. Železniční trať Kutná Hora – Zruč nad Sázavou je jednokolejná regionální trať, zahájení dopravy bylo roku 1905. Na trati leží na území města kromě odbočné železniční staniceKutná Hora hlavní nádraží i železniční zastávkaKutná Hora-Sedlec, železniční staniceKutná Hora město, železniční zastávkaKutná Hora-Vrchlice a železniční zastávkaKutná Hora-Poličany.
Kutná Hora nemá vlastní letiště, v jejím dosahu jsou nicméně veřejné vnitrostátní letiště veZbraslavicích a vKolíně.
Kutná Hora se od 1. srpna 2021 se začlenila do systému Pražské integrované dopravy. V té době zaniká 27 linek původní Středočeské integrované dopravy a vzniká 12 nových linek Pražské integrované dopravy. V červnu roku 2023 zajišťujeměstskou autobusovou dopravu 14 linek PID a 3 linky vlakové dopravy.[31][32]
Po trati Kolín – Havlíčkův Brod jezdí v pracovní dny několikrát denně rychlíkové i osobní vozy. Vlaková trať Kutná Hora – Zruč nad Sázavou je obsluhována mezi stanicemiKutná Hora hlavní nádraží aKutná Hora město stejným způsobem v pracovní dny i o víkendech.
Od roku 2015 sídlí v Kutné Hoře vysoká škola, která se sem přestěhovala z Kolína. Jde o ARC – VŠPSV, Academia rerum civilium – Vysoká škola politických a společenských věd. Škola je zaměřena na studium politologie v bakalářském programu.[33]
V roce 1922 byla v Kutné Hoře založena pobočkaKlubu Za starou Prahu, která se zasazovala o zachování charakteru historického centra města. Častým hostem zde byl tehdejší předseda pražského klubuZdeněk Wirth.[36]
Petr Miloslav Veselský (1810–1889 Kutná Hora) – archivář, historik, budovatel a propagátor hudebního života ve městě, ředitel kůru – z jeho iniciativy vznikl v Kutné Hoře v roce 1847 první zpěvácký spolek
↑STROBLOVÁ, Helena.Kutná Hora. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2000.Dostupné online.ISBN80-7106-186-7. Kapitola Rané dějiny Kutné Hory, s. 45. Dostupné online po registraci.
↑Zevrubný popis rozdělení země království Českého –[8]
↑Statistische übersichten über die bevölkerung und den viehstand von Österreich nach der zählung vom 31. october 1857 –[9]
↑Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s.Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-12-15.ISBN80-250-1310-3. Kapitola Okres Kutná Hora, s. 556–557.
↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb..aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28].Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28.
↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb..aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22].Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
↑VHD Kutná Hora [online]. [cit. 2023-06-05].Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-10-17.
↑FEDOROVIČ, Radim.Revoluce ve veřejné hromadné dopravě ⋆ VHD Kutná Hora [online]. 2021-07-26 [cit. 2023-06-05].Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-09-26.
↑ARC – VŠPSV [online]. Vysoká škola politických a společenských věd [cit. 2020-07-12].Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-27.
.jpg)
.jpg)
.jpg)
_14.jpg)
