| Kunratice | |
|---|---|
 Kostelní náměstí s baroknímkostelem sv. Jakuba | |
| Lokalita | |
| Městská část | Praha-Kunratice, zčástiPraha-Šeberov |
| Správní obvod | Praha 4, zčástiPraha 11 |
| Obvod | Praha 4 |
| Obec | Praha |
| Stát | Česko Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°0′48″ s. š.,14°29′8″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 10 091 (2021)[1] |
| PSČ | 148 00 |
| Počet domů | 1 530 (2011)[2] |
| PočetZSJ | 17 |
 | |
  Kunratice | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 400262 |
| Kódk. ú. | 728314 |
| Geodata (OSM) | OSM,WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet zdatové položky. | |
Kunratice (německyKunratitz, téžKundratitz[3]) jsouměstská čtvrť akatastrální území hlavního městaPrahy v obvoduPraha 4, na jihovýchodním okraji města, do roku 1968 byly samostatnou obcíKunratice u Prahy. Tvoří hlavní část městské částiPraha-Kunratice, k 1. červenci 2014 byla upravena hranice samosprávných městských částíPraha-Šeberov a Praha-Kunratice v okolíKunratické spojky tak, že přestala odpovídat hranici katastrálních územíŠeberov a Kunratice a vznikly tak v řídce zastavěném území oboustranné přesahy.[4] Mají rozlohu 8,0985 km². V roce 2017 zde bylo evidováno 143 ulic a 2075 adres.[5] Pro tuto čtvrť je charakteristické obklopení jednou z největších pražských ploch lesní zeleně,Kunratickým lesem. Jejím jádrem je historický komplex barokníhokunratického zámku sezámeckým parkem uvnitř zástavby.[6]
První písemná zmínka o Kunraticích (tehdy nazývanýchChunratitz), etymologicky odvozeno od jménaKonrád), je z roku 1287, na tomto katastrálním území se tehdy nacházely ještěPaběnice. K roku 1336 se připomíná kunratická tvrz, kterou vlastnil Frenclin Jakubův z rodu Olbramoviců, služebník králeJana Lucemburského.[7] Od dědiců jeho bratra Prokopa roku 1407 ves koupil král Václav IV. Roku 1421 ves zapsal králZikmund Lucemburský svému dvořanu Chvalovi z Ojčína a Dojic. Během 16. století se zde vystřídaliŠternberkové,Berkové z Dubé aHýzrlové z Chodů, z nichž Mikuláš roku 1549 opravoval tvrz. Po nich tvrz drželiGryspekové z Gryspachu aMalovcové z Malovic. Roku 1688Václav Čabelický ze Soutic přestavěl tvrz na zámek. Jeho majitel Jan Arnošt z Golče roku 1728 přikoupil ke KunraticímŠeberov,Hrnčíře aChodov. Týž majitel dal přestavět zámek i kostel. Roku1754 navštívila na doporučení zemského maršálka, hraběteBuquoye císařovnaMarie Terezie. Roku 1795 panství Kunratice koupil hrabě Karel JosefClam-Martinic, který jej roku 1801 prodal pražskému měšťanovi Josefu Antonínu Korbovi, roku 1814 povýšenému na svobodného pána z Weidenheimu.[8] V majetku rodiny zůstaly Kunratice po celé 19. století.
K Praze byla do té doby samostatná obec Kunratice u Prahy připojena k 1. lednu 1968 a začleněna do městského obvoduPraha 4, zároveň přišla i o svůj přívlastek „u Prahy”, který nezůstal ani v názvu katastrálního území.
Dne 24. listopadu 1990 vznikla modernísamosprávná městská část Praha-Kunratice.
V 90. letech bylo ke Kunraticím přistavěnosídliště Flora, funkčně spadající podJižní Město. Nachází se v severovýchodní části Kunratic meziKunratickým lesem, budovou Volha aKolejemi Jižní Město. Zahrnuje 3–5 patrové obytné domy vzhledově naprosto odlišné od zbylé zástavby Jižního Města II. V původních plánech výstavbyJižního Města II bylo zařazeno jako poslední šestá stavba. Mělo však k ní dojít až po roce 1990. PoSametové revoluci se však obyvatelé Jižního Města postavili proti výstavbě dalších 8-12 patrových domů v těsné blízkosti Kunratického lesa (argumentovali především ohrožením lesa a životního prostředí). Tehdejší nové vedení radnice jim dalo po diskusi za pravdu a projekt byl upraven.
Po sametové revoluci, zvlášť po druhé polovině prvního desetiletí 21. století došlo v Kunraticích k mnohým změnám. Počet obyvatel se za roky 2005 až 2015 téměř ztrojnásobil. Byl vybudován nový bytový komplexZelené údolí v sousedství nového areáluIKEM, který obsahuje až sedmipatrové bytové domy s vlastními společnými garážemi a dvě linie řadových rodinných domů. Do dnešního dne není však bytový komplex zcela majetkově vypořádán, nicméně tento problém přetrvává již jen na veřejných prostorách. Pozemky pod bytovými domy byly již úspěšně uvedeny do souladu s majetkovými podíly vlastníků bytů.
V roce 2006 byla postavena nová budova kunratického úřadu (dle arch. Jana Šabarta) rekonstrukcí původní stodoly (předchůdce ojektu radnice byl v minulosti využíván i jako mateřská škola nebo bytový dům).[9] Rekonstrukcí prošla sokolovna místní buňkyTJ Sokol a areál hospodářských budov obklopující kunratický zámek ("kunratická tvrz"), který obec dlouhodobě pronajala soukromé společnosti, která jej kompletně zrekonstruovala a využívá ke komerčním účelům, zejména maloobchodu a poskytování drobných služeb. V roce 2007 byla dokončena rozsáhlá dostavba a rekonstrukce areáluZákladní školy Kunratice. Zahrnovala nové pavilony, sportovní halu a venkovní sportoviště, rozvoj ZŠ pokračoval i v dalších letech, např. šatnové centrum, jídelna apod..
V letech 2005–2008 byl kompletně rekonstruován hlavní tah Kunraticemi: ulice K Šeberáku, K Libuši, náměstí Prezidenta Masaryka a část ulice K Verneráku. V roce 2015 se zrekonstruovala silniceKunratické spojka. Postupně se rekonstruují výstavbou inženýrských sítí zdevastované komunikace v blízkosti centra Kunratic, přičemž neustále probíhá projektová příprava rekonstrukce dalších komunikací a doplňování chybějících chodníků. V roce 2017 se v Kunraticích hospodařilo se 120 miliony, z čehož 35 mil. byly běžné provozní prostředky a zbytek investice. To bylo nejvíc investic navíc za posledních deset let.[10]
V roce 2016 vzniklo u okružní křižovatkyU tří svatých a blízké stejnojmenné zastávky MHDObchodní centrum Kunratice, zahrnující supermarket, drogerii, lékárnu a další obchody. Od roku 2014 funguje na Betánipivovar Muflon a od roku 2018pivovar Spojovna u trojmezí Kunratic, Šeberova a Prahy 11.
S účinností od 1. července 2014 byla upravena hranice samosprávných městských částí Praha-Šeberov a Praha-Kunratice v okolí Kunratické spojky tak, že přestala odpovídat hranici katastrálních územíŠeberov a Kunratice a vznikly tak v nezastavěném území oboustranné přesahy. Katastrální hranice kopíruje východní břeh rybníků Šeberák a Olšanského rybníka, nově byla část Šeberova mezi těmito rybníky a Kunratickou spojkou samosprávně připojena ke Kunraticím jako základní sídelní jednotka U Šeberáku-východ. Naopak jihovýchodní výběžek katastrálního území Kunratice, dosahující až k zástavbě Hrnčíř (nově ZSJ Hrnčíře-U Kunratické spojky a Hrnčíře-západ), byl samosprávně připojen k Šeberovu: změna se dotkla též čtyř kunratických číslovaných rekreačních budov (če. 23, 501, 502 a 55), která tak nově samosprávně spadají pod Šeberov.[4]
Statisticky se Kunratice člení na 18základních sídelních jednotek: Kunratický les, Zelené údolí, Kunratice-východ, Kunratice-sever, Kunratice-střed, Kunratice-jih, Paběnice, Kunratice-západ, Kunratice-Na jezerech, Horní Kunratice, U Šeberáku, U studánky-východ, Kunratice-skladový areál, Kunratice-Ke Hrádku, Kunratice-Nad rybníčky, Kunratice-Nad Vernerákem, Hrnčíře-západ, Hrnčíře-U Kunratické spojky. Poslední dvě jmenované patří od roku 2014 samosprávně k městské částiPraha-Šeberov.
Kunratice sousedí s těmito čtvrtěmi a obcemi:Libuš,Písnice,Šeberov (Hrnčíře),Chodov,Krč,Vestec u Prahy.
 | Kunraticko-michelský les | Chodov | Chodov | |
| Libuš |  | Šeberov | ||
 Kunratice  | ||||
 | ||||
| Písnice | Vestec | Hrnčíře |
Dva na sebe téměř navazující výběžky na jihovýchodním okraji katastrálního území Kunratice, dosahující až k zástavbě Hrnčíř, východně od elektrického vedení 110 kV (nově ZSJ Hrnčíře-U Kunratické spojky a Hrnčíře-západ), byly k 1. 7. 2014 samosprávně připojeny k městské částiPraha-Šeberov: změna se dotkla též čtyř kunratických číslovaných rekreačních budov (če. 23, 501, 502 a 55) a několika dalších, nečíslovaných objektů podobného charakteru, které tak nově samosprávně spadají pod Šeberov, i když jim zůstalo kunratické číslování.[4] Tento pás je přitom součástí urbanistického celku, k němuž patří též objekty če. 422 a čp. 422 na ploše, která zůstala v městské částiPraha-Kunratice.
K samosprávné městské části Praha-Kunratice byla naopak připojena část katastrálního území Šeberov v pásu meziKunratickou spojkou a břehyŠeberovského aOlšanského rybníka.
Jednou ze dvou dominant Kunratic při pohledu z dálky jekunratický zámek, nazývaný také Tvrz Kunratice. Jde o rozsáhlou, od roku1688 několikrát přestavovanoubarokní stavbu, postavenou na základech dřívější tvrze. Sloužil postupně různým účelům. Například východní křídlo bylo přestavěno našpejchar, nyní již opravený, hlavní část prošla v letech 2006–2008 rekonstrukcí. Zchátralá střední část zámku je v soukromých rukou a není veřejnosti přístupná.
Ke Kunratickému zámku přiléhábarokní park, který se dělí na části jižní a severní; jižní je přístupná a nachází se v ní altánek, dětské hřiště a tenisové kurty.
Nový hrad je zříceninou královského gotického hradu, ležící na lesnatém ostrohu severozápadně od centra obce Kunratice. Hrad byl postaven pro králeVáclava IV. v letech 1411–1412. KrálVáclav IV. zde 16. srpna 1419 zemřel. V polovině prosince 1420 byl hrad obleženpražany a 27. ledna 1421 byl definitivně dobytZikmunda Lucemburského a zdevastovaný zapálen. Později už nebyl obnoven. Dodnes se zachovaly jen zbytky zdí obdélného paláce a věže. V roce 2014 byla obnovena lávka vedoucí k hradu.
Barokní kostel svatého Jakuba Většího, druhá dominanta obce, je barokní stavba architektaFrantiška Maxmiliána Kaňky z let 1730–1736, s červenožlutou fasádou a s věží zaklenutou kupolí. Stojí na místě raněgotického kostelíka, z něhož zůstala dnešní sakristie. Vedle kostela stojí špejchar Kunratického zámku, za kostelem je novogotická hrobka.
Kunraticemi protékáKunratický potok, ten pramení jihozápadně od Hrnčířského rybníka a nedaleko Barrandovského mostu se vlévá do Vltavy. Po toku Kunratického potoka se v Kunraticích nacházejí rybníkyŠeberák,Vernerák (Hornomlýnský) aMlejňák (Dolnomlýnský). V Kunraticích jsou další dva rybníkyOlšanský (Olšanský potok) a poblíž zámku a zdejší základní školy se nachází rybníčekOhrada.
Na území Kunratic se nachází jeden z největších pražský lesů,les Kunratický. Ročně je navštíven okolo 678 tisíci návštěvníky, kteří ho využívají pro krátkodobou relaxaci snadno dosažitelnou v oblasti Prahy. Pravidelně se zde běhá soutěžVelká kunratická, nachází se zde několik restaurací, dětských hřišť a historická památka, zříceninaNový hrad u Kunratic. Mezi další velké zelené plochy v Kunraticích patří lesBažantnice aZámecký park. Ani jeden ze zdejších lesů neumožňuje zvěři migraci, jsou totiž obklopeny zástavbou.
Kunratice jsou známé pro pěstování jahod, které rostou na polích kolem Kunratic a také se zde prodávají. První jahodové pole tu založil v roce 1959 Václav Jakoubek starší. Do roku 1993 zde fungovalo zemědělské družstvo Kunratice, po tomto roce vznikla firma Jahody Kunratice. Tato firma k roku 2017 hospodaří na 26 hektarech zdejší půdy, kde 10,6 ha tvoří plodné plochy a 3,5 ha mladá výsadba.[12] Zdejší pole jsou v sezóně pravidelně zalévána. V roce 2015 zde také fungovalo jedinémelounové pole v Česku. Melouny byly prodávány ve zdejší prodejně s potravinami Kunratická stodola.[13] Ta se zabývá se rozvozem potravin ze zahraničí do restaurací či dalších obchodů.
Kunratice jsou obsluhovány výhradně autobusovou dopravou a to částečně městskými, částečně příměstskými linkami. (aktualizováno v srpnu 2024)
V budoucnu se předpokládá menší vliv zprovozněnímetra D na denní dojížďku obyvatel Kunratic, nicméně obsluha Kunratic MHD se předpokládá v obdobné podobě, jako je tomu dnes. Zároveň se pracuje na projektu přístavby buspruhů po ul. Vídeňská, které by měly zkrátit zpoždění městských i příměstských autobusů na dnes již přetížené komunikaci.
Obrázky, zvuky či videa k tématuKunratice na Wikimedia Commons
Encyklopedické hesloKunratice vOttově slovníku naučném ve Wikizdrojích