| Spolkový dům | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Sloh | secesní architektura |
| Architekt | Dušan Jurkovič |
| Výstavba | 1905 |
| Poloha | |
| Adresa | Námestie Slobody 11, Skalica,Skalica,Slovensko Slovensko |
| Souřadnice | 48°50′46,72″ s. š.,17°13′46,45″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet zdatové položky. | |
Spolkový dům neboRolnický spolkový dům, dnesKulturní dům, stojí na náměstí ve Skalici. Jednoposchoďová budova zaujme návštěvníky svou barevností a figurální mozaikovou výzdobouprůčelí. V budově sídlíZáhorské muzeum.
Iniciátorem a realizátorem stavby určené pro 3 spolky – Gazdovský spolek, Spolek sv. Vavřince a Katolický kruh ve Skalici – byl místní lékař dr.Pavel Blaho, národovec a milovník slovenského lidového umění. Myšlenkou prezentace kulturní vyspělosti liduZáhoří chtěl přispět k posilnění národního uvědomení Slováků. Dům projektoval v roce1904 významný slovenský architektDušan Jurkovič.
Stavební program budovy, která stojí v řadě domů na úzké dlouhé parcele na místě bývalého Katolického domu. Byly v něm spolkové a obchodní místnosti,muzeum,knihovna – čítárna, divadelní dvorana, byt a skladiště. Poloha domu a potřeba splnit různorodé požadavky spolků kladly zvýšené nároky na promyšlené řešení dispozice celku. Logickým důsledkem bylo zasunutí hlavního společenského prostoru (dvorany) do zadního dvorního křídla, jako i diferencované pojetí jednotlivých častí stavby.
Průčelí působí na prvním pohled bohatě a reprezentačně, má však jednoduchý základ. Tvoří ho třídílná kompozice jako odraz tří spolků, které dům stavěly. Vlastnictví jednotlivých častí stavby různým institucím je patrné podle nápisových tabulí, jakož i diferencovaným rytmem okenních os a asymetrickým nasazením průčelního štítu. Výtvarná výzdoba se soustřeďuje do pásu mezi přízemím a prvním poschodím, křímse resp. na plochu štítu a okolo ústředního okna v ose pod ním. Na průčelí se výrazně uplatňujesecesní železná oblouková markýza, zdobená rustikálním srdíčkovým ornamentem. Scelujícím prvkem je čistá základní plocha stěny s jednotnými tvary oken a vstupů, průběžný soklový pás ze zelených kachlů, římsa a zelená krytina střechy.
Figurální výzdoba štítu představuje skupinu, ve kterésv. Štěpán,uherský král, žehná slovenské rodině. Je dílem českého malířeMikuláše Alše.
Zinteriéru zaujme především důvtipné řešení divadelní dvorany s jevištěm abalkónem. Pomocí dřevěné sloupové konstrukce vložené uvnitř sálu vytvořilarchitekt systém roštů podpírajících konstrukcikrovu, do kterého ponechal volný průhled. Jako izolaci a zároveň podhledový obklad použil omítnuté korkové desky. Kromě konstrukčního prvku se tu nosnýsloup stal i prvkem členícím prostor a díky řezbářské výzdobě i dekorativním článkem. Dovnitř orientovanéarkýře v horní části dvorany rozptylují světlo pronikající zvenčí velkýmiokny s výplní ze skleněných tvarovek.
Arkýře, čtvercovým členěním svých ploch, posilňují celkový dojem čistého, jasně artikulovaného prostoru utvářeného geometricky.Lze tu spatřit inspiraci dílem skotského architektaMackintoshe a možná i prvky japonské architektury.
Původní prostory na poschodí určené pro muzeum navrhl Dušan Jurkovič jako iluzi dvouprostorového lidového domu se síní a místností (jizbou). Stálá expozice Záhorského muzea se skládá z původní a z nové části. Ve vstupní části jsouznaky záhorských měst a obcí. V národopisné expozici vyniká tzv. Blahova jizba. Jejíinteriér je zachovaný tak jak ho navrhl. Dušan Jurkovič před 100 lety. Malované skříně, police a vyřezávaný malovaný strop vytváří jedinečný celek. Archeologická expozice dokumentuje vývoj osídlení Záhoří od pravěku po obdobíVelkomoravské říše. V expozici starších dějin dominují exponáty zeSkalice. Závěr prohlídky muzejních expozic tvoří galerie Julia Koreszka. Sbírkový fond, orientovaný na společensko-historické obory –archeologii, historii, literární historii,etnologii, dějiny hudební kultury a numizmatiku, obsahuje přes 45 000 předmětů.
Z hlediska stylu představuje stavba Spolkového domu ve Skalici svéráznou variantu regionalizmu. Dílo jako celek reprezentuje jeden z charakteristických středoevropských pokusů o národní styl na bázisecese, jako pokus o „slovenský styl“.
V tomto článku byl použitpřeklad textu z článkuSpolkový dom v Skalici na slovenské Wikipedii.
Obrázky, zvuky či videa k tématuSpolkový dům na Wikimedia Commons