Rozšíření krysy ve světě Toto je jedna z variant mapy. Jiné údaje udávají souvislejší rozšíření v Severní Americe, pouze ostrůvkovité rozšíření v Africe a Austrálii a přidávají i ostrůvkovité rozšíření v Jižní Americe.
Rozšíření krysy ve světě Toto je jedna z variant mapy. Jiné údaje udávají souvislejší rozšíření v Severní Americe, pouze ostrůvkovité rozšíření v Africe a Austrálii a přidávají i ostrůvkovité rozšíření v Jižní Americe.
Krysa obecná (Rattus rattus) je středně velkýhlodavec zčeledimyšovitých, který je často zaměňovaný spotkanem. Oproti němu má delšíocas auši, ale celkově je subtilnější.
Krysa je obvykle tmavě zbarvená. Měří (bez ocasu) do 250 mm a váží do 250 g. Žije v sušších částech lidských obydlí a jiných staveb ve větších skupinách zahrnujících až 60jedinců.Rozmnožuje se 2–3× ročně po celý rok. Nejaktivnější je za soumraku. Jevšežravec, ale výrazně u ní převažujerostlinná potrava – zrní, brambory, ovoce i zelenina.
Krysa obecná je typický myšovitý hlodavec. Je dlouhá 160–235 mm,[2] jejíocas měří 185–255 mm a je na něm 220–290 okrouhlých rohovitých prstenců (kroužků).[3] Velikost zadních tlapek činí 29–40 mm, uši mají 22–26,5 mm. Váží 130–250 g.
Krysy žijící v Česku jsou různě zbarvené. Většinou jsou celé tmavé: černé nebo břidlicově šedé na hřbetě i na břiše.[4] Mohou však být i šedohnědé se světlejším nebo přímo bílým břichem a vyskytují se i jedinci rezavě hnědí se světlejšímbřichem.[5]
Krysa je obvykle o trochu méně mohutná nežpotkan. Její zbarvení bývá více do černa, zatímco potkan je spíše šedohnědý až hnědý.[6] Pro odlišení obou druhů lze použít následující konkrétní znaky:
Porovnání hlavních rozdílů
Ocas: krysa má dlouhý, štíhlejší a jednobarevnýocas, který je delší než tělo nebo aspoň stejně tak dlouhý.[6] Oproti tomu u potkana je ocas zejména u kořene výrazně silnější a jeho povrch je šupinatý. Shora bývá tmavší než ve spodní části.[7]
Uši: krysa má výrazně většíuši které přehnuté dopředu dosahují až koku, boltce jsou takřka holé.[4]
Oči: krysy mají oči větší než potkani.
Hlava: krysa máhlavu vpředu špičatější, zatímco potkan více zaoblenou. Nalebce lze také najít výraznější rozdíl –mozkovna krysy má hruškovitý tvar, zatímco u potkana jsou obě boční strany mozkovny rovné a rovnoběžné.
Mléčné bradavky: samice krys mají 5 párů mléčnýchbradavek oproti 6 párům u samic potkanů.[5]
Rozdíl je také vchování obou druhů: krysa vyhledává jen sušší polohy, zatímco potkan spíše vlhčí. Celkově krysa svým chováním – v hnízdě a jeho okolí – působí čistotnějším dojmem.[5] Krysy mají skvěle vyvinutý čich.[8]
Pochází pravděpodobně z jihuAsie,[2] z oblastí jižně odHimálaje.[6] V polovině 20. století se předpokládalo, že její původní vlastí je jihovýchodní Asie a přilehlé oblasti vČíně; nyní se však její výchozí areál omezuje jen naIndický poloostrov aCejlon.[9]
Odtud se krysa rozšířila do všech teplejších oblastí světa. Počáteční fáziexpanze se dosud nepodařilo uspokojivě popsat.[9] DoSeverní Ameriky se dostala zřejmě na lodích dobyvatelů – je zde doložena od roku1540.[3]
Ve20. století začala z chladnějších evropských oblastí ustupovat - vNěmecku zmizela např. zVestfálska a její současný výskyt veVelké Británii je sporadický,[9] i když atlas evropských savců uvádí, že zde přežívá ve velkých přístavech.[10] Zatímco v chladnějších evropských oblastech krysa spíše mizí, do některých jiných naopak proniká: vČechách se rozšiřuje podélLabe, vPolsku podélOdry a vMaďarsku podélDunaje.[9]
V českých zemích byla nalezena v raněstředověkých vykopávkách naPražském hradě (10. – 13. století).[5] V období vrcholného středověku byla rozšířena již na mnoha místech zejména v Čechách (Tábor,Krašov na Plzeňsku,Tetín na Berounsku) – tedy i na těch, kde nyní nežije. Byla nalezena v pětiněarcheologických nalezišť.[9]
Později začala krysa z českého území ustupovat. Dříve se uvažovalo, že se tak stalo rozšiřováním přizpůsobivějšíchpotkanů, ale bylo to způsobeno spíše přechodem od suššíchdřevěnýchstaveb (pro krysy optimálních) ke kamenným acihlovým stavbám s vlhčímisklepy a později ikanalizací.[5] Navíc potkani začali do českých zemí pronikat až v18. století – tedy v dobách, kdy byla krysa již na ústupu.
Krysa se do Českých zemí začala rozšiřovat opět koncem19. století především říčnílodní dopravou.[5] V roce1879 byla zjištěna vDěčíně, o 35 let později vMělníce a v roce1929 byla objevena i vPraze. Podle posledních poznatků (první desetiletí21. století) žije krysa obecná především v severních a středních Čechách v území odLoun aRakovníka na západě poČeskou Lípu aMladou Boleslav na východě až po Prahu na jihu.[2] Oblast jejího výskytu se pomalu rozšiřuje – v roce 2000 byla nalezna na jih od Prahy vŘíčanech.
Krysy zde rozšiřovala nejen lodní doprava, ale i rozvozpotravin akrmiv. Kromě toho krysy osidlovaly nová území i samy aktivně. Vliv na jejich šíření mohl ve 20. století mít i rozvojovocnářství, kdysklady poskytovaly krysám množství jejich oblíbené potravy.[11]
NaMoravě a veSlezsku se populace krysy také vnovověku snižovaly, ale krysa zde zřejmě ostrůvkovitě přežívala až do začátku 20. století[2] (poslední nález je zFryštáku v roce 1922).[11] Její výskyt zde však nebyl systematicky sledován. Z posledního období existuje jediný nález z roku1983 zBeskyd (Čeladná).
V roce 2016 byl zaznamenán případ, kdy na následky kousnutí krysy zemřel v Česku člověk.[12]
Krysa na pytli s obilím. Na snímku je vidět zejména její dlouhý ocas.
Krysa je stejně jako příbuzný potkansynantropní hlodavec – žije tedy v lidskýchobydlích nebo blízko nich. Původně jde však ostromovýdruh, který se soužití sčlověkem přizpůsobil až později.[5] V Česku se však ve volné přírodě nevyskytuje – byla pozorována vovocných sadech během dozráváníovoce, ale jen poblíž budov.[11] Obdobné to je i v ostatních evropských zemích, pouze veStředomoří se vyskytuje i ve volné přírodě.[4]
Krysa obecná je oprotipotkanovi suchomilný druh. Z tohoto i předchozího důvodu se proto krysa vyskytuje spíše na vyšších místech domů: na půdách, vsýpkách, ve vyššíchpatrech apod.[13]Hnízda, ke kterým přináší i své zásoby, si staví v různých úkrytech budov. Hnízda jsou vystlaná směsí papíru, vlny a rostlinných vláken.[3] Třetina z nich byla zaznamenána v sýpkách,mlýnech, skladech ovoce a dalších zemědělských plodin (např. olejnin). Další se vyskytovala vkravínech adrůbežárnách (zde někdy i masově),[3] ale i v obytných budovách, kůlnách a podobných stavbách.[11] V okolí hnízd se pohybují po stále stejných cestičkách, které si označují pachovými značkami.[3] Tím si vymezuje svoje území proti příslušníkům jiných skupin.
Je aktivní po celý rok – stejně jako ostatnímyšovití hlodavci se neukládá kzimnímu spánku. Velmi dobře šplhá – často se pohybuje pokabelech elektrického vedení nebopotrubích. Nejaktivnější je pozápadu a předvýchodem Slunce. Žije ve skupinách, které mají 20–60jedinců; uvádí se však i 60–90 zvířat.[4] Tyto skupiny nejsou nijakhierarchicky uspořádané a i jednotlivé páry nejsou příliš soudržné.[3]
Nevyjasněn je vznik tzv.krysích králů, kdy se několik zvířat vzájemně zaplete ocasy. Obvykle se nemohou odtrhnout a uhynou. Je popsán případ, kdy se takto svázalo 32 krys.[4]
Vzhledem k své teplomilnosti se vČesku vyskytuje pouze vnižších polohách obvykle do 400 m n. m. Nejvýše byla objevena vKrásném Lese vKrušných horách (610 m).
Potrava krysy obecné – obdobně jako ostatníchmyšovitých hlodavců – je z větší částirostlinná. Její přesnější složení závisí na tom, kde krysa žije. Konzumuje předevšímdužnaté plody,zrní,brambory,zeleninu nebo zelené části rostlin.[5]Živočišná potrava zaujímá menší podíl než upotkanů.Škodí více nebo méně podle toho, jaký druh potravy ve svém okolí najde: z hospodářských produktů konzumuje obilí, brambory, zeleninu nebokrmné směsi (šrot).
Krysy se rozmnožují po celý rok, ovšem vČesku velká částmláďat ze zimních vrhů hyne vlivem nízkých teplot.[5] Vevrhu je obvykle 6–8mláďat, byly však popsány i vrhy s 16 mláďaty. Samice jebřezí 21–23 dnů, mláďata se rodí shmotností kolem 5 g, začínají vidět v 14–16 dnech. Pohlavně dospívají ve 3 měsících při váze asi 100 g.[3][4]
Krysy se v přirozených podmínkáchdožívají stáří jen 2 – 2,5 roku. Oproti jiným známým myšovitým hlodavcům nedosahuje krysa tak vysoképlodnosti – samice mívají za celý život jen 4–5 vrhů.
Vliv krys z tohoto hlediska nebyl zatím v Česku vzhledem k jejich dosud malému rozšíření podrobněji zkoumán.[6] Obecně je považována zabacilonosiče, zvláště v případěmorovýchepidemií v minulých stoletích.[10] Od20. století je za nebezpečnějšíhopřenašeče infekčních nemocí považován potkan.
Krysy jsou v Česku potravousov alasicovitých šelem. Podrobněji nebyly tyto vztahy sledovány, pouze bylo zjištěno, že v potravěsov pálených tvoří krysy méně než 1 %.[16]
↑ Archivovaná kopie.www.stoplusjednicka.cz [online]. [cit. 2020-03-11].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-04-11.
↑abcdefANDĚRA, Miloš; BENEŠ, B.Atlas rozšíření savců v České republice - Předběžná verze IV. Hlodavci (Rodentia) Část 2.. Praha: Národní muzeum Praha, 2002.ISBN80-7036-137-9. Kapitola Krysa obecná, s. 73. [dále jen ANDĚRA, BENEŠ (2002)].
↑abcMITCHEL-JONES, A. J., a kol.The Atlas of European Mammals. London: Academic Press, 1999.Dostupné online.ISBN0-85661-130-1. Kapitola Krysa obecná, s. 280. (anglicky)
Mammal Species of the World, 3rd edition [online]. Bucknell University [cit. 2010-08-15]. Kapitola Rattus rattus.Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-03-23. (anglicky)
