Kryštof Ferdinand Popel z Lobkowicz | |
---|---|
![]() ErbLobkoviců | |
Nejvyšší zemský hofmistr Českého království | |
Ve funkci: 1. duben1651 – 4. červenec1658 | |
Panovník | Ferdinand III.,Leopold I. |
Předchůdce | Heřman Černín z Chudenic |
Nástupce | Maxmilián Valentin z Martinic |
Nejvyšší dvorský sudíČeského království | |
Ve funkci: 12. září1650 – 1. duben1651 | |
Panovník | Ferdinand III. |
Předchůdce | Jindřich Volf Berka z Dubé |
Nástupce | Ferdinand Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka |
Místodržící ve Slezsku | |
Prezident komory ve Slezsku | |
Hejtman Hlohovského knížectví | |
Prorektor Pražské univerzity | |
Císařskýtajný rada | |
Císařský komorník | |
Narození | 9. října1614 |
Úmrtí | 4. července1658 (ve věku 43 let) nebo1658 (ve věku 43–44 let) |
Choť | I. (1637) Marie Magdalena Pruskovská z Pruskova († 1653) II. (1653) Alžběta Apolonie z Tilly († 1665) |
Rodiče | Vilém mladší Popel z Lobkowicz (asi 1575–1647) Benigna Kateřina z Lobkowicz (1594–1653) |
Děti | Václav Ferdinand (1654–1697) |
Příbuzní | bratr:Oldřich Adam Popel z Lobkowicz (1610–1649) bratr: Václav Zdeněk Popel z Lobkowicz (1613 – asi 1630) bratr:František Vilém Popel z Lobkowicz (1616–1670) bratr: Leopold Ignác Popel z Lobkowicz (1618–1642) děd:Oldřich Felix Popel z Lobkowicz († 1604) babička:Anna z Hradce (1557–1596) |
Zaměstnání | politik, úředník |
Profese | šlechtic |
Náboženství | římskokatolické |
Některá data mohou pocházet zdatové položky. |
Kryštof Ferdinand Popel z Lobkowicz (9. října1614 –4. července1658) bylčeský šlechtic, příslušník bílinské větve roduLobkoviců. Zastával vysokézemské úřady, bylnejvyšším dvorským sudím anejvyšším hofmistrem.
Narodil se9. října1614 jako třetí syn a páté z osmi dětíViléma mladšího Popela z Lobkovicz naBílině (kolem1575 –1. leden1647) a jeho manželkyBenigny Kateřiny z Lobkowicz (29. březen1594 –28. prosinec1653), zakladatelky a patronkypražské Lorety naHradčanech.
Stal se císařskýmtajným radou akomořím. Zaujímal místoprorektoraPražské univerzity. Působil jako hejtmanHlohovského knížectví a prezident komory a místodržící veSlezsku. Kariéru završil jakonejvyšší dvorský sudí (1650–1651) anejvyšší hofmistr (1651–1658).
Zemřel4. července1658, pohřben byl vpražské Loretě, jejíž byl patronem a kde byli také pohřbeni oba jeho rodiče a obě manželky.
VlastnilSvinčice,Divice,Libčeves,Chvatěruby,Běškovice aBílinu.
Oženil se dvakrát. V roce1637 se oženil sMagdalenouPruskovskou z Pruskova († 12. únor1653, pohřbena vpražské Loretě), dcerou Jan Kryštofa Pruskovského z Pruskova († 1625) a jeho manželky Kunhuty z Gutštejna. Manželství zůstalo bezdětné. Pro ni to byl již druhý sňatek, poprvé se provdala za Jana Františka Radthabta z Rosenburgu.
Čtyři měsíce po smrti své první manželky se15. června1653 oženil sAlžbětou Apolonií z Tilly († 18. srpen1665 Praha, pohřbena v pražské Loretě), dcerou Václava Vernera z Tilly na Breitenbeggu (1599–1650/1653) a jeho manželkyFrantišky Barbory z Lichtenštejna (1604–1655). Narodil se jim syn:
V době nezletilosti syna Václava Ferdinanda byla Alžběta Apolonie patronkou pražské Lorety. Po smrti manžela se podruhé provdala26. dubna1661 zaViléma Albrechta Krakowského z Kolowrat (18. únor1600Praha –18. únor1688Praha).