Vývoj vesmíru podle současných teorií Kosmologie (zřeckého κοσμολογία nauka o světě) je odvětvím, které se zabývávesmírem jako celkem. Předmětem studia kosmologie je vznik, vývoj a budoucí osud vesmíru. Věnuje se jífilozofie ,teologie afyzikální kosmologie. Fyzikální kosmologie využívá poznatků několika fyzikálních oborů. Nejčastěji je toobecná teorie relativity ,astronomie ,astrofyzika ,částicová aatomová fyzika .
První popisy představ o světě pocházejí zČíny z3. tisíciletí př. n. l. (Kniha proměn Babylónu (Enúma eliš předjónského období (Hésiodova Theogonia biblickou představu obsaženou v knizeGenesis .
Rané kosmologie měly především mytický charakter, ale užpředsókratičtí filozofové začali vznik světa zkoumat kriticky (Thalés z Milétu ,Anaximandros ). Stejným směrem se ubírá i myšleníDémokritovo aAnaxagorovo . Důležitého posunu dějiny kosmologie nabraly s prvním doloženým systémem, který nestavělZemi do středu vesmíru a který jí dával kulový tvar – ten pochází odFilolaa , žákaPýthagorova , z5. nebo4. století př. n. l.
Kosmologie vytvářímodely k vesmíru, jimiž se snaží popsat jevy, které pozorujeme nejen v okolí našísluneční soustavy , ale také procesy, které vedly k utváření větších vesmírných útvarů (galaxie a jejichkupy apod.). Tyto modely obvykle popisují vesmír, který se vyvíjí a neustále mění. Kosmologové pak ve spolupráci sastronomy aastrofyziky hledajíexperimentální potvrzení (verifikaci ) nebo vyvrácení daného kosmologického modelu na základě porovnání předpovědí daného modelu s experimentálními daty[zdroj? a pozorováním.
Většina současných modelů vychází z tzv.kosmologického principu (někdy též zKoperníkova principu ). Na základě tétohypotézy se předpokládá, že ve všechbodech vesmíru platí stejnéfyzikální zákony . Tato hypotéza umožňuje také zavést předpoklad ohomogenitě aizotropii vesmíru (v dostatečně velkých měřítkách).
Velký třesk je v současné době vědeckámainstreamová teorie. Její součástí je iobecná teorie relativity a považujegravitaci za hlavní sílu formující vesmír. Existují ale i alternativní teorie. Napříkladplazmová kosmologie uvažuje, že zásadní roli hraje i silnějšíelektromagnetická síla .
HORSKÝ, Jan; NOVOTNÝ, Jan; ŠTEFANÍK, Milan. Úvod do fyzikální kosmologie. Vyd. 1. Praha : Academia, 2004. 219 s. ISBN 80-200-1241-9
