![]() | |
---|---|
![]() Květenství korymbie fíkolisté (C. ficifolia) | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
Řád | myrtotvaré (Myrtales) |
Čeleď | myrtovité (Myrtaceae) |
Rod | korymbie (Corymbia) K.D.Hill &L.A.S.Johnson, 1995 |
Některá data mohou pocházet zdatové položky. |
Korymbie[1] (Corymbia) je rod rostlin z čeledimyrtovité, vyčleněný v roce 1995 z rodublahovičník (Eucalyptus). Zahrnuje 95 druhů a je rozšířen vAustrálii a v malé míře také naNové Guineji. Korymbie jsou stálezelené aromatickéstromy s jednoduchýmilisty akvěty s množstvímtyčinek. Některé druhy jsou pěstovány vtropech asubtropech jako okrasné dřeviny, zejménakorymbie fíkolistá akorymbie citroníková. Mají také význam vmedicíně a jako zdrojsilic.
Korymbie jsou stálezelené, většinou vysokéstromy, dorůstající výšky od 5 do 40 metrů.Borka buď zůstává na kmeni a mozaikovitě rozpukává na drobné hranaté segmenty, nebo se odlupuje v plátech či krátkých podélných pruzích.Listy jsou aromatické, vstřícné, jednoduché, tenké nebo kožovité, přisedlé nebo řapíkaté.Čepel listů je žláznatě tečkovaná nebo bez zřetelných žlázek. Juvenilní listy se odlišují od dospělých.Žilnatina je zpeřená, postranní žilky jsou těsně k sobě přilehlé, na konci spojené sběrnou žilkou běžící těsně podél listového okraje.Květy jsou uspořádané vokolících skládajících postranní nebo vrcholovélaty nebothyrsoidy. Okolíky nejčastěji obsahují 7 květů. Květy jsou drobné až poměrně velké, oboupohlavné, stopkaté, pravidelné, s nápadnoučešulí.Kalich je srostlý v čepičku.Koruna je čtyř nebo pětičetná, redukovaná, buď složená z volných korunních lístků více či méně přirostlých ke kalichu, nebo srostlá a čepičkovitá.Tyčinek je mnoho a jsou větvené.Semeník je spodní, na vrcholu nese 1čnělku a obsahuje nejčastěji 3, řidčeji 2 nebo 4 komůrky. V každé komůrce je asi 20 až 50vajíček. Plodem je kulovitá až baňkovitátobolka.[2][3][4]
Rod korymbie zahrnuje 95 druhů.[5] Vyskytuje se vAustrálii a naNové Guineji. Převážná většina druhů jsou endemity Austrálie, pouze 5 druhů se vyskytuje také na Nové Guineji.[6]Korymbie jsou v severní Austrálii hlavní složkou lesních porostů a tvoří také významnou součást vegetace v některých oblastech jihozápadní Austrálie.[4] Rostou zejména na savanách a sezónně suchých rozvolněných lesích. Některé druhy jsou vázány na sezónně zaplavovaná stanoviště podél vodních toků. DruhC. torelliana roste jako jeden z mála druhů vtropických deštných lesích severovýchodníhoQueenslandu.[6]
Květy korymbií jsou opyloványhmyzem iobratlovci. Květy korymbie citroníkové navštěvuje v Austrálii zejména nepůvodnívčela medonosná, dálebzučivky amravenci, z ptáků pakloriové akystráčci, ze savcůkaloň australský.[7][8]Semena řady druhů korymbií mají drobná křídla a jsou pravděpodobně šířena větrem.[9]
RodCorymbia byl vyčleněn z roduEucalyptus v roce 1995. Jeho součástí jsou 2 bývalé sekce roduEucalyptus: sekceCorymbia a sekceBlakearia. RodCorymbia je řazen spolu s dalšími 6 rody do tribuEucalypteae podčelediMyrtoideae. Je součástí skupiny 3 blízce příbuzných rodů, kterým se tradičně říkáeukalypty (Eucalyptus,Corymbia aAngophora). Sesterskou větví je rodAngophora.[6][4]
První druh korymbie byl popsán Gaertnerem v roce 1788 pod jménemMetrosideros gummifera. Tentýž druh popsal o 5 let později J. E. Smith jakoEucalyptus corymbosa. Dnešní platné jméno jeCorymbia gummifera.[4]
Na základě zjevných morfologických znaků není možno rodCorymbia jednoznačně odlišit od roduEucalyptus. Většina druhů korymbií má větvená, koncová květenství, zatímco většina blahovičníků má květenství nevětvená a úžlabní. Všechny korymbie mají baňkovité nebo kulovité plody, odlišující se od plodů mnohých blahovičníků. Charakteristická je také borka.[4][6]
Červeně kvetoucíkorymbie fíkolistá je v klimaticky příhodných oblastech světa, např. vKalifornii, pěstována jako okrasná dřevina. Pěstuje se i její kříženec s druhemC. calophylla, který má květy růžové.[10]Korymbie citroníková, známá jako citrónový eukalypt, se pěstuje zejména pro silně aromatické olistění, vonící po citrónu.