Kontinentální kůra je částízemské kůry, která je vyvinuta podpevninami. Její spodní hranicí jeConradova diskontinuita, která je však obtížně sledovatelná, neboť není souvisle vyvinutá a mívá i charakter pozvolného přechodu. Z fyzikálního hlediska je oblastí, ve které se podélnéseismické vlny šířírychlostí nižší než 6,2 km/s. Podlemetamorfního modelu zemské kůry patří ke kontinentální kůře takébazaltová nebogabrová vrstva společně s metamorfity granulitovéfacie (s rychlostí šířenívln mezi 6,5 a 7,2 km/s). Při tomto pojetí je pak spodní hranicíMohorovičičova diskontinuita. Kontinentální kůra má oprotioceánské kůře výrazně větší mocnost – průměrně 35 km, přičemž extrémy dosahují hodnot až 90 km.
Hustota kontinentální kůry je menší než hustota kůry oceánské a pohybuje se okolo 2,8 g × cm−3, což je nejspíše jedním z důvodů, proč vystupuje kontinentální kůra nad oceánskou kůru. Z celkové rozlohyZemě zabírají kontinenty jen asi 29 %, ale s oblastmi kontinentální kůry zatopené vodou všelfových oblastech a s kontinentálními svahy tvoří celkem 41 % zemského povrchu.
Dominantně je tvořena kontinentální kůravápenato-alkalickou řadou, která se projevuje formoudacitů a dioritů. Průměrná výška kontinentálních oblastí je 870m n. m., ale vlivemdenudace a eroze dochází k postupnému zarovnávání a snižování výšky. Oproti tomu působí srážkylitosférických desek, které formujípohoří čipásemná pohoří.
Kontinentální kůra mohla vznikat už před čtyřmi miliardami let.[1] Vznikla patrně před 3,7 miliardou let.[2]
Vertikálně:
Horizontálně se na kontinentálních deskách dají vyčlenit tyto oblasti:
Složení kontinentální kůry je přibližně (hmotnostní procento): 58 %SiO2, 16 %Al2O3, 8 %FeO, 7 %CaO, 5 %MgO, 3 %Na2O, 1,5 %K2O.
Nejasnosti ohledně prvotního vzniku kontinentální kůry panují do dneška a mnohé nejasnosti a spory jsou stále živé.
