| Konrád I. Brněnský | |
|---|---|
| Český kníže | |
![]() | |
| Doba vlády | 1092 |
| Narození | 1035 nebo 1036 Praha |
| Úmrtí | 6. září1092 Praha |
| Pohřben | Vyšehrad |
| Předchůdce | Vratislav II. |
| Nástupce | Břetislav II. |
| Manželka | Virpirka z Tenglingu (1054-1092) |
| Potomci | I.Oldřich Brněnský II.Litold Znojemský |
| Dynastie | Přemyslovci |
| Otec | Břetislav I. |
| Matka | Jitka ze Svinibrodu |
| Příbuzní | Vratislav II. Český,Spytihněv II. Český,Ota I. Olomoucký aJaromír (sourozenci) Vratislav Brněnský[1],Vladislav Přemyslovec[1] aNaděj Spes[1] (vnoučata) |
| Některá data mohou pocházet zdatové položky. | |
Konrád I. Brněnský (asi1035 –6. září1092,Praha), synBřetislava I. aJitky ze Svinibrodu (Schweinfurtu), byl knížebrněnského údělu (1055–1056 a1061–1092)[2] ačeský kníže (1092) zdynastie Přemyslovců.
Konrád byl bratrem knížeteSpytihněva II., králeVratislava II.,Oty Olomouckého a biskupaJaromíra.
Břetislav I. krátce před svou smrtí ustanovil stařešinský nástupnický řád, kdy se českým knížetem měl stát vždy nejstarší Přemyslovec, aMoravu rozdělil na severní a jižní část.
Po smrti knížeteBřetislava I. a nástupu jeho synaSpytihněva II. na českýtrůn získal Konrád do správy jednu z částí rozdělenéMoravy a usídlil se vBrně (vOlomouci sídlil jeho bratr Vratislav, budoucí český kníže akrál, veZnojmě bratrOta). Když se moravská knížata postavila na počátku Spytihněvova panování proti jeho způsobům, vytáhl český kníže proti Moravě. Konráda i Otu vzal k sobě ke dvoru, Konrád se stalnejvyšším lovčím, moravské úděly byly zrušeny.
Po náhlé smrti Spytihněvově se ujal vládyVratislav II. a r.1061 vrátil bratrům údělná knížectví; Ota převzal Olomoucko. Roku1063 se Konrád aktivně podílí na zřízení biskupství v Olomouci. Po smrti pražského biskupaŠebíře vystupují Ota a Konrád ve prospěch jmenování svého bratraJaromíra, jak ve své závěti ustanovil jejich otec. Přestože Vratislav II. obávaje se rostoucí moci svých bratrů postavil vlastního kandidáta, musel pod hrozbou vzpoury ustoupit.
Konrád šel proti Vratislavově politice i nadále a o své vůli odňal olomouckému biskupství hradPodivín a vrátil ho pod správu pražské diecéze. Proti olomouckému biskupu Janovi si počínal velmi hrubě, což nakonec vedlo k zásahu římského papežeŘehoře VII. (1075), který oba biskupy smířil.

Přemyslovci stáli na straně císařeJindřicha IV. vbojích o investituru proti papežiŘehoři VII. Po kajícném setkání Jindřicha s Řehořem vCanosse1077 se proti císaři postavil rakouský markraběLeopold II. Babenberský, který začal napadat území českého státu. Spojené oddíly Vratislavovy, Otovy i Konrádovy Leopoldovo vojsko porazily vbitvě u Mailbergu12. května1082. Za podporu císaře byl v roce1085 Vratislav II. prohlášen českým králem.[3]
Po smrtiOty Olomouckého roku1087 se jeho vdovaEufemie Uherská vydala do ochrany Konrádovi a Konrád tak získal celou Moravu. Odpůrci sílící Moravy v čele seZderadem vyprovokovali Vratislava k novému tažení proti Moravě. Byla dobytaOlomouc, kde kníže ustanovil údělným knížetem svého prvorozence z třetího manželstvíBoleslava. Pak oblehlBrno, kde se však postavil proti otci synBřetislav.
Když byl v půtce zabit Zderad, získala Břetislavova strana ve vojsku převahu a Vratislav musel v této těžké situaci ustoupit. V souladu se stařešinským řádem svého otce prohlásil král Vratislav Konráda I. Brněnského za svého nástupce. Princ Břetislav odešel před zlobou otce ze země.
Titul českého knížete získal Konrád po smrti svého bratraVratislava II. v roce1092, na knížecí stolec usedl20. ledna t. r.
Jeho krátkou dobu vlády poznamenala jen jediná událost, když se pokusil opět spojit pražské a olomoucké biskupství a vypravil poselství k císaři. Ten však mezitím oba biskupy ve funkcích potvrdil, a tak Konrádovi nezbylo, než velikonoční svátky r. 1092 světit s oběma biskupy naVyšehradě ve vzájemné shodě. Jeho smrtí po osmi měsících6. září1092 se završilo období 37 let, v jejichž průběhu vládli vČecháchBřetislavovi synové.
S manželkouVirpirkou, hraběnkou zTenglingu, měl Konrád I. dva syny:
| Oldřich zm. 9. listopadu 1034 | Božena? zm. po 1052 | Jindřich Nordgavský zm. 18. září 1017 | Gerberga (z Grabfeldu)? zm. po 1036 | ||||||||||
| Břetislav I. zm. 9. listopadu 1034 | Jitka ze Svinibrodu zm. po 1052 | ||||||||||||
| Virpirka z Tenglingu zm. po 1092 OO 1054 | Konrád I. Brněnský nar. asi 1035 zm. 6. září 1092 | ||||||||
| Oldřich Brněnský zm. 27. března 1113 | Litold Znojemský zm. 15. března 1112 | ||||||||
| Předchůdce: Vratislav II. | Český kníže Konrád I. Brněnský 1092 | Nástupce: Břetislav II. |
| Čeští panovníci | |||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Mytičtí panovníci (do 9. století) |
| ||||||
| Přemyslovci (9. století–1306) | Bořivoj I.(872?–883?) •Strojmír(883?–885?) • Bořivoj I.(875?–889) •Spytihněv I.(894–915) •Vratislav I.(915–921) •svatý Václav(921–935) •Boleslav I.(935–972) •Boleslav II.(972–999) •Boleslav III.(999–1002) •Boleslav Chrabrý¹(1003–1004) •Vladivoj? •Jaromír(1004–1012) •Oldřich(1012–1033) • Jaromír(1033–1034) •Břetislav I.(1034–1055) •Spytihněv II.(1055–1061) •Vratislav II.(1061–1092) •Konrád I. Brněnský(1092) •Břetislav II.(1092–1100) •Bořivoj II.(1100–1107) •Svatopluk Olomoucký(1107–1109) •Vladislav I.(1109–1117) • Bořivoj II.(1117–1120) • Vladislav I.(1120–1125) •Soběslav I.(1125–1140) •Vladislav II.(1140–1172) •Bedřich(1172–1173) •Soběslav II.(1173–1178) • Bedřich(1178–1189) •Konrád II. Ota(1189–1191) •Václav II.(1191–1192) •Přemysl Otakar I.(1192–1193) •Jindřich Břetislav(1193–1197) •Vladislav Jindřich(1197) •Přemysl Otakar I.(1198–1230) •Václav I.(1230–1253) •Přemysl Otakar II.(1253–1278) •Václav II.(1278–1305) •Václav III.(1305–1306) | ||||||
| Nedynastičtí (1306–1310) | Jindřich Korutanský(1306) •Rudolf Habsburský(1306–1307) • Jindřich Korutanský(1307–1310) | ||||||
| Lucemburkové (1310–1437) | Jan Lucemburský(1310–1346) •Karel IV.(1346–1378) •Václav IV.(1378–1419) •Zikmund Lucemburský(1419–1437) | ||||||
| Habsburkové (1437–1457) | Albrecht II. Habsburský(1438–1439) •interregnum(1439–1453) •Ladislav Pohrobek(1453–1457) | ||||||
| Nedynastičtí (1457–1471) | Jiří z Poděbrad(1458–1471) •Matyáš Korvín²(1469–1490) | ||||||
| Jagellonci (1471–1526) | Vladislav Jagellonský(1471–1516) •Ludvík Jagellonský(1516–1526) | ||||||
| Habsburkové (1526–1780) | Ferdinand I. Habsburský(1526–1564) •Maxmilián II. Habsburský(1564–1576) •Rudolf II.(1576–1611) •Matyáš Habsburský(1611–1619) •Ferdinand II. Habsburský(1619–1637) •Fridrich Falcký³(1619–1620) •Ferdinand III. Habsburský(1637–1657) •Ferdinand IV. Habsburský •Leopold I.(1657–1705) •Josef I. Habsburský(1705–1711) •Karel VI.(1711–1740) •Marie Terezie(1740–1780) •Karel VII. Bavorský³(1741–1743) | ||||||
| Habsburko-Lotrinkové (1780–1918) | Josef II.(1780–1790) •Leopold II.(1790–1792) •František I. Rakouský(1792–1835) •Ferdinand I. Dobrotivý(1835–1848) •František Josef I.(1848–1916) •Karel I.(1916–1918) | ||||||
| ¹Piastovec, ²vládcevedlejších zemí Koruny české, ³vzdorokrál z roduWittelsbachů | |||||||