Komorník čikomoří (latinskycamerarius, německyKämmerer neboKammerherr) jsou dva titulystředověkého původu pro úředníka zabývajícího se financemi. Tituly se používají i v některých současnýchprávních řádech ve forměVelký komorník neboVelký komoří.
K čestnému úřadu komořích v habsburské monarchii viz hesloCísařský komorník.
Název komorník je odvozen od středověkého latinskéhocamarlingus (ve franštině jakokamerling). Slovo původně vychází z latiny klasického období (camerarius), což znamená „pokojovou obsluhu“ (ve smyslu to co je „pokladem“ a co náleží „panovníkovi“). Význam názvu a funkce jsou částečně srovnatelné s latinským výrazemcubiculario používaným v pozdnířímské říši,byzantské říši a u papežského dvora.
V anglosaských jazycích se slovo používá jako titul (anglickyChamberlain). Pochází z francouzskéhochambellan, od kterého pochází i italskéciambellano. V češtině se proto objevuje takéšambelán.
Obvykle titul komořího či komorníka má osoba, která spravuje státní finance a majetek státu nebo je správcem majetku šlechtické či jiné bohaté rodiny včetně panovnické (knížecí nebo královské). Z titulu úřadu má v rodině zpravidla na starosti i péči o vzdělání dětí. Později se chápe odvozeně také jako osobní sluha.
Jeho úřad bývá nazýván „kamera“ či „komora“ (latinskycamera).
V minulosti měly úřad komorníka kláštery, katedrály i středověká města. Dokonce i dnes se úřad finančního správceměsta Londýn nazýváChamberlain of the City of London.
V tomto článku byl použitpřeklad textu z článkuCiambellano (titolo) na italské Wikipedii.
Obrázky, zvuky či videa k tématukomorník na Wikimedia Commons