| Komatiit | |
|---|---|
 Komatiit z pásma Abitibi v kanadské provinciiOntario. Vzorek je asi 9 cm velký. Viditelné jsou krystaly olivínu, spinifexová struktura není přítomna | |
| Zařazení | magmatická hornina |
| Hlavníminerály | olivín,pyroxeny,anortit |
| Akcesorie | chromit |
| Textura | fluidální až bochníková |
| Barva | tmavěšedá, černá až černozelená |
| Hustota | 2,748[1] |
Komatiit jeultramafická výlevnáhornina, která je charakteristická extrémně vysokouhořečnatostí. Jedná se olávu, která byla charakteristická převážně proarchaikum. Svůj název obdržela podletypové lokality uřekyKomati River vJihoafrické republice, kde se hojně nachází a byla zde od roku 1962 podrobně zkoumána.
Komatiity mají vysoký obsahoxidu hořečnatého, který přesahuje hodnotu 18 %[2] a sahá až k 32 %.[3] Hornina vznikákrystalizací zvysokoteplotníchmagmat (teploty abnormálně vysoké dosahující 1550 až 1600 °C). Předpokládá se, že pro takto vysoké teploty muselo původní magma vznikat ve velkých hloubkách. Při tuhnutí tvoří láva častopolštáře a vlivem rychlého chladnutí povrchu se zde objevujesklovitá struktura. Typickým znakem komatiitů je takéspinifexová struktura,[2][3] která zdánlivě připomíná stébla australskétrávy roduSpinifex.
Při makroskopickém pohledu se jeví komatiit jako tmavá, černošedá až černozelená hornina se sklovitým povrchem na povrchu lávového proudu a jemnozrnnou strukturou ve vnitřních oblastech.[2] Mimo spinifexovou strukturu se zde často objevují takévyrostliceolivínu apyroxenu,[3] které mohou dosahovat délky až několikadm.[2]
Příbuznou horninou jsou tzv.boninity.
Komatiity jsou obvykle definovány na základěgeochemického složení. Z mineralogického hlediska jsou tvořeny hlavněforsteritickýmolivínem,kalcitickým a často i chromovýmpyroxenem,anortitem achromitem.
Od ostatních bazických a ultrabazických hornin jako jsoupikrity aankaramity nebo bazalty s vysokým obsahem hořčíku se komatiity odlišují obsahem MgO, který je v nich vyšší než 18%[4] (při přepočtu na bezvodý základ)[5]. Termín komatiit se vztahuje jen na vulkanické, případně hypoabysální horniny, ne nakumulátové horniny. Ve většině (ale ne ve všech) komatiitech se nachází charakteristická spinifexová struktura. Jsou v ní přítomny velké skeletální, jehličkovité nebodendritické krystaly olivínu nebo pyroxenu, které jsou uloženy v jemnozrnném agregátu klinopyroxenů nebo divitrifikovanémvulkanickém skle.[6] Textura spolehlivě odlišuje komatiity od podobných ultrabazických hornin jako jsoumemječity a pikrity.[4] Komatiity se též vyznačují poměrně vysokým poměrem obsahu CaO/Al2O3 (> 1) a velmi nízkým obsahem alkálií (< 0,9% K2O).[5]
Tavenina, z níž vznikaly komatiity dosahovala teplot kolem 1600 °C.[7] V současnosti nejsou známy žádné obdobné výlevy. Na rozdíl od jiných, na hořčík bohatých hornin, nevznikal velký obsah hořčíku v hornině hromaděním krystalů olivínu v bazaltové tavenině s normálním chemismem (jako např. pikrit) ale rychlou krystalizací olivínu z taveniny bohaté na hořčík, čehož důkazem je spinifexová struktura.
Komatiity se vyskytují zpravidla v oblastech výskytu nejstaršíkontinentální kůry v archaických (asi 2,5 miliardy let starých) komplexech, mnohem méně máproterozoické stáří (2,5-2 miliardy let). Příkladem jsou naleziště např. v Jižní Africe, ZápadníAustrálii či oblastiOntaria.[2] V poslední době byly komatiity nalezeny ale také na ostrověGorgona vKaribskéoceánské desce, kde bylo jejich stáří určeno do obdobíkřídy (asi 90 milionů let[8]).
Nejznámější lokalita, která dala hornině jméno, se nachází vbarbertonském zelenokamenovém pásmu ve formaci Komati.[9]
V tomto článku byl použitpřeklad textu z článkuKomatiit na slovenské Wikipedii.
Obrázky, zvuky či videa k tématuKomatiit na Wikimedia Commons