Kolumbijská univerzita |
|---|
| Columbia University |
 Low Memorial Library – univerzitní knihovna z roku 1895 |
| Motto |
| In lumine Tuo videbimus lumen |
| Rok založení | 1754 |
|---|
| Počty akademiků |
|---|
| Studentů celkem | 33 413 (2019) |
|---|
| Další informace |
|---|
| Sídlo | New York |
|---|
| Adresa | Manhattan, 100 27,USA |
|---|
| Zeměpisné souřadnice | 40°48′27″ s. š.,73°57′43″ z. d. |
|---|
| Členství | Ivy League, Federace digitální knihovny,LIGO Scientific Collaboration, Konfederace repozitářů s otevřeným přístupem,National Consortium for Teaching about Asia, Konsorcium asociací sociálních věd,New York Genome Center,Dryad,arXiv,The Research Collections And Preservation Consortium, Sdružení amerických univerzit, Sdružená amerických kolejí a univerzit, Americká rada pro vzdělávání, Národní aliance humanitních věd, Vedoucí iniciativa vyššího vzdělávání pro otevřené studium, Koalice síťových informací, Centrum výzkumných knihoven, Koalice vědeckého publikování a akademických zdrojů a Rada pro vládní vztahy |
|---|
| http://www.columbia.edu/ |
| Některá data mohou pocházet zdatové položky. |
Kolumbijská univerzita (anglickyColumbia University) je soukromávysoká škola veSpojených státech, patřící do tzv.Ivy League („břečťanové ligy“) elitních amerických univerzit. Její hlavníkampus se nachází ve čtvrti Morningside Heights naManhattanu ve městěNew York. Columbia University je považována za jednu z nejprestižnějších univerzit světa. Univerzita má tři pregraduální fakulty (Columbia College, Columbia University School of General Studies a School of International and Public Affairs) a dvacet dva postgraduálních, z nichž nejvýznamnější jsou Columbia Business School, Columbia Law School a Columbia School of Journalism.
Byla založena v roce1754 jako „Kings College“ na objednávku anglického králeJiřího II. Je nejstarší institucí vyššího vzdělání ve státěNew York a pátou nejstarší v USA.
V roce1776, běhemAmerické revoluce, byla Kings College zrušena. Po osmi letech, roku1784, již po vyhlášení nezávislosti Spojených států, byla znovu otevřena, a to pod novým a stále platným názvem „Columbia University“.
V minulosti se univerzita zapsala do povědomí zejména svou rolí na vývojijaderné bomby, pojmenované podle umístění univerzity jakoProjekt Manhattan. Vývoj tehdy vedli přední vědci jakoRobert Oppenheimer aEnrico Fermi.[1]
Komise složená ze členů fakulty a dalších významných osobností literárního světa každoročně udělujePulitzerovu cenu.
Columbia je známá jako univerzitalevicového smýšlení a centrum studentské protestní aktivity, a otevřený a tolerantní přístup ze strany administrativy tyto aktivity často vyvolává.
Studenti na jaře roku 1967 zjistili spojení Columbie sthink-tankemPentagonu, který se podílel na vývoji zbraní následně použitých vevietnamské válce. Během následujícího roku se studenti podíleli na několika klidných demonstracích.
V důsledku zamýšlené stavby tělocvičny v sousední čtvrti Morningside Park se skupiny studentů zabarikádovaly v Dolní knihovně a Hamiltonově koleji, ze kterých byli studenti vyvedeni až násilným zásahemnewyorské policie. Studenti považovali plánovanou expanzi za proces utlačování černošských obyvatelHarlemu.
V konečném důsledku dosáhli studenti svých cílů; univerzita ukončila spolupráci s pentagonským think-tankem a stavba tělocvičny nakonec nebyla realizována. Plány na její postavení byly následně využity při stavbě tělocvičny na univerzitě vPrincetonu.
V souvislosti se zasedánímValného shromážděníOSN v září2007 byl jako hostující řečník pozváníránský prezidentMahmúd Ahmadínežád. Jeho kontroverzní názory na problematiku izraelsko-palestinského konfliktu, popíráníholokaustu a svobod v Íránu se setkaly s nepochopením jak v řadách fakulty a studentů, ale také absolventů.
Prezident univerzityLee Bollinger uvedl Ahmadínedžádovu řeč několika větami, ve kterých ho nazval „malým a krutým diktátorem“ a konstatoval, že jeho názory na problematiku musí vycházet z jeho povahy „extrémně provokativního nebo neuvěřitelně nevzdělaného člověka.“ Ahmadínedžád na začátku své řeči poznamenal, že „v Íránu si pozvaných hostů váží.“ Bollingerovy výroky byly odsouzeny íránskoužidovskou komunitou.
Díky kvalitě výuky a akademické svobodě se mnoho absolventů a členů fakulty univerzity zařadilo mezi špičky v politickém i vědeckém světě.
- Sidney Altman – držitelNobelovy ceny za chemii za rok1985 za nalezení katalytické aktivity ribonukleové kyseliny, na Columbii jako postgraduální student a asistent (1960–1962)
- Arthur Ashkin – držitel Nobelovy ceny za fyziku za rok2018
- Milton Friedman – držitel Nobelovy ceny za ekonomii za rok1976, profesor na Columbii v letech 1939–49 a 1964–65
- Barack Obama – 44. prezident USA, držitel Nobelovy cena za mír za rok2009
- Theodore Roosevelt – 26. prezident USA, držitel Nobelovy cena za mír za rok1906
- Joseph Stiglitz – držitel Nobelovy ceny za ekonomii za rok2001, profesor na Columbii, oponent neoliberalismu, zastánce nové keynesiánské ekonomie (neplést si s neokeynesiánstvím)
- ↑BROAD, William J. Why They Called It the Manhattan Project.The New York Times. 2007-10-30.Dostupné online [cit. 2022-02-06].ISSN0362-4331. (anglicky)
- ↑Blood, Thomas: Madeleine Albrightová : portrét ministryně zahraničí (orig. Madam secretary, česky Knižní klub, 1998)
Tento článek potřebuje doplnit či upravit literaturu.
Můžete Wikipedii pomoci tím, že na konec článku přidáte (resp. upravíte) kapitolu
Literatura a uvedete vhodné knihy, ze kterých lze o daném tématu čerpat více informací. Knihy by měly být uváděny standardní formou
citace.
