Český název městaKodaň se odvozuje z latinského slovaCodania.
Dnešnídánský názevKøbenhavn pochází ze středověkého pojmenování v dánštině, které byloKøpmannæhafn (v překladu do češtinyPřístav obchodníků). Roku1043 bylo toto místo poprvé označeno jakoHavn, což se shoduje také slatinským označenímHafnia.[3] Obě slova znamenají totéž –Přístav. V roce1923 byl právě od latinského pojmenování města odvozen název prohafnium, chemický prvek, který téhož roku v Kodani objeviliDirk Coster aGeorg von Hevesy.[4][5]
Existují důkazy, které potvrzují lidskou činnost na tomto místě datující se do období kolem4000 let př. n. l., není však potvrzeno trvalé osídlení v oblasti.[6] Podle archeologických průzkumů tu první trvalé osídlení vzniklo v11. století a zahrnovalo dvě oddělené osady. Na místě dnešníhoHøjbro Plads se pravděpodobně nacházel přístav.[7]
Ve12. století význam Kodaně rostl a město bylo posíleno zemními pracemi.Římskokatolická církev vybudovala katedrály vRoskilde aLundu a položila tak základ k rozvoji těchto sídel. Kodaň, která se nachází mezi těmito městy, tak měla ideální polohu pro dopravu a obchod. Nejstarší písemná zmínka o Kodani pochází z 12. století, kdy o ní píšeSaxo Grammaticus jako oPortus Mercatorum, v tehdejší dánštině tedyKøpmannæhafn.[6]PapežUrban III. nazval město v dopise z roku1186 jakoHafn,[8] zde šlo ale zřejmě o zkrácenou verzi.[6]
Rozvoj města asuburbanizace má v Kodani jasný řád. Jak píše Dan Christensen v publikaci Copenhagen: views a visions, kterou vydala sama Kodaňská radnice, tak v roce 1948 vydala radnice plán na rozvoj města. Ve výše zmíněné publikaci se přímo uvádí následující. Regionální plánování začalo po druhé světové válce, když byl v lednu 1948 publikován návrh „Regionálního plánu pro větší Kodaň“. Navrhoval rozvoj města podél S-trains linek, což zajistilo rychlejší dopravu do města. Město mělo zůstat centrem výroby a služeb, okolo stanic vlaku se měly soustředit servisní střediska. Okolo každé stanice mělo být postaveno bydlení pro 10 000 obyvatel. Tomuto plánu se věnuje iStan Major, který tvrdí, že plán měl pokrýt 3 000 km² a naplánovat bydlení pro 1 milion lidí.
V 60. letech byl rozvoj města podle tohoto plánu neudržitelný, rozvoj byl příliš rychlý. Proto byl vypracován nový plán Figure 2. V tomto plánu byl připraven rozvoj jihozápadní oblasti okolo města.
Jelikož rychlost rozvoje města byla neudržitelná i podle druhého plánu, začala nad rozvojem Kodaně diskuze. Vznikla instituce, která se zabývala rozvojem města, The Regional Planning Council. Výsledkem dlouhé debaty a práce instituce byl roku 1973 „Regionální plán 1973“ (Figure 3). Plán měl řešit problém s dopravou. Jelikož do té doby byla doprava vedena hlavně okolo S-train linek směrem z předměstí do města byla potřeba vybudovat okruh, který odvede dopravu z centra. Rychlý rozvoj města zpomalil, až téměř zastavil, roku 1973ropný šok.
Roku 1989 byl vypracován plán „Regionální plán 1989“ (Figure 4). Vše má být soustředěno v okolí hlavních dopravních tepen, hlavně S-trains linek. Dalo by se říci, že tímto jesuburbanizace řízená. Novápředměstí se soustředí v okolí těchto linek.
Poslední „Finger Plan“ byl vytvořen roku 2007. Tyto plány byly úspěšné, protožesuburbanizace se opravdu soustředí v okolí S-trains linek a mapa města a okolí vypadá jako ruka s prsty.
Hansen a Petersen ve své studii z roku 1980 také zkoumají rozvoj města Kodaně. Podle jejich studie docházelo od konce druhé světové války zhruba do roku 1978 k odlivu lidí z centra města do okraje. Suburbanizace se poté zpomalila a počet obyvatel v centru se už nesnižoval, ale pouze stagnoval. Stádium suburbanizace bylo mezi lety 1945 a 1978 a očekává se pokračováním stádiadesurbanizace.
Oproti stavu v roce 1950, kdy ve městě žilo více lidí než v okolí, tak v roce 1989 už žilo v okolí města 2,5krát více lidí než ve městě. Počet obyvatel ve městě a okolí se také zvýšil.
Podnebí jemírné, přechodné mezioceánským akontinentálním. Počasí je ve všech ročních obdobích proměnlivé. Sníh padá od listopadu do začátku března a v zimě je sněžení stejně časté jako déšť. V zimě, pokud fouká vítr od východu může být i celodenní mráz a po ránu i méně než -10°C. Jaro je podobné jako v kontinentální Evropě, ale přichází o týden později. Bouřky bývají vzácné a jsou hlavně od půli října do února. V létě naopak mohou východní větry spolu stlakovou výší přinést vedra. Nejvyšší naměřená teplota byla 33,8 °C a nejnižší naměřená teplota-24,2 °C
Jakožto největší dánskýpřístav máKodaňský přístav spojení seŠvédskem,Norskem,Německem,Finskem,Polskem iSpojeným královstvím. Z Kodaně je trajektové spojení do Osla (Norsko) a Swinoujscie (Polsko). Na ostrově Amager se nachází jedno z největších evropských letišť a největšískandinávskéletiště – mezinárodníletištěKastrup. Naopak ostrov Sjælland je spojen s okolní pevninou řadou mostů, což usnadňuje železniční a silniční dopravu. Z Kodaně do švédského přístavuMalmö je vybudovaný 16 km dlouhý kombinovaný silniční a železničnípřejezd přes průliv Öresund, tvořený tunelem a mostem.
Nejstarším prostředkem místní dopravy v Kodani je autobus. Význam autobusové dopravy ve městě vzrostl po ukončení provozu tramvajové sítě v roce 1972. V současné době existuje v městských oblastech a okolí rozvětvený systém autobusových linekMovia s různými rychlostmi, dostupností a časováním. Systém zahrnuje také tři linky s osobním člunemHavnebussen, kterýArriva provozuje s čluny typuDamen Ferry 2306 E3. Ve vnitřním přístavu spojuje přístavní linka mimo jiné Královskou operu(Operaen) na ostrově Holmen se starým městem.
V Kodani se rovněž nacházímetro. Jsou zde tři linky a jedna okružní linka velice moderního a zcela automatického metra, vlakové soupravy jezdí bez řidičů. Další rozšíření je ve výstavbě. V tandemu s kodaňským metrem funguje systém příměstské železniceS-Bahn (dánskyS-tog). Hlavním železničním nádražím jeKøbenhavn H.
Cyklisté v kodaňské ulici Holemns Kanal projíždí křižovatkou
V Kodani je velmi populárníměstská cyklistika, do práce nebo do školy na jízdním kole cestuje 45 % obyvatel, hromadnou dopravou 27 %, autem 23 % a zbylých 5 % pěšky.[11] Mezi rokem 2000 až rokem 2017 narostl objem cyklistiky o téměř 70 %. To se stalo především díky budování lepší infrastruktury[12] a také ubírání parkovacích kapacit pro auta.
↑NIELSEN, Oluf.Kjøbenhavns Historie og Beskrivelse I. [s.l.]: [s.n.], 1877.Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-07-19. Kapitola Kjøbenhavn i Middelalderen. (dánsky)
↑HEVESY, G. The Discovery and Properties of Hafnium.Chemical Reviews. 1925, roč. 2, s. 1.doi:10.1021/cr60005a001. (anglicky)
↑SCERRI, Eric R. Prediction of the nature of hafnium from chemistry, Bohr's theory and quantum theory.Annals of Science. 1994, roč. 51, s. 137.Dostupné online.doi:10.1080/00033799400200161. (anglicky)
↑abcSKAARUP, Bi; JENSEN, Johan R. M.Arkæologien i metroens spor — The archaeology in the tracks of the metro. Kodaň: The Orestad Development Corporation and Copenhagen City Museum, 2002.ISBN87-90143-15-9. S. 14, 15. (dánsky, anglicky)
↑SKAARUP, Bi.Strandenge og kystlinien i den ældste tid. 1999. V knize:Historiske Meddelelser om København 1999. Příprava vydání Gautier E., Skaarup B., Gabrielsen K., Kristiansen M., Ejlersen T. Kodaň: Københavns Kommune, 1999.ISBN87-89457-13-7. S. 80. (dánsky)
↑NIELSEN, Oluf.Kjøbenhavns Diplomatarium. Kodaň: Thiele, 1872.Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-07-19. Kapitola Dopis papeže Urbana III. (dánsky, latinsky)
↑ Kodaň má už víc jízdních kol než aut.Radio Wave. 2016-11-30.Dostupné online [cit. 2018-09-15].
↑Copenhagen and Beijing Become Sister Cities [online]. Københavns Kommune, 26 June 2012 [cit. 2014-01-23].Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-07-31.Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Les pactes d'amitié et de coopération [online]. Mairie de Paris [cit. 2015-08-21].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 11 October 2007. (French)Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑abCopenhagen key facts [online]. engineering-timelines.com [cit. 2015-08-21].Dostupné v archivu pořízeném dne 9 September 2015.Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
.jpg)
