| Kluczbork | |
|---|---|
 Kluczborská radnice | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 50°58′23″ s. š.,18°12′51″ v. d. |
| Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
| Stát | Polsko Polsko |
| Vojvodství | Opolské |
| Okres | Kluczbork |
| Gmina | Kluczbork |
  Kluczbork | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 12,4 km² |
| Počet obyvatel | 23 480 |
| Hustota zalidnění | 1 893,5 obyv./km² |
| Etnické složení | Poláci,Slezané,Němci |
| Náboženské složení | římští katolíci,luteráni a další |
| Správa | |
| Starosta | Jarosław Kielar |
| Oficiální web | www |
| Adresa obecního úřadu | ul. Katowicka 1 46-200 Kluczbork |
| Telefonní předvolba | +48 77 |
| PSČ | 46-200, 46-303 |
| Označení vozidel | OKL |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet zdatové položky. | |
_Lichen99.jpg)
Kluczbork (slezsky apolsky historickyKluczborek,německyKreuzburg) je město v jižnímPolsku vOpolském vojvodství, sídlookresu Kluczbork. Leží v severní částiHorního Slezska[1] na řeceStobravě. V roce 2019 mělo 23 480 obyvatel.[2]
Počátky města jsou spojeny s klášteremřádu křižovníků s červenou hvězdou. Dnešní polský názevKluczbork vznikl zkomolením původního německéhoKreuzburg – „křížový hrad“.Magdeburská městská práva mu udělil 26. února 1253 vratislavský knížeJindřich III. Bílý.
Ve středověku měnil Kluczbork mnohokrát svou územní příslušnost v rámciDolního Slezska. Do roku 1293 patřilVratislavsku, pozdějiHlohovsku,Olešnicku,Lehnicku a dalším feudálním útvarům. Nejdéle byl přitom součástíBřežského knížectví, kdepiastovská dynastie vládla nejdéle ze všech slezských panství – až po smrtiJiřího Viléma, posledního Piastovce vůbec, v roce 1675 připadlo jakoodúmrťpřímo českým králům.
Poprvní slezské válce v roce 1742 připadl KluczborkPrusku. Stal se okresním městemprovincie Slezsko zpočátku ve vratislavském departementu a po správní reformě v roce 1815 vevládním obvodu Opolí. Od té doby bylo původně dolnoslezské sídlo politicky spojeno sHorním Slezskem a dnes se vnímá jako hornoslezské.
V druhé polovině 19. století se město stalo železničním uzlem, což přispělo k rozvoji průmyslu. Vznikly mj. strojírenské závody, na něž po druhé světové válce navázal podnik FAMAK (Fabryka Maszyn Kluczbork).
Podle pruského sčítání lidu z roku 1910 byla mateřským jazykem pro 88 % obyvatel němčina a pro 7,2 %„vasrpolština“.[3] Z náboženského hlediska převažovali s náskokemluteráni.[4] Vhornoslezském plebiscitu po první světové válce se 96,1 % hlasujících vyslovilo pro setrvání v Německu.[5]
Po druhé světové válce byl Kluczbork spolu s většinou Slezska připojen ksocialistickému Polsku. Část německých autochtonů byla odsunuta, nicméně ještě v roce 2002 se 9,98 % obyvatelgminy Kluczbork hlásilo k německé národnosti[6] a ve městě jsou aktivní organizace německé menšiny.
Kluczbork je důležitým železničním uzlem. Protínají se zde tratě ze směruLubliniec/Katovice,Opolí,Olešnice/Vratislav aOstrów Wielkopolski/Poznaň. Regionální vlaky spojují město s Vratislaví, Opolím, katovickou konurbací a jižním Velkopolskem. Také zde zastavují dálkové rychlíky mj. doŠtětína,Krakova,Zakopaného a dalších destinací. V minulosti též existovala trať ve směruFosowskie, na níž byl provoz zastaven v roce 2004.
Městem prochází státní silnice č. 11 spojující katovickou konurbací s Poznaní aKolobřehem, č. 45, jež vede od českých hranic uBohumína směrem kLodži, a č. 42Namysłów –Starachowice. Jejich společným úsekem je obchvat Kluczborku dokončený v roce 2020.
Autobusovou dopravu zajišťuje dopravní podnikPKS Kluczbork a minibusový dopravceLUZ.
Berežany (Ukrajina,Ternopilská oblast)
Bad Dürkheim (Německo,Porýní-Falc)Dzierżoniów (Polsko,Dolnoslezské vojvodství)
Wells (Velká Británie,hrabství Somerset)
Obrázky, zvuky či videa k tématuKluczbork na Wikimedia Commons