Kiribati, plným názvemRepublika Kiribati, jeostrovní stát v Tichém oceánu. Skládá se z 35atolů, korálových ostrovů a útesů o celkové rozloze 811 km², které se rozprostírají v délce 4 000 km a zaujímají tak výhradní ekonomickou zónu o rozloze 3,5 milionů km². Ostrovy leží na obou stranách rovníku a 180. poledníku. Žije na nich něco přes 100 000 obyvatel. Vzhledem k velmi malénadmořské výšce by stát v případě vzestupu mořské hladiny patřil k nejohroženějším na světě. S tím je ohrožena i přiléhajícívýlučná ekonomická zóna na mořské bohatství.[4]
Prvními obyvateli této země byli Mikronésané. Ti se zde usadili před třemi tisíci lety. Později sem připlouvali Polynésané z území dnešníhoFidži,Samoy aTongy. Zatímco na některých ostrovech vznikly předstátní útvary vedené náčelníky, obyvatelé jiných ostrovů jako jeTabiteuea byli egalitaristy a vládla u nich demokracie. V materiální kultuře jsou známé dlabané kanoe, ale také rybářské harpuny a válečné kyje či dýky ze dřeva a žraločích zubů. Zdrojem potravy byl tradičně zejména rybolov a pěstováníkokosové palmy, na příhodných místech takétara a chlebovníku. Roku1606 objevil ostrovy mořeplavecPedro Fernandes de Queirós. V roce1765 se zde vylodilibritští mořeplavci. Na konci18. století většinu atolů prozkoumal a zmapoval britský mořeplavecThomas Gilbert, po němž hlavní skupinu ostrovů okolo roku1820 ruský admirálIvan Fjodorovič Kruzenštern (Иван Фёдорович Крузенштерн) a francouzský kapitánLouis Duperrey pojmenovali Gilbertovy ostrovy (Gilbert Islands). V roce1857 se zde začalo šířitkřesťanství. V roce1892 vyhlásili Britové nad skupinouKiribati protektorát, o devět let později obsadili ostrovBanaba. V roce1916 se protektorát změnil v britskou korunní kolonii. Neobydlená skupina atolůRawaki byla připojena v roce1937 k území kolonie Britů. Za2. světové války ostrovy okupovali Japonci. Okupace skončila v listopadu1943 americkým vítězstvím vbitvě o Tarawu. Nezávislá republika byla vyhlášena12. července1979.
Kiribatská vlajka má heraldický charakter – vychází ze státního znaku. Horní část vlajkového listu o poměru stran 1:2 je červená, dolní je rozdělená na šest vlnitých pruhů střídavě bílých a modrých, ze kterých vychází žluté slunce s devíti rovnými a osmi zvlněnými paprsky, nad ním letí žlutáfregatka.
Kiribatský státní znak je tvořen červenýmštítem se třemi stříbrnými a třemi modrými, zvlněnýmibřevny v dolní části, nad nimiž vychází zlaté slunce s devíti rovnými a osmi zvlněnými paprsky. Nad vycházejícím sluncem je (heraldicky) doprava letící zlatáfregatka, pod štítem zlatá, červeně podšitá stuha smottem vkiribatštině: TE MAURI TE RAOI AO TE TABOMOA (českyŠtěstí, mír a prosperita).
Kiribati se rozkládá v rovníkové částiTichého oceánu od západu na východ po obou stranách 180. poledníku a na sever a na jih od rovníku. Je to tedy jediná země na světě, která se nachází mezi všemi čtyřmi polokoulemi.[5][6] Tuto malou republiku tvoří 35atolů, korálových ostrovů a útesů.
Geograficky lze Kiribati rozdělit do čtyř skupin. Nejzápadnějším kiribatským územím je samostatný ostrovBanaba.Gilbertovy ostrovy (16 ostrovů) tvoří centrum státu, žije zde přibližně 90 % obyvatelstva. Dále na východ se nacházejíPhoenixské ostrovy (10 ostrovů), které jsou až na atol Kanton neobydleny a jsou součástí rozlehlé mořské chráněné oblasti, která figuruje na seznamu světového přírodního dědictvíUNESCO. Nejvýchodněji se nalézajíLiniové ostrovy (8 ostrovů) s největším atolem na světě –Kiritimati. Délka republiky Kiribati od západu na východ činí téměř 4000 km, celková rozloha přibližně 5 milionů km².
Banaba je izolovaný ostrov ležící mezi Nauru a Gilbertovými ostrovy. Jedná se o vyvýšený korálový ostrov. Banaba bývala bohatým zdrojem fosfátů. Ostatní části Kiribati jsou tvořeny skalními ostrůvky, korálovými útesy a písečnými plochami, které jsou vyvýšené jen pár metrů nad mořskou hladinou. Půda je převážně vápenitá, málo zadržuje vodu a má nízký obsah živin a organické hmoty. Banaba je jeden z nejméně vhodných států pro zemědělství na světě.
Gilbertovy ostrovy tvoří 16 atolů nacházejících se 1 500 km severně od Fidži. Phoenixské ostrovy tvoří 8 atolů a korálových ostrovů ležící zhruba 1 800 km jihovýchodně od Gilbertových ostrovů. Liniové ostrovy se skládají z 8 atolů a jednoho útesu. Toto území se nachází asi 3 300 km východně od Gilbertových ostrovů. Největším atolem v této části je Kiritimati. Kvůli vzestupu vodní hladiny zmizely v roce 1999 pod vodou dva neobydlené ostrovy, Tebua Tarawa a Abanuea, patřící ke Kiribati.
Vzhledem k velmi malé průměrnénadmořské výšce je existence Kiribati ohrožena stoupající hladinou světového oceánu, kterou mnozí vědci dávají do souvislosti sglobálním oteplováním. Podle odhadů by tak mohl stát zaniknout někdy koncem21. století. Ohrožení je natolik vážné a akutní, že vláda země požádala sousedníAustrálii aNový Zéland o přijetí obyvatel, jejichž domovy bude moře postupně zaplavovat.[7]
Kiribati je vystaveno stálýmpasátům vanoucím od jihovýchodu až severovýchodu. Rozdíly mezi ročními úhrnysrážek na jednotlivých ostrovech republiky jsou relativně velké. Na některých ostrůvcích spadne průměrně 700 mm, na skupině atolů Kiribati (Gilbertovy ostrovy) spadne okolo 3000 mm. V říjnu začíná období dešťů, které končí v dubnu.Od listopadu do března přináší západní vítr občasné vichřice a větrné smrště. Srážky se mezi ostrovy liší. Celoročníteplota je poměrně stálá, pohybuje se těsně pod 30 °C. Většina ostrovů leží v suchém pásu, rovníkové klimatické zóny. V těchto částech se setkáváme s dlouhotrvajícím obdobím sucha.
Nevelkou plochu území zaujímají původnítropické lesy, tvoří jen 3 % celkové rozlohy země. Tyto lesy byly většinou nahrazenykokosovými palmami důležitými pro místnízemědělství. Mnohem častější jsou různé slanomilné rostliny, již zmíněné kokosové palmy afíkovníky. V mělkých vodáchkorálových útesů má svůj domov velké množství podmořských rostlin a živočichů.
Hospodářství Kiribatské republiky je velmi závislé na zemědělství. Pěstují se především kokosové palmy (vyváží se sušená dužinakokosových ořechů, tzv.kopra), fíkovníky, banánovníky, melouny,kolokázie achlebovníky. Další důležitou součástí hospodářství je lov mořských živočichů. Loví se hlavnětuňáci a jinéryby. Vzniklo i několik chovných farem korýšů, mlžů a chaluh.
Dobře rozvinutá jsouřemesla. Velká část obyvatel země se zabývá pletenímrohoží,košíků,lan a sítí. Ručně se vyrábí takéčluny a menšílodě. Na Kiribati totiž v podstatě neexistujeprůmysl.
Dříve bylo na ostrovech dobývánoguáno, ale jeho zásoby byly vyčerpány přibližně v době, kdy Kiribati získalo nezávislost.
Na Kiribati žije asi 110 000 obyvatel, většinu z nich tvoříMikronésané, menší částPolynésané. Z toho největší část (přibližně 90%) žije na Gilbertových ostrovech. Pět z Liniových ostrovů (Maldenův ostrov, Starbuckův ostrov, Vostok a Flint) nejsou obydlené vůbec. Dále mezi neobydlené oblasti patří Phoenixské ostrovy, vyjma ostrova Kanton. Příbytky si lidé vytvářejí např. z kokosových palem. Kvůli častému suchu je omezována jejich zemědělská činnost. Proto mezi hlavní pracovní zdroje patří rybaření a práce na kokosových plantážích. V poslední době se velká část populace stěhuje do větších měst. Nárůst urbanizace zvýšil počet obyvatel v hlavním městě atolu Tarawa na 50 182 obyvatel. Střední délka života mužů je 58,7 roku, u žen 64,9 roku.
Obyvatelé Kiribati využívají oceánské jazyky, konkrétně kiribatštinu. Ovšem úředním jazykem je angličtina. S angličtinou se však mnohdy, mimo hlavní město ostrova Tarawa, nesetkáme. Z větší části jsou pak oba jazyky smíšené. Obyvatelé Kiribati převzali mnoho slov od evropských osadníků.
Hlavním náboženstvím je křesťanství, které zde zavedli misionáři v 19. století. Obyvatelstvo je převážně katolické (56%), ale podstatná část obyvatelstva se hlásí k protestantství (34%).
Kiribati má celkem 21 obydlených ostrovů. Ty jsou seskupeny do tří ostrovních skupin s vlastní samosprávou. Těmito skupinami jsou
Gilbertovy ostrovy,
Phoenixské ostrovy, které jsou druhou největší chráněnou mořskou rezervací na světě,
Liniové ostrovy.
Původní dělení zahrnovalo okresy: Banaba, Tarawa Atoll, severní Gilbertovy ostrovy, střední Gilbertovy ostrovy, jižní Gilbertovy ostrovy a Liniové ostrovy.
Název Kiribati se vyslovuje Kiribas, je odvozen z místní zkomoleniny původního anglického jména „Gilberts“. Domorodá řeč postrádá hlásku 's', tato se píše latinkou po vzoru francouzštiny, 'ti'.
Angličtinou plynně hovoří asi 30 % populace, zato téměř všichni obyvatelé státu ovládajíkiribatštinu
Bureau of East Asian and Pacific Affairs.Background Note: Kiribati [online]. U.S. Department of State, 2011-02-03 [cit. 2011-08-15].Dostupné online. (anglicky)
CIA.The World Factbook - Kiribati [online]. Rev. 2011-07-14 [cit. 2011-08-15].Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-09-07. (anglicky)
Zastupitelský úřad ČR v Kuala Lumpuru.Souhrnná teritoriální informace: Kiribati [online]. Businessinfo.cz, 2010-10-01 [cit. 2011-08-15].Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-01-11.
_(Polynesia_centered).svg)
_(cropped).jpg)
.svg)
