| Kiki Bertensová | |
|---|---|
_(48521869636).jpg) Kiki Bertensová veWimbledonu 2019 | |
| Stát | Nizozemsko Nizozemsko |
| Datum narození | 10. prosince1991 (33 let) |
| Místo narození | Wateringen, Nizozemsko |
| Bydliště | Wateringen, Nizozemsko |
| Výška | 182 cm |
| Hmotnost | 74 kg |
| Profesionálka od | 2009 |
| Ukončení kariéry | 2021 |
| Držení rakety | pravou rukou,bekhend obouruč |
| Výdělek | 11 653 190USD |
| Tenisová raketa | Wilson |
| Dvouhra | |
| Poměr zápasů | 443–265 |
| Tituly | 10 WTA, 7 ITF |
| Nejvyšší umístění | 4. místo (13. května 2019) |
| Dvouhra na Grand Slamu | |
| Australian Open | 4. kolo (2020) |
| French Open | semifinále (2016) |
| Wimbledon | čtvrtfinále (2018) |
| US Open | 3. kolo (2018,2019) |
| Velké turnaje ve dvouhře | |
| Turnaj mistryň | semifinále (2018) |
| Olympijské hry | 1. kolo (2016,2021) |
| Čtyřhra | |
| Poměr zápasů | 184–104 |
| Tituly | 10 WTA, 11 ITF |
| Nejvyšší umístění | 16. místo (16. dubna 2018) |
| Čtyřhra na Grand Slamu | |
| Australian Open | čtvrtfinále (2015) |
| French Open | čtvrtfinále (2016) |
| Wimbledon | 3. kolo (2018) |
| US Open | 3. kolo (2015) |
| Velké turnaje ve čtyřhře | |
| Turnaj mistryň | finále (2017) |
| Olympijské hry | 2. kolo (2020) |
| Smíšená čtyřhra na Grand Slamu | |
| Wimbledon | 2. kolo (2016) |
| Týmové soutěže | |
| Fed Cup | semifinále (2016) |
| Údaje v infoboxu aktualizovány dne20210812a12. srpna 2021 Některá data mohou pocházet zdatové položky. | |
_(14607039765).jpg)
Kiki Bertensová (nepřechýleněBertens, * 10. prosince1991Wateringen) je bývalánizozemská profesionálnítenistka. Ve své kariéře na okruhuWTA Tour vyhrála deset singlových turnajů včetněCincinnati Masters 2018 a Madrid Open 2019. K nim přidala deset deblových trofejí. V rámciokruhu ITF získala sedm titulů ve dvouhře a jedenáct ve čtyřhře.[1]
Nažebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v květnu 2019 na 4. místě jako první takto vysoko postavená Nizozemka. Ve čtyřhře pak figurovala v dubnu 2018 na 16. místě. Trénovala ji krajanka Elise Tamaëlaová. V letech 2012–2015 tuto roli plnil Christiaan de Jong a poté Raemon Sluiter.[2]
V páru se stabilní švédskou spoluhráčkouJohannou Larssonovou skončily jako poražené finalistky naTurnaji mistryň 2017 v Singapuru.[3]
V červnu 2021 poFrench Open oznámila, že nejpozději po skončeníprobíhající sezóny ukončí kariéru pro potíže s Achillovou šlachou apandemii covidu-19.[4][5] Posledním turnajem se stalatokijská olympiáda, kde nestačila v prvním koledvouhry naVondroušovou, a ve druhém kolečtyřhry, do které nastoupila po bokuSchuursové, na RuskyKuděrmetovovou aVesninovou.
Vsezóně 2018 jiŽenská tenisová asociace vyhlásilahráčkou s největším zlepšením.[6]
Vnizozemském fedcupovém týmudebutovala v roce 2011 utkánímzákladního bloku 1. skupiny zóny Evropy a Afriky protiRumunsku, v němž přispěla bodem ze čtyřhry sRichèl Hogenkampovou k výhře 3:0 na zápasy.
Vbaráži Světové skupiny 2015 protiAustrálii, hrané na antuce v's-Hertogenboschi, vyhrála obě dvouhry protiJarmile Gajdošové iCasey Dellacquové. Vítězstvím 4:1 na zápasy postoupily Nizozemky po třinácti letech opět do Světové skupiny.
V úvodním koleSvětové skupiny 2016 přispěla dvěma body k překvapivé moskevské výhře Nizozemek nadRuskem 3:1 na zápasy. Ačkoli nefigurovala v první světové stovce nejdříve porazilaJekatěrinu Makarovovou a rozhodující třetí bod získala vítězstvím nadSvětlanou Kuzněcovovou.[7][8] Vsemifinále Světové skupiny proti Francii dokázala na hostující půdě porazit výše postavenéCaroline Garciaovou iKristinu Mladenovicovou. Přesto do finále Nizozemky nepostoupily, když zbylé tři utkání prohrály a odešly poraženy 2:3 na zápasy.
Do listopadu 2021 v soutěži nastoupila k devatenácti mezistátním utkáním s bilancí 21–2 ve dvouhře a 6–3 ve čtyřhře.[9]
Nizozemsko reprezentovala naLetních olympijských hrách 2016 v Riu de Janeiru, kde v úvodním koleženské dvouhry nestačila na ItalkuSaru Erraniovou, přestože získala úvodní sadu. Podruhé se představila natokijská olympiádě přeložené na rok 2021. V prvním koledvouhry nestačila na pozdější stříbrnou medailistkuMarkétu Vondroušovou, a ve druhém kolečtyřhry, do které nastoupila po bokuDemi Schuursové, na RuskyKuděrmetovovou aVesninovou.
První ženský turnaj naokruhu ITF odehrála v roce 2006 v nizozemském Vlaardingenu. Premiérovou hlavní soutěži na okruhu WTA Tour se stal červnovýUNICEF Open 2011, probíhající na trávě v 's-Hertogenboschi, do něhož obdržela divokou kartu od pořadatelů. V úvodním kole podlehlaSaře Erraniové.
Do elitní světové stovky žebříčku WTA poprvé pronikla 30. dubna 2012, když se posunula ze 149. na 92. příčku. Jednalo se o důsledek debutového titulu na okruhuWTA Tour, jejž získala nafeskémturnaji princezny Lally Meryem. Jako kvalifikantka postoupila do finále, v němž zdolala ŠpanělkuLauru Pousovou Tiovou po dvousetovém průběhu. První deblovou trofej přidala na lednovémHobart International 2015, kde v páru se švédskou hráčkouJohannou Larssonovou přehrály rusko-rumunský párVitalija Ďjačenková a Monica Niculescuová.
Do hlavní soutěže pařížskéhoOpen GDF Suez 2013 prošla jako šťastná poražená z kvalifikace, když z turnaje odstoupila zraněná Erraniová. Pavoukem se překvapivě probojovala, přesDominiku Cibulkovou aLucii Šafářovou, až do semifinále. V něm ji vyřadila pozdější vítězkaMona Barthelová. Bodový zisk jí však zajistil první průnik do světové padesátky, když se 4. únoru 2013 posunula ze 65. na 50. místo.
Na nejvyšší grandslamové úrovni si zahrála osmifináleFrench Open 2014, kde v roli kvalifikantky podlehla 28. nasazenéAndree Petkovicové.Ženská čtyřhra Australian Open 2015 znamenala čtvrtfinálovou účast. S Johannou Larssonovou startovaly jako náhradnice. ve druhém kole na jejich raketách skončil jedenáctý nasazený párAnabel Medinaová Garriguesová a Jaroslava Švedovová. Poté vyřadily zkušenou dvojiciSvětlana Kuzněcovová aSamantha Stosurová, aby je poté zastavily NěmkyJulia Görgesová sAnnou-Lenou Grönefeldovou .
_(8)_def._Xinyun_Han_(CHN)_(21214021821).jpg)
Dowimbledonské dvouhry v roce 2015 přijížděla jako 108. tenistka světa. V jednom z nejkratších wimbledonských zápasů historie ji v prvním kole deklasovala[10][11] světová dvojka a obhájkyně tituluPetra Kvitová. Zápas trval pouze 35 minut a Nizozemka uhrála jediný game. Při vlastním podání jí Češka dovolila získat jediný bod a to zahráním dvojchyby v poslední hře duelu.[12][13] Jednalo se o nejkratší zápas na okruhu WTA Tour za předešlých pět let.[14]
Druhou singlovou trofej vybojovala na květnové generálce před French Open, norimberskémNürnberger Versicherungscup 2016, kde do hlavní soutěže postoupila z kvalifikace. Ve druhém kole vyřadila světovou sedmičku a nejvýše nasazenouRobertu Vinciovou. Ve finále pak přehrála kolumbijskou hráčkuMarianu Duqueovou Mariñovou po dvousetovém průběhu.[15] Na turnaji získala první kariérní double, když po singlu ovládla sJohannou Larssonovou isoutěž čtyřhry.[16]
Do semifinále grandslamu poprvé postoupila naRoland Garros 2016, kde oplatila miamskou porážku světové trojceAngelique Kerberové po třísetovém průběhu. Dále na její raketě zůstaly ItalkaCamila Giorgiová, turnajová devětadvacítkaDarja Kasatkinová, patnáctá nasazenáMadison Keysová a světová osmičkaTimea Bacsinszká.[17] V semifinále hrála s lýtkovým zraněním[18] proti obhájkyni titulu a světové jedničceSereně Williamsové, které jí způsobovalo horší pohyb zejména při zkrácení hry. Přes dvousetovou prohru jí bodový zisk v následném vydánížebříčku WTA poprvé v kariéře posunul do elitní světové třicítky, když 6. června 2016 figurovala na 27. místě.
První obhájený titul vybojovala na antukovémNürnberger Versicherungscupu 2017, kde v roli nejvýše nasazené neztratila žádný set. Poté, co ji ve druhé sadě semifinále skrečovala JaponkaMisaki Doiová, v závěrečném duelu za 56 minut hladce zdolala českou kvalifikantku a 254. hráčku klasifikaceBarboru Krejčíkovou po dvousetovém průběhu. V následném vydání žebříčku se posunula na kariérní maximum, když jí 29. května 2017 patřila 18. příčka.[19]
Sezónu otevřela prohrou s ChorvatkouAnou Konjuhovou v prvním koleBrisbane International. Titul však získala večtyřhře s krajankouDemi Schuursovou po finálové výhře nad slovinsko-španělskými turnajovými čtyřkamiAndrejou Klepačovou sMaríou José Martínezovou Sánchezovou. Připsaly si tak premiérovou společnou trofej. Pro Bertensovou to byl jubilejní desátý deblový titul.[20] Ve druhé fáziSydney Internationa ji vyřadila turnajová jedničkaGarbiñe Muguruzaová. O jedno kolo dále se pak probojovala naAustralian Open, kde skončila na raketě světové dvojky a pozdější šampionkyCaroline Wozniacké.[21] Své úvodní zápasy postupně prohrála naSt. Petersburg Ladies Trophy,Dubai Tennis Championships aBNP Paribas Open vIndian Wells, když nad její síly bylyVěra Zvonarevová,Wang Čchiang, respektive ve třetím případěSerena Williamsová. Šňůru čtyř porážek přerušila naMiami Open, na kterém postoupila do třetího kole. V této fázi ji zdolalaVenus Williamsová.[1]
V roli dvanácté nasazené pak v dubnu přijížděla do jihokarolínskéhoCharlestonu naVolvo Car Open, hraném na zelené antuce. Semifinálovou bitvu s americkou turnajovou sedmičkouMadison Keysovou rozhodla až v tiebreaku třetí sady a v jejím průběhu odvrátila mečbol. Ve finále pak hladce přehrála 29letou nasazenou pětkuJulii Görgesovou, když na ni Němka uhrála jen tři gamy. V následném vydání žebříčku postoupila na 21. místo, tři příčky za osobní maximum. V úvodní části sezóny se přitom potýkala s formou, když na prvních sedmi odehraných turnajích dokázala zvítězit pouze ve čtyřech utkáních.[22] HalovýPorsche Tennis Grand Prix znamenal vyřazení v první fázi od pozdější šampionkyKarolíny Plíškové. Debutové finále v kategorii Premier Mandatory odehrála na antukovémMutua Madrid Open, do něhož prošla po výhrách nad světovou dvojkouCaroline Wozniackou ve třetím kole, RuskouMarií Šarapovovou a semifinálovém vítězství se sedmou hráčkou žebříčkuCaroline Garciaovovou. Z boje o titul odešla poražena od české světové desítkyPetry Kvitové ve třech setech a ani druhý vzájemný zápas nevyhrála. Po turnaji postoupila na nové kariérní maximum, když jí patřila 15. příčka.[23][24] Pokles formy se dostavil běhemInternazionali BNL d’Italia, na němž její cestu soutěží ukončilaMaria Sakkariová. AntukovýNürnberger Versicherungscup přinesl čtvrtfinálovou účast, s porážkou odKirsten Flipkensové.[1] Z grandslamovéhoFrench Open odjela po třetím kole, kdyžAngelique Kerberová zápas rozhodla ve dvou tiebreacích. Travnatou sezónu zahájila prohrou ve druhém kole nizozemskéhoLibéma Open opět s Flipkensovou a vyřazením na úvod eastbournskéhoNature Valley International, z raketyMihaely Buzărnescuové. Přes nevýrazné výkony dosáhla prvního čtvrtfinále veWimbledonu, kde ji dubnovou porážku oplatila Julia Görgesová.[1]
Letní sezónu na amerických betonech rozehrála naRogers Cupu. Ve čtvrtfinále podlehlaAshleigh Bartyové. Celkově šestou singlovou trofej, první neantukovou a první z kategorie Premier 5, si odvezla ze srpnovéhoWestern & Southern Open v Cincinnati. Ve finálovém duelu zdolala rumunskou světovou jedničkuSimonu Halepovou po třísetovém průběhu. V tiebreaku druhé sady odvrátila mečbol soupeřky. Bilance Bertensové s hráčkami elitní světové desítky přitom ještě v závěru května 2018 činila 3–17, z toho na tvrdém povrchu 0–9. Během dalších tří měsíců však z jedenácti utkání proti členkám Top 10 vyhrála deset, z toho šestkrát na tvrdém povrchu. Poprvé v kariéře také Nizozemka zvládla vyhrát více než tři utkání na tvrdém povrchu pod otevřeným nebem v řadě. Na turnaji porazila čtyři členky světové desítky a ve finále zdolala debutově i světovou jedničku. Bodový zisk ji posunul na nové kariérní maximumžebříčku WTA, když 20. srpna 2018 figurovala na 13. místě.[25] NaUS Open si po výhrách nadKristýnou Plíškovou a americkou kvalifikantkouFrancescou Di Lorenzovou poprvé zahrála třetí kolo. V něm však její osmizápasovou neporazitelnost ukončila 19letá ČeškaMarkéta Vondroušová, figurující na 103. místě žebříčku, když o vítězce rozhodl až tiebreak závěrečné sady.[26]
Během asijské túry získala třetí sezónní trofej naKorea Open po závěrečném vítězství nadAjlou Tomljanovićovou. Po skončení se posunula na nové kariérní maximum, 11. místo žebříčku.[27] Pokles formy se poté projevil časnými prohrami na čtyřech turnajích. Ve druhém koleWuhan Open podlehlaAnastasiji Pavljučenkovové a ve třetí fáziChina Open nestačila naKateřinu Siniakovou. Po návratu do Evropy odešla poražena ve druhém utkáníUpper Austria Ladies Linz odMargarity Gasparjanové a v témže koleKremlin Cupu nenašla účinnou taktiku naAljaksandru Sasnovičovou.[1]
Po odstoupení světové jedničky Halepové 18. října 2018 doplnila startovní poleTurnaje mistryň z pozice světové devítky.[28] Jako debutantka singapurskéhoWTA Finals postoupila z bílé skupiny do semifinále, když v ní obsadila druhé místo. Postup si zajistila výhrami nad světovou dvojkouAngelique Kerberovou aNaomi Ósakaovou, která duel po ztrátě úvodní sady skrečovala. Nestačila však naSloane Stephensovou. v semifinále ji zastavila pozdější ukrajinská vítězkaElina Svitolinová po vyrovnaném třísetovém průběhu.[1]
.jpg)
Sezónu rozehrála naBrisbane International, kde po výhře nadElise Mertensovou podlehlaDonně Vekićové. Navazující týden si zahrála semifináleSydney International, v němž nestačila na AustralankuAshleigh Bartyovou ve třech setech.[29] První major rokuAustralian Open jí na úvod přinesl výhru nad AmeričankouAlison Riskeovou, aby ve druhém utkání skončila na raketěAnastasiji Pavljučenkovové. Ve čtvrtfinále vypadla naQatar Total Open. Do premiérového finále v sezóně postoupila na únorovémSt. Petersburg Ladies' Trophy, kde postupně vyřadilaYsaline Bonaventureovou, Pavljučenkovovou aArynu Sabalenkovou. V boji o osmý kariérní titul oplatila lednovou porážku Chorvatce Vekićové po dvousetovém průběhu.[30] Na březnovémBNP Paribas Open vIndian Wells se poprvé probojovala do čtvrtého kola přesMagdu Linettevou aJohannu Kontaovou, než ji stopku v dlouhém třísetovém duelu vystavilaGarbiñe Muguruzaová. Téže osmifinálové fáze dosáhla i na navazujícímMiami Open, kde přehrála čínskou hráčkuWang Si-jü aViktórii Kužmovou. Cestu pavoukem však Nizozemce ukončila pozdější šampionka turnaje Ashleigh Bartyová.
Na halové antucePorsche Tennis Grand Prix přešla přes německou jedničkuAngelique Kerberovou do semifinále, v němž nezvládla třísetovou bitvu se světovou trojkouPetrou Kvitovou. Premiérovou trofej z kategorie Premier Mandatory, a devátou celkově, si odvezla z květnovéhoMutua Madrid Open, kde startovala jako sedmá hráčka žebříčku. Ve třetím kole vyřadila lotyšskou turnajovou dvanáctkuAnastasiji Sevastovovou, poté vrátila čerstvou prohru obhájkyni trofeje Kvitové a ani v semifinále ji nezastavila AmeričankaSloane Stephensová. Na madridské antuce tak postoupila druhý rok v řadě do finále, v němž zdolala dvojnásobnou šampionkuSimonu Halepovou. Poměr vzájemných zápasů vyrovnala na 3–3 a ukončila 14zápasovou neporazitelnost Rumunky na antuce. Stala se první vítězkou, která prošla celou soutěží bez ztráty setu. Po turnaji se posunula na nové kariérní maximum, 4. místožebříčku WTA, jako nejvýše postavená Nizozemka v historii.[31]
| Stav | č. | rok | dějiště | povrch | spoluhráčka | soupeřky ve finále | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Finalistka | 1. | 2017 | Singapur | tvrdý (h) |  Johanna Larssonová |  Tímea Babosová Andrea Hlaváčková | 6–4, 4–6, [5–10] |
| Legenda | |
|---|---|
| Grand Slam (0) | |
| Turnaj mistryň (0–1 Č) | |
| WTA Elite Trophy (0–1 D) | |
| Premier Mandatory & Premier 5 (1–1 D) | |
| Premier (3–0 D; 1–1 Č) | |
| International (5–3, D; 9–4 Č) | |
| Stav | č. | datum | turnaj | povrch | soupeřka ve finále | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Vítězka | 1. | 28. dubna 2012 | Fás, Maroko | antuka |  Laura Pousová Tiová | 7–5, 6–0 |
| Vítězka | 2. | 21. května 2016 | Norimberk, Německo | antuka |  Mariana Duqueová Mariñová | 6–2, 6–2 |
| Finalistka | 1. | 17. července 2016 | Gstaad, Švýcarsko | antuka |  Viktorija Golubicová | 4–6, 6–3, 6–4 |
| Vítězka | 3. | 27. května 2017 | Norimberk, Německo(2) | antuka | Barbora Krejčíková | 6–2, 6–1 |
| Vítězka | 4. | 23. července 2017 | Gstaad, Švýcarsko | antuka |  Anett Kontaveitová | 6–4, 3–6, 6–1 |
| Vítězka | 5. | 8. dubna 2018 | Charleston, Spojené státy | antuka(z) |  Julia Görgesová | 6–2, 6–1 |
| Finalistka | 2. | 12. května 2018 | Madrid, Španělsko | antuka | Petra Kvitová | 6–7(6–8), 6–4, 3–6 |
| Vítězka | 6. | 19. srpna 2018 | Cincinnati, Spojené státy | tvrdý |  Simona Halepová | 2–6, 7–6(8–6), 6–2 |
| Vítězka | 7. | 23. září 2018 | Soul, Jižní Korea | tvrdý |  Ajla Tomljanovićová | 7–6(7–2), 4–6, 6–2 |
| Vítězka | 8. | 3. února 2019 | Petrohrad, Rusko | tvrdý (h) |  Donna Vekićová | 7–6(7–2), 6–4 |
| Vítězka | 9. | 11. května 2019 | Madrid, Španělsko | antuka | Simona Halepová | 6–4, 6–4 |
| Finalistka | 3. | 16. června 2019 | Rosmalen, Nizozemí | tráva |  Alison Riskeová | 6–0, 6–7(3–7), 5–7 |
| Finalistka | 4. | 28. července 2019 | Palermo, Itálie | antuka | Jil Teichmannová | 6–7(2–7), 2–6 |
| Finalistka | 5. | 27. října 2019 | Ču-chaj, ČLR | tvrdý (h) |  Aryna Sabalenková | 4–6, 2–6 |
| Vítězka | 10. | 16. února 2020 | Petrohrad, Rusko(2) | tvrdý (h) |  Jelena Rybakinová | 6–1, 6–3 |
| Stav | č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráčka | soupeřky ve finále | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Vítězka | 1. | 17. ledna 2015 | Hobart, Austrálie | tvrdý | Johanna Larssonová |  Vitalija ĎjačenkováMonica Niculescuová | 7–5, 6–3 |
| Vítězka | 2. | 19. července 2015 | Båstad, Švédsko | antuka | Johanna Larssonová | Tatjana Mariová Olga Savčuková | 7–5, 6–4 |
| Finalistka | 1. | 27. září 2015 | Soul, Jižní Korea | tvrdý | Johanna Larssonová | Lara Arruabarrenová Andreja Klepačová | 6–2, 3–6, [6–10] |
| Finalistka | 2. | 27. února 2016 | Acapulco, Mexiko | tvrdý | Johanna Larssonová | Anabel Medina GarriguesováArantxa Parra Santonjaová | 0–6, 4–6 |
| Vítězka | 3. | 21. května 2016 | Norimberk, Německo | antuka | Johanna Larssonová |  Šúko AojamováRenata Voráčová | 6–3, 6–4 |
| Vítězka | 4. | 16. října 2016 | Linec, Rakousko | tvrdý (h) | Johanna Larssonová | Anna-Lena GrönefeldováKvěta Peschkeová | 4–6, 6–2, [10–7] |
| Vítězka | 5. | 22. října 2016 | Lucemburk, Lucembursko | tvrdý (h) | Johanna Larssonová | Monica NiculescuováPatricia Maria Țigová | 4–6, 7–5, [11–9] |
| Vítězka | 6. | 7. ledna 2017 | Auckland, Nový Zéland | tvrdý | Johanna Larssonová | Demi SchuursováRenata Voráčová | 6–2, 6–2 |
| Finalistka | 3. | 17. července 2017 | 's Hertogenbosch, Nizozemsko | tráva | Demi Schuursová |  Dominika Cibulková Kirsten Flipkensová | 6–4, 4–6, [6–10] |
| Vítězka | 7. | 23. července 2017 | Gstaad, Švýcarsko | antuka | Johanna Larssonová | Viktorija Golubicová Nina Stojanovićová | 7–6(7–4), 4–6, [10–7] |
| Vítězka | 8. | 24. září 2017 | Soul, Jižní Korea | tvrdý | Johanna Larssonová |  Luksika KumkhumováPeangtarn Plipuečová | 6–4, 6–1 |
| Vítězka | 9. | 15. října 2017 | Linec, Rakousko(2) | tvrdý (h) | Johanna Larssonová | Natela DzalamidzeováXenia Knollová | 3–6, 6–3, [10–4] |
| Finalistka | 4. | 29. října 2017 | Turnaj mistryň, Singapur | tvrdý (h) | Johanna Larssonová | Tímea BabosováAndrea Hlaváčková | 6–4, 4–6, [5–10] |
| Vítězka | 10. | 6. ledna 2018 | Brisbane, Austrálie | tvrdý | Demi Schuursová | Andreja KlepačováMJ Martínez Sánchezová | 7–5, 6–2 |
| Finalistka | 5. | 16. června 2018 | 's Hertogenbosch, Nizozemsko | tráva | Kirsten Flipkensová | Elise MertensováDemi Schuursová | 3–3skreč |
| Finalistka | 6. | 12. ledna 2020 | Brisbane, Austrálie | tvrdý | Ashleigh Bartyová | Barbora Strýcová Sie Šu-wej | 6–3, 6–7(7–9), [8–10] |
| Dotace turnajůokruhu ITF | |
|---|---|
| 100 000 $ tournaments | 80 000 $ tournaments |
| 75 000 $ tournaments | 60 000 $ tournaments |
| 50 000 $ tournaments | 25 000 $ tournaments |
| 15 000 $ tournaments | 10 000 $ tournaments |
| č. | datum | turnaj | povrch | poražená finalistka | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|
| 1. | 6. září 2009 | Almere, Nizozemsko | antuka | Angelique Van der Meetová | 6–2, 6–4 |
| 2. | 4. října 2009 | Antalya-Belek, Turecko | antuka | Nanuli Pipijová | 6–2, 6–2 |
| 3. | 27. června 2010 | Rotterdam, Nizozemsko | antuka | Danielle Harmsenová | 6–4, 6–2 |
| 4. | 14. srpna 2011 | Koksijde, Belgie | antuka |  Elica Kostovová | 6–2, 6–1 |
| 5. | 11. března 2012 | Irapuato, Mexiko | tvrdý | Jaroslava Švedovová | 6–4, 2–6, 6–1 |
| 6. | 25. března 2012 | Bath, Spojené království | tvrdý | Annika Becková | 6–4, 3–6, 6–3 |
| 7. | 3. srpna 2015 | Koksijde, Belgie | antuka |  Myrtille Georgesová | 3-6, 6-2, 6-3 |
| Rok | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 | 2016 | 2017 | 2018 | 2019 | 2020 |
| Pořadí | 973. | ▲ 569. | ▲ 230. | ▲ 184. | ▲ 63. | ▼ 87. | ▲ 69. | ▼ 101. | ▲ 22. | ▼ 31. | ▲9. | ▬9. | ▬9. |
| Rok | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 | 2016 | 2017 | 2018 | 2019 | 2020 |
| Pořadí | 1008. | ▲ 519. | ▲ 312. | ▲ 195. | ▼ 296. | ▼ 326. | ▲ 251. | ▲ 38. | ▲ 37. | ▲19. | ▼ 43. | ▼ 178. | ▲ 116. |
V tomto článku byl použitpřeklad textu z článkuKiki Bertens na anglické Wikipedii.
{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
Obrázky, zvuky či videa k tématuKiki Bertensová na Wikimedia Commons| Předchůdce | Kiki Bertensová | Nástupce |
|---|---|---|
Jeļena Ostapenková | WTA – hráčka s největším zlepšením 2018 | Sofia Keninová |