Kielský průplav, stand. jménemSeveromořsko-baltský průplav (německy:Nord-Ostsee-Kanal, NOK), známý do roku1948 jakoPrůplav císaře Viléma, je 98 kilometrů dlouhýprůplav vněmeckéspolkové zemiŠlesvicko-Holštýnsko, který spojujeSeverní moře uBrunsbüttelu sBaltským mořem u Kiel-Holtenau. Použití průplavu zkracuje cestu přibližně o 250námořních mil (460 km) proti trase kolemJutského poloostrova. Přitom nejde jen o časovou úsporu, ale lodě se také vyhnou často velmi neklidnému moři. Podle údajů ze stránek průplavu se jedná o jednu z nejvytíženějších vodních cest světa. V roce 2007 ji využilo více než 43 000 lodí a v tom nejsou započítána malá plavidla.[1]
Prvním spojením mezi Severním a Baltským mořem bylEiderský průplav, který k propojení obou moří využíval řeku Eider.Eiderkanal byl dokončen roku 1784 a měřil 27 mil (43 km), přičemž celková délka vodní cesty meziKielem a ústím řeky Eiger uTönningu na západním pobřeží byla 109 mil (175 km). Průplav byl jen 29 m široký a 3 m hluboký, což omezovalo tonáž lodí, které ho mohly využít, na pouhých 300tun výtlaku.
Společný zájemCísařského loďstva, které potřebovalo zajistit spojení mezi svými základnami v Severním i Baltském moři bez nutnosti obeplouvatDánsko, a tlak komerční sféry, donutily vládu začít uvažovat o novém průplavu.
Stavba začala v červnu 1887 vHoltenau nedaleko Kielu. Více než 9 000 dělníkům trvalo osm let, než mohl císařVilém II. 21. června 1895 průplav slavnostně otevřít. Při Holtenauských oslavách položení posledního kamene pokřtil císař průplav na Průplav císaře Viléma. VeScience Museum v Londýně je dodnes uložen film, který při slavnostním otevírání natočil anglický režisérBrit Acres.
Rostoucí objem dopravy i požadavky Císařského loďstva si mezi lety 1907 až 1914 vyžádaly rozšíření průplavu. To umožnilo využívat průplav i německýmdreadnoughtům, takže velké bitevní lodě už na cestě z Baltského moře nemusely obeplouvat Dánsko. Rozšíření bylo završeno instalací dvou velkýchzdymadel v Brunsbüttelu a Holtenau.
Existují podrobná pravidla provozu v průplavu. Každá proplouvající loď je podle své velikosti zařazena do jedné ze šesti tříd. Podle dané skupiny je loď buď povinna přijmout doprovodremorkéru, či přijmout na palubu kormidelníka či lodivoda. Existují pravidla pro míjení se lodí. V některých případech musí loď zakotvit u jednoho z mol rozmístěných v pravidelných intervalech podél průplavu, aby umožnila bezpečné proplutí lodi v protisměru. Pro rekreační lodě platí zvláštní pravidla.
Výhled z paluby výletní lodiNorwegian Dream
Většina moderních velkých výletních lodí nemůže průplav využít, protože překračují povolenou výšku pro proplutí pod mosty. MSNorwegian Dream má speciální sklopné komíny a stožáry, které podplutí mostů umožňují. Další lodě, které jsou schopné průplav využít, jsouMinerva (společnosti Swan Hellenic),Balmoral (Fred Olsen Cruises),Regatta (Oceania Cruises) a MSPrinsendam (Holland America Line).
ŠkolníplachetniceNěmeckého námořnictvaGorch Fock má speciální teleskopické vrcholky stěžňů navržené přímo kvůli proplouvání Kielským průplavem, jinak by totiž loď byla příliš vysoká pro podplutí několika mostů klenoucích se přes průplav.
.jpg)
