| Kerak الكرك | |
|---|---|
 | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 31°11′4″ s. š.,35°42′18″ v. d. |
| Nadmořská výška | 930 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+02:00 |
| Stát | Jordánsko Jordánsko |
  Kerak | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 3 495 km² |
| Počet obyvatel | 21 678 |
| Hustota zalidnění | 6,2 obyv./km² |
| Správa | |
| Vznik | 1140 |
| Oficiální web | karak |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet zdatové položky. | |
Kerak (lze takéKarak, neboAl Karak,arabsky الكرك) je město v dnešnímJordánsku se slavnýmkřižáckýmhrademKrakem des Moabites zvaném téžLa Pierre du Desert. Dnes je hlavním městemKerackého governorátu.
Kerak byl běhemkřížových výprav součástíkrálovství jeruzalémského, leží jižně odAmmanu naKrálovské dálnici.Starověká pevnost, zabraná křižáky se nachází ve výšce okolo 1000 metrů nad mořem a je ze tří stran obklopena údolím. Velitel hradu měl překrásný výhled naMrtvé moře. Město s asi 20000 obyvateli se honosí množstvím budov, restaurací či míst k relaxaci zosmanskéarchitektury19. století. Město zabírá trojúhelníkovou plošinu shradem v jižním cípu, který oblasti dominuje.
Kerak byl osídlen již oddoby železné a stal se důležitým městem proMoabity (kteří ho pojmenovaliQir Moabský'). VBibli se Kerak nazýváQer Harreseth a která je v 2 Královské 16:9 a v Ámosově 1:5, 9:7 popisuje jako město pod vládouasyrské říše a je zmíněný jako místo, kam přišli Syřané před osídlením oblastí severníPalestiny a kamakkadský králTiglatpilesar III. poslal své zajatce po dobytíDamašku. Nakonec zřejmě padl do rukouNabataeanců a roku105Římanům. Běhemřecko-římských dob se Kerak stal důležitým městem, známým pod jménemKharkha. Za vládyByzantské říše v něm bylo zřízenobiskupství akřesťanství zde bylo tolerováno i za pozdější vládyArabů.
Největší důležitosti však Kerak dosáhl až za vládykřižáků a následně jejich mocenských soupeřů Ajúbovců, kteří zde zanechali většinu architektonických památek z té doby.
Al-Ghassasneh (Ghassanids) kmene je věřil být první kmen obývat města Karak, a největší z hlediska počtu. Kmen se skládá z rodiny: Suheimat, Dmour, Mbaydeen, Adaileh, Soub, Karakiyeen.
S budováním hradu v Keraku začal v roce1140 úředníkPeganus z rozkazujeruzalémského králeFulka z Anjou.Křižáci hrad nazývaliKrak des Moabites, nebo také „Kerak v Moabu“ a tak je také v literatuře často uváděn. Kerak bývá často zaměňován se slavným hrademKrak des Chevaliers, který drželřád Johanitů.
Peganus bylpánem z Oultrejordainu a Kerak se stal centrem jeho moci. Krak des Moabites nahradil Paganovi slabší hradKrak de Montreal na jihu. Z Keraku mohl také Peganus lépe kontrolovatbeduínské pastevce a obchodní trasy zDamašku doEgypta aMekky. Peganovi nástupci, jeho synovec Maurice aFilip z Milly hradu přidali věže a na severní a jižní straně nechali vybudovat příkopy (jižní příkop sloužil zároveň jako vodní nádrž). Z nejpozoruhodnějších prvků křižácké architektury se zachovala severní zeď, do které byly vestavěny ohromné dvouposchoďové haly. Ty se používaly jako obytné prostory a stáje, ale také jako válečná galérie, ze které měl velitel obránců dokonalý přehled a úkryt před ostřelováním zobléhacích strojů.
Roku1176 získal KerakRenauld de Chatillon svatbou seStefanií z Milly, vdově poHumphreym III. z Toronu. Z Keraku Renauld zahájil útoky namuslimské obchodní karavany a dokonce se pokusil zaútočit naMekku. V roce1184 byl Krak des Moabites v reakci na Renauldovy výpadySaladinem obležen. Hrad byl obléhán během svatby princeznyIsabely aHumphreye IV. z Toronu aSaladin po několika vyjednáváních souhlasil, aby jeho obléhací stroje nezaměřovaly komnaty novomanželůy zatímco zaútočí na zbytek hradu. Obléhané nakonec vysvobodil králBalduin IV.
Pobitvě u Hattínu roku1187Saladin Krak des Moabites oblehl znovu a roku1189 jej dobyl. Podle legendy byli během obléhání obránci přinuceni prodat za jídlo své ženy a děti dootroctví (totéž se říká i o obléhání Kraku de Montreal).
V roce1263 mamlúcký vládceBajbars nechal v severozápadním rohu vybudovat další věž. Roku1840 EgypťanIbrahim Paša hrad dobyl a zničil většinu jeho opevnění.
Hrad se rozprostírá v jižní části plošiny. To je význačné pro křižáckou architekturu, která kombinuje prvkyevropské,byzantské aarabské architektury. Zdi jsou zesílené s čtverhrannými vyčnívajícími věžemi, dlouhé klenuté kamenné galérie jsou osvícené pouze úzkými štěrbinami s hlubokým příkopem ze západu, který úplně oddělil hrad od okolí.
V podhradí Kraku des Moabites se nachází Keracké Archeologické Muzeum, které je nové otevřeno od roku2004 po ukončení renovačních prací. Muzeum dokumentuje zdejšíhistorii iarcheologii keracké amoabské oblasti od nejstarších dob ažislámské doby. Historii střetů meziislámem akřesťany v souvislosti s hradem Krak des Moabites a městem Kerak se v muzeu věnují do detailů.
9. listopadu2005 se sesterským městem Keraku stalBirmingham vAlabamě. Smlouva o přátelství mezi oběma městy byla podepsána v Birminghamu kerackým starostou Mohammedem Ma'aitou a tamějším starostou Bernardem Kincaidem.
Starostové slíbili těsnější spolupráci a rozvíjení vztahu mezi oběma městy.
V tomto článku byl použitpřeklad textu z článkuAl Karak na anglické Wikipedii.
Obrázky, zvuky či videa k tématuKerak na Wikimedia Commons
