Movatterモバイル変換


[0]ホーム

URL:


Přeskočit na obsah
WikipedieWikipedie: Otevřená encyklopedie
Hledání

Kerč

Souřadnice:45°20′19″ s. š.,36°28′5″ v. d.
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kerč
Керчь, Керч, Keriç
Tvrz Yenikale postavená Turky v 18. století
Tvrz Yenikale postavená Turky v 18. století
Kerč – znak
Znak
Kerč – vlajka
Vlajka
Poloha
Souřadnice45°20′19″ s. š.,36°28′5″ v. d.
Nadmořská výškaprůměrně asi 80 m n. m.
Časové pásmoUTC+03:00 (letní čas)
UTC+02:00 (standardní čas)
StátUkrajinaUkrajinaUkrajina
Autonomní republikaKrym
Městská radaKerčská
RepublikaKrym
Městská radaKerčská
Kerč
Kerč
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha108 km²
Počet obyvatel154 621 (2021)
Hustota zalidnění1 431,7 obyv./km²
Správa
StarostaSvjatoslav Anatoljevič Brusakov
Vznik610 př. n. l.
Oficiální webkerch.rk.gov.ru
Telefonní předvolba+380-6561 a +7-36561
PSČ98300–98399
Logo Wikimedia Commonsmultimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet zdatové položky.

Kerč (ruskyКерчь,ukrajinskyКерч,krymskou tatarštinouKeriç) je přístavní město napoloostrověKrymu, ovládaném v současnostiRuskem a nárokovanýmUkrajinou. Leží na jeho východním výběžku na břehuKerčského průlivu meziAzovským aČerným mořem. Žije zde 154 621 obyvatel (2021).

Kerčská městská rada

[editovat |editovat zdroj]

Administrativně je město spravováno městskou radou, do jehož obvodu nespadá žádné další sídlo.

Dějiny

[editovat |editovat zdroj]

Již v6. století př. n. l. zde existovalostarořecké městoPantikapaion, které bylo centremBosporské říše.Akropole se nacházela na hoře, která se v současnosti nazývá Mitridat. Kromě toho se na území moderního Kerče nacházejí starořecké osady: Mirmekion, Heraklion, Partheny, Porfimion, Tyritake, Nymfaion a řada dalších, jejichž jména se nedochovala. Vbyzantské éře zde vznikla pevnostBospor a sídlila tu diecéze. Podstaroruským názvem Кърчевъ (Korčev), který pochází ze slovanského Kъrčъ (pařezí, vykácený les) a je tedy stejného původu jak českáKrč[1], bylo ve středověku město známo jako součástTmutarakaňského knížectví a významné obchodní centrum meziKyjevskou Rusí,Kavkazem aStředomořím. Později zde bylajanovská kolonieCerquio, následně opěrný bodOsmanské říše, která byla napadána od severuzáporožskými kozáky. Od roku1774 patřilo městoRuskému impériu. Běhemkrymské války r.1855 bylo značně poškozeno britskými vojsky. Od roku1973 je Kerč držitelem tituluMěsto-hrdina, neboť se město vyznamenalo veVelké vlastenecké válce.

Porozpadu SSSR bylo město zahrnuto doAutonomní republiky KrymUkrajiny. V roce2014 byl spolu s hlavním územímKrymu anektován Ruskou federací, v jejímž rámci je součástíRepubliky Krym.

Dne 16. května 2018 pro osobní automobily a dne 1. října 2018 pro nákladní automobily byl otevřenKrymský most postavený Ruskem, který spojuje město sKrasnodarským krajem.

Dne 4. listopadu 2023 ukrajinská armáda ostřelovala Kerč a zasáhla areál loděnic Zaliv. Jedna z raket byla sestřelena ruskou protivzdušnou obranou, druhá raketa způsobila velký požár.[2]

Současnost

[editovat |editovat zdroj]
Кеrč
Obelisk slávy na vrcholu hory Mitridat

Kerč nadále zůstává významným přístavem a pojítkem meziKrymem a jižnímRuskem, resp.Kavkazem; funguje zde trajekt, který jej spojuje sKrasnodarským krajem. Končí zde železniční trať zDžankoje a pevninskéUkrajiny. Ve městě je od roku2004 provozovánatrolejbusová doprava (nejnovější trolejbusová síť v zemi). Ze 147 033 lidí, kteří zde žili roku2014 (151 400 v roce2006), tvořili 84,73 %Rusové, 8,25 %Ukrajinci, 0,93 %Krymští Tataři, 0,75 %Tataři a 0,68 %Bělorusové.[3]

Partnerská města

[editovat |editovat zdroj]

Rodáci

[editovat |editovat zdroj]

Odkazy

[editovat |editovat zdroj]

Reference

[editovat |editovat zdroj]
  1. I. Lutterer, L. Kropáček, V. Huňáček,Původ zeměpisných jmen. Praha 1976, str. 134.
  2. ECHO24. Ukrajinská armáda zaútočila na loděnice na Krymu - Echo24.cz.echo24.cz [online]. 2023-11-04 [cit. 2023-11-04].Dostupné online. 
  3. Nacionalnyj sostav i naselenija [online]. Federální služba státní statistiky (ruský statistický úřad), 2015-08-18 [cit. 2015-12-15].Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-25. 

Externí odkazy

[editovat |editovat zdroj]
  • GalerieKerč na Wikimedia Commons
  • Obrázky, zvuky či videa k tématuKerč na Wikimedia Commons
Města s vyznamenánímMěsto-hrdina
Vlajka KrymuAutonomní republika Krym / Republika Krym
RajónyZnak Krymu
Městské rady
Města

AlupkaAluštaArmjansk • Bachčysaraj (Bachčisaraj) •Bilohirsk (Bělogorsk) •DžankojFeodosijaJaltaJevpatorijaKerč • Krasnoperekopsk /Jany Kapu • Saky (Saki) •SimferopolStaryj KrymSudakŠčolkine (Ščolkino)

Sídla městského typu

Aeroflotskyj (Aeroflotskij) •Ahrarne (Agrarnoje) •Azovske (Azovskoje) •Baherove (Bagerovo) •Beherove (Beregovoje) •Čornomorske (Černomorskoje) •ForosHaspra (Gaspra) •Holuba Zatoka (Goluboj Zaliv) •Hresivskyj (Gresovskij) •Hurzuf (Gurzuf) •Hvardijske (Gvardějskoje) •KaciveliKirovske (Kirovskoje) / Isljam-Terek •KoktebelKomsomolske (Komsomolskoje) / Bakačyk-Kyjat (Bakačik-Kijat) •Korejiz (Koreiz) •Krasnohvardijske (Krasnogvardějskoje) / Kurman •Krasnokamjanka (Krasnokamenka) •Kujbyševe (Kujbyševo) / Albat •Kurortne (Kurortnoje) •KurpatyLenine (Lenino) / Jedy-Kuju (Jedi-Kuju) •LivadijaMasandra (Massandra) •Molodižne (Moloďožnoje) •Mykolajivka (Nikolajevka) •MyrnyjNaučnyjNikitaNovofedorivka (Novofjodorovka) •Novoozerne (Novoozjornoje) •Novoselivske (Novosjolovskoje) •Novyj Svit (Novyj Svět) •Nyžňohirskyj (Nižněgorskij) •Okťabrske (Okťabrskoje) / Bijuk-Onlar •Ordžonikidze / Kajhador (Kajgador) •OreandaParkove (Parkovoje) •PartenitPervomajske (Pervomajskoje) •Ponyzivka (Ponizovka) •Poštove (Počtovoje) •Prymorskyj (Primorskij) •Rozdolne (Razdolnoje) •Sanatorne (Sanatornoje) •Simejiz (Simeiz) •Sovětske (Sovětskoje) / Dolossy •Sovětskyj (Sovětskij) / Ički •ŠčebetovkaVidradne (Otradnoje) •Vilne (Vilnoje) •VoschodVynohradne (Vinogradnoje) •Zaozerne (Zaozjornoje) •Zuja

Sevastopol, město se zvláštním statutem, není součástí Autonomní republiky Krym / Republiky Krym.
Autoritní dataEditovat na Wikidatech
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Kerč&oldid=23346791
Kategorie:
Skryté kategorie:

[8]ページ先頭

©2009-2026 Movatter.jp