Kepler-90 | |
---|---|
![]() Porovnání planetárního systému Kepler-90 se Sluneční soustavou | |
Astrometrická data (Ekvinokcium J2000.0) | |
Souhvězdí | Drak |
Rektascenze | 284,433 492 969 33° |
Deklinace | 49,305 137 903 94° |
Paralaxa | 1,169 5 mas |
Vzdálenost | 855,066 pc |
Zdánlivá hvězdná velikost | 13,896 |
Vlastní pohyb v rektascenzi | −4,35 mas/rok |
Vlastní pohyb v deklinaci | −3,256 mas/rok |
Fyzikální charakteristiky | |
Spektrální typ | F9 IV/V |
Hmotnost | 1,2 M☉ |
Poloměr | 1,239 457 2 R☉ |
Zářivý výkon(V) | 1,778 258 2 L☉ |
Povrchová teplota | 6080K |
Další označení | |
2MASS | 2MASS J18574403+4918185 |
(V) – měření provedena veviditelném světle Některá data mohou pocházet zdatové položky. |
Kepler-90, také známá jakoKOI-351 nebo2MASS J18574403+4918185, jehvězda spektrální třídy F9 IV/V, nacházející se přibližně 2 790světelných let odSlunce vsouhvězdí Draka. Tato hvězda je známá díky tomu, že kolem ní bylo objeveno osmexoplanet, což z ní činí hvězdu s největším počtem známých planet mimoSluneční soustavu.[1]
Planetární systém Kepler-90 byl objeven pomocídružice Kepler a její metody tranzitu, která detekuje poklesy jasnosti hvězdy způsobené přechodem planety před ní. Sedm planet bylo objeveno již při prvotní analýze dat, avšak osmou planetu,Kepler-90i, odhalilaumělá inteligence vyvinutá společnostíGoogle v roce 2017. Tento objev byl oznámenNASA dne 14. prosince 2017.[2]
Kepler-90 je hvězda podobnáSlunci, i když je o něco větší a hmotnější. Její hmotnost a poloměr dosahují přibližně 1,2násobku hodnot Slunce. Povrchová teplota hvězdy činí přibližně 6080 K, což ji činí mírně teplejší než Slunce. Svítivost hvězdy odpovídá 1,7násobku sluneční svítivosti.[3]
Kepler-90 patří mezi hvězdy hlavní posloupnosti, v jejichž jádru probíhá fúze vodíku na helium. Díky své vyšší hmotnosti oproti Slunci má však kratší životní cyklus. Vzdálenost od Země činí přibližně 855 parseků (2 790 světelných let), a proto ji nelze pozorovat pouhým okem.
Planetární systém Kepler-90 zahrnuje osm známých planet, což odpovídá počtu planet veSluneční soustavě. Všechny planety obíhají velmi blízko své hvězdy – celý systém se nachází uvnitř vzdálenosti, kterou zaujímá oběžná dráhaZemě kolem Slunce. Planety jsou uspořádány podobně jako v naší soustavě: vnitřní planety jsou menší a skalnaté, zatímco vnější jsou plynní obři.
Planeta | Poloměr (v násobcích Země) | Velká poloosa (AU) | Oběžná doba (dny) | Excentricita |
---|---|---|---|---|
b | 1,31 | 0,074±0,016 | 7,01 | - |
c | 1,19 | 0,089±0,012 | 8,72 | - |
i | 1,32 | 0,107±0,03 | 14,45 | - |
d | 2,87 | 0,32±0,05 | 59,74 | - |
e | 2,66 | 0,42±0,06 | 91,94 | - |
f | 2,88 | 0,48±0,09 | 124,91 | 0,01 |
g | 8,13 | 0,71±0,08 | 210,61 | 0,049±0,011 |
h | 11,32 | 1,01±0,11 | 331,6 | 0,011±0,002 |
Největší a nejvzdálenější planety,Kepler-90g aKepler-90h, jsou plynnými obry, zatímco vnitřní planety jsou pravděpodobně skalnaté. Všechny známé planety obíhají v těsné rezonanci, což naznačuje, že systém je gravitačně stabilní.[4]
Přestože počet planet v systému Kepler-90 odpovídáSluneční soustavě, rozdíly mezi oběma systémy jsou značné. Planety Kepler-90 obíhají mnohem blíže ke své hvězdě, což znamená kratší oběžné doby a vyšší povrchové teploty. Například Kepler-90h, nejvzdálenější planeta v systému, obíhá svou hvězdu ve vzdálenosti přibližně odpovídající oběžné dráze Země.
Na rozdíl od Sluneční soustavy, kde plynný obrJupiter výrazně dominuje svou hmotností, jsou planety Kepler-90 systematicky rozloženy v menším prostoru.
Objev osmi planet u Kepler-90 ukazuje, že hvězdné systémy s velkým počtem planet nejsou omezeny pouze na Sluneční soustavu. Technologie umělé inteligence, která umožnila identifikaci osmé planety, představuje významný posun v metodách analýzy astronomických dat.[5]
{{Cite web}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“.{{Cite journal}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“.{{Cite journal}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“.{{Cite journal}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“.{{Cite web}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“.