Movatterモバイル変換


[0]ホーム

URL:


Přeskočit na obsah
WikipedieWikipedie: Otevřená encyklopedie
Hledání

Kepler-90

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kepler-90
Porovnání planetárního systému Kepler-90 se Sluneční soustavou
Porovnání planetárního systému Kepler-90 se Sluneční soustavou
Astrometrická data
(Ekvinokcium J2000.0)
SouhvězdíDrak
Rektascenze284,433 492 969 33°
Deklinace49,305 137 903 94°
Paralaxa1,169 5 mas
Vzdálenost855,066 pc
Zdánlivá hvězdná velikost13,896
Vlastní pohyb v rektascenzi−4,35 mas/rok
Vlastní pohyb v deklinaci−3,256 mas/rok
Fyzikální charakteristiky
Spektrální typF9 IV/V
Hmotnost1,2 M☉
Poloměr1,239 457 2 R☉
Zářivý výkon(V)1,778 258 2 L☉
Povrchová teplota6080K
Další označení
2MASS2MASS J18574403+4918185
(V) – měření provedena veviditelném světle
Některá data mohou pocházet zdatové položky.

Kepler-90, také známá jakoKOI-351 nebo2MASS J18574403+4918185, jehvězda spektrální třídy F9 IV/V, nacházející se přibližně 2 790světelných let odSlunce vsouhvězdí Draka. Tato hvězda je známá díky tomu, že kolem ní bylo objeveno osmexoplanet, což z ní činí hvězdu s největším počtem známých planet mimoSluneční soustavu.[1]

Historie objevu

[editovat |editovat zdroj]

Planetární systém Kepler-90 byl objeven pomocídružice Kepler a její metody tranzitu, která detekuje poklesy jasnosti hvězdy způsobené přechodem planety před ní. Sedm planet bylo objeveno již při prvotní analýze dat, avšak osmou planetu,Kepler-90i, odhalilaumělá inteligence vyvinutá společnostíGoogle v roce 2017. Tento objev byl oznámenNASA dne 14. prosince 2017.[2]

Hvězda

[editovat |editovat zdroj]

Kepler-90 je hvězda podobnáSlunci, i když je o něco větší a hmotnější. Její hmotnost a poloměr dosahují přibližně 1,2násobku hodnot Slunce. Povrchová teplota hvězdy činí přibližně 6080 K, což ji činí mírně teplejší než Slunce. Svítivost hvězdy odpovídá 1,7násobku sluneční svítivosti.[3]

Kepler-90 patří mezi hvězdy hlavní posloupnosti, v jejichž jádru probíhá fúze vodíku na helium. Díky své vyšší hmotnosti oproti Slunci má však kratší životní cyklus. Vzdálenost od Země činí přibližně 855 parseků (2 790 světelných let), a proto ji nelze pozorovat pouhým okem.

Planetární systém

[editovat |editovat zdroj]

Planetární systém Kepler-90 zahrnuje osm známých planet, což odpovídá počtu planet veSluneční soustavě. Všechny planety obíhají velmi blízko své hvězdy – celý systém se nachází uvnitř vzdálenosti, kterou zaujímá oběžná dráhaZemě kolem Slunce. Planety jsou uspořádány podobně jako v naší soustavě: vnitřní planety jsou menší a skalnaté, zatímco vnější jsou plynní obři.

Planetární systém Kepler-90
PlanetaPoloměr

(v násobcích Země)

Velká poloosa

(AU)

Oběžná doba

(dny)

Excentricita
b1,310,074±0,0167,01-
c1,190,089±0,0128,72-
i1,320,107±0,0314,45-
d2,870,32±0,0559,74-
e2,660,42±0,0691,94-
f2,880,48±0,09124,910,01
g8,130,71±0,08210,610,049±0,011
h11,321,01±0,11331,60,011±0,002

Největší a nejvzdálenější planety,Kepler-90g aKepler-90h, jsou plynnými obry, zatímco vnitřní planety jsou pravděpodobně skalnaté. Všechny známé planety obíhají v těsné rezonanci, což naznačuje, že systém je gravitačně stabilní.[4]

Srovnání se Sluneční soustavou

[editovat |editovat zdroj]

Přestože počet planet v systému Kepler-90 odpovídáSluneční soustavě, rozdíly mezi oběma systémy jsou značné. Planety Kepler-90 obíhají mnohem blíže ke své hvězdě, což znamená kratší oběžné doby a vyšší povrchové teploty. Například Kepler-90h, nejvzdálenější planeta v systému, obíhá svou hvězdu ve vzdálenosti přibližně odpovídající oběžné dráze Země.

Na rozdíl od Sluneční soustavy, kde plynný obrJupiter výrazně dominuje svou hmotností, jsou planety Kepler-90 systematicky rozloženy v menším prostoru.

Význam objevu

[editovat |editovat zdroj]

Objev osmi planet u Kepler-90 ukazuje, že hvězdné systémy s velkým počtem planet nejsou omezeny pouze na Sluneční soustavu. Technologie umělé inteligence, která umožnila identifikaci osmé planety, představuje významný posun v metodách analýzy astronomických dat.[5]

Odkazy

[editovat |editovat zdroj]

Reference

[editovat |editovat zdroj]
  1. NASA Exoplanet Archive [online].Dostupné online. Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  2. SHALLUE, C. J.; VANDERBURG, A. Identifying Exoplanets with Deep Learning: A Five-planet Resonant Chain around Kepler-80 and an Eighth Planet around Kepler-90.The Astronomical Journal. 2018, s. 94.doi:10.3847/1538-3881/aa9e09. Je zde použita šablona{{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  3. SCHMITT, J. R. Planet Hunters VI: An Independent Characterization of KOI-351 and Several Long Period Planet Candidates.The Astronomical Journal. 2014, s. 28.doi:10.1088/0004-6256/148/2/28. Je zde použita šablona{{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  4. SCHMITT, J. R. Planet Hunters VI: An Independent Characterization of KOI-351 and Several Long Period Planet Candidates.The Astronomical Journal. 2014, s. 28.doi:10.1088/0004-6256/148/2/28. Je zde použita šablona{{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  5. Deep Learning and Exoplanet Discovery [online].Dostupné online. Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.

Související články

[editovat |editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat |editovat zdroj]
Hvězdysouhvězdí Draka
Bayer
Flamsteed

234678916172026293034353637384041424849505153545559656668697173747576

Nejbližší hvězdy
Seznam hvězd souhvězdí Draka
Portály:Astronomie
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Kepler-90&oldid=24755995
Kategorie:
Skryté kategorie:

[8]ページ先頭

©2009-2025 Movatter.jp