Kecskemét (německyKetschkemet) je město v centrální částiMaďarska, administrativní centrumžupyBács-Kiskun. Žije zdepřibližně 109 tisíc[1] obyvatel. V Maďarsku je osmým nejlidnatějším městem, dle rozlohy je sedmý.
První stopyosídlení jsou staré asi 5000 let. V prvním století před n. l. napadli oblastSarmaté, od té doby byla oblast osídlena různými kulturami. Dle historiků je pravděpodobné[zdroj?], že k trvalému osídlení došlo až po dobytí územíMaďary. Na začátku13. století bylo v oblasti sedm vesnic, každá s počtem obyvatel 200–300, vytvořené kolem vesnického kostela. Všechny vesnice byly zničenymongolskou invazí. Některé pak byly osídleny v doběkumánské kolonizace.
Město se nacházelo na důležité obchodní trase, rostlo díky celnici a tržišti. V roce1368[2] bylo v jedné z listin králeLudvíka I. označeno jako město. Aktivní ekonomický život města a relativně hustá populace přilákaly více obchodníků, řemeslníků a obyvatel, a to včetněŽidů, kteří se stali důležitou součástí města. Spolu sCeglédem bylo hlavním městem s tržním právem ve směru jižně od Budapešti. KrálovnaAlžběta Lucemburská jej dala do zástavy v roce1439.
Během turecké okupace hledali osadníci ze sousedních vesnic úkryt ve městě, dobře chráněném obrannýmipalisádami. Kromě této ochrany se město dohodlo na placení daně přímopašovi vBudě, čímž získalo další ochranu a dostalo se mu mimořádných výsad. Díky tomu se stalo přirozeným centrem i širšího regionu (mezi Dunajem a Tisou)[3] a jeho význam ve srovnání s obdobím před příchodem Turků vzrostl. Mělo také vlastní samosprávu. V roce1678 město vyhořelo a zničen byl i místní kostel. Výstavbu nového schválil turecký sultán.[4] Jako jedno z mála nicméně nebylo opuštěno ani v závěru válek s Turky, kdy došlo k rozsáhlým destrukcím sídel v značné části tehdejších Uher.
BěhemRákócziho povstání na počátku18. století podpořilo nejprve kurucké vojsko, později bylo ale přinuceno se spojit rovněž s jeho protistranou. Město bylo také během konfliktu pleněno.
Rozvoj sídla umožnil příchod řádu Piaristů, kteří zde provozovali školu. V letech1739 až1740 jej zasáhla epidemie moru, která zahubila téměř třetinu místního obyvatelstva (stejně tak i jinde v Uhrách).
Město pozvolna pohlcovalo pozemky těch, kteří se do něj uchýlili. Obyvatelé vytvořili velké společné pole pro zvířata, která chovali. Na začátku18. století to bylo téměř 300 000 kusů dobytka, který se pásl na poli o rozloze téměř 2000 km2. Na konci 18. století začal hospodářský význam chovu dobytka klesat, protože pole byla přerostlá a obnažená. Tradice chovu dobytka zde byla ale již od tureckých časů.[5]
Trvalo téměř 100 let, než nabyla významu další zemědělská komodita. V této době se zde pořádaly pravidelné trhy, velké dokonce pětkrát do roka.
V 90. letech18. století postihl Kecskemét také velký požár.
V roce1819 zasáhl město další velký oheň, při němž byla zničena i místníradnice.[2]
V 19. století bylo město součástí důležité vinařské oblasti. Místní tradici nicméně ukončila choroba, která postihla většinu vinohradů a místní obyvatelstvo se muselo přeorientovat na jiné činnosti. Poškozeny byly především vinice na svazích, ty v písčitých oblastech byly zasaženy mnohem méně. Rakousko-uherskédruhé vojenské mapování zaznamenalo město v podobě, kdy kromě několika významnějších budov v jeho centru, tvořila nepravidelná zástavba z Kecskemétu v podstatě velkou vesnici. Vymykaly se jí nicméně některé okolní nové části města, jako např.Máriaváros (Mariánské město) západně od středu Kecskemétu neboÜrgés na jihu. Obě postupem času srostly se zástavbou samotného města. Na mapě z poloviny19. století lze také nalézt i jezeroSzék-tó v jeho původní podobě, obklopené ještě několika menšími vodními plochami, které postupem času zanikly (např.Büdes-tó apod.).
V revolučních letech1848 až1849 se zde nestaly významnější události a tak město nebylo dějištěm rozhodnějších bojů ani nikterak vážněji nestrádalo. V roce1853 sem byla zCeglédu přivedena železnice. Trať rozpůlila zahradu s názvemCilfra kert na jihovýchodním okraji města (dnes se v její části nacházízoologická zahrada).
V 70. letech 19. století majitelé pozemků vysázeli velké plantáže vinné révy, které byly základem vinařského průmyslu v 20. století. Růst vinařského průmyslu stimuloval růst průmyslu potravinářského a obchodu. Město je stále známé svou „barackpálinka“ (meruňkovou pálenku). V jižní části města byla postavena jatka, kde bylo zpracováváno vepřové maso.
Ekonomická transformace, vznik měšťanstva, rozvoj obchodu a také průmyslu stimulovaly rozvoj města. V centru Kecskemétu vyrostly nové budovy, především okolo hlavního náměstí (Kossuthova náměstí). K tomuto architektonicky významnémusecesnímu komplexu patří např. místníradnice (dokončená v roce1897[2]), budova zdejší vysoké školy,Lutherův palác (Luther-palota), palácCifrapalota dokončený roku1902,[6][7] dům obchodu, Budova valutové banky (funkční až doznárodnění)[8] a bývalýdům důstojníků, který dnes slouží jako maďarské muzeum fotografie. Na přelomu 19. a20. století vyjely do ulic Kecskemétu prvnítramvaje. Střed města a nově vzniklé nádraží spojila širokáRákócziho třída lemovaná alejemi.
V roce1911 postihlo městozemětřesení[9], které poškodilo například budovu místnísynagogy, dále ale také i místní kostel reformované církve a potom ještě stovky různých, většinou obytných budov.
Po první světové válce město zůstalo jako jedno z centrálních v rámci tehdejších Uher v hranicích zmenšeného Maďarska. Období poválečného chaosu se nicméně podepsalo na Kecskemétu krutě především během tzv.bílého teroru, kdy bylo zabito několik set místních obyvatel.[10] Růst města utrpěl v letech1929–1933 vesvětové hospodářské krizi, po níž následovaly otřesy. Utrpělo i zemědělství a ovocnářství (Kecskemét byl znám především díky pěstovánímeruněk[11]; kvůli problémům se zásobováním a hnojivy byly sklizně mnohdy menší než v roce1913. Rozvíjela se také turistika a nemalé investice byly provedeny do rozvoje školství.
Do roku1941 získal místní železniční uzel víceméně svoji podobu. Ještě před válkou se zde nacházela konzervárna.
Běhemdruhé světové války docházelo k další destrukci města. Zejména v květnu–červnu1944 maďarské úřady shromáždily a deportovaly většinuŽidů z města do Osvětimi-Birkenau, kde většina z nich zahynula. Židé byli důležitou součástí prosperující kultury a obchodu ve městě. Mnoho místních také bojovalo v jednotkách vojsk Osy a v bojích padlo. Zničeny byly historické dokumenty, které byly základem tradice místní samosprávy.[2]Rudá armáda města dosáhla dne1. listopadu1944.
Po roce 1945 zavedla novákomunistická vláda, silně ovlivněná Sovětským svazem, poměry, které ve svém důsledku zpomalily rozvoj Kecskemétu. Kvůli reorganizaci místní správy ztratilo město své velké území, když v oblasti vzniklo několik nových samostatných vesnic (Bugac,Lakitelek aNyárlőrinc), které ale byly ekonomicky spojeny s městem. Počet obyvatel v poválečném období vzrostl ale i přesto z šedesáti na sto pět tisíc.
Kossuthovo náměstí v roce 1962Památník Trianonské smlouvy
V roce 1950 se městu dostalo poprvé významné politicko-administrativní role, neboť se stal sídlem župyBács-Kiskun. Stejně jako v případě řady dalších maďarských měst byly i v případě Kecskemétu rozšířeny správní hranice města a začleněno pod něj několik okolních obcí (Bukac,Lakitelek aNyárlőrinc). V systému řízené ekonomiky Maďarské lidové republiky poskytovala tato role politické a finanční výhody, které městu pomáhaly v dalším růstu. Průmysl se rozšiřoval především v okolí nádraží a západně/jihozápadně od města okolo třídyIzsáki ut a dále místní části Mariaváros.
V roce1956 zde došlo k několika demonstracím, řada lidí byla zatčena a několik také při násilnostech zemřelo.[12]
Stejně jako v případě dalších větších maďarských sídel se obnova bytového fondu a růst dalších kapacit pro bydlení ve městě realizoval pomocípanelových sídlišť, která byla umístěna v různých částech Kecskemétu a někde i zasahují přímo k samotnému středu města. To je příklad sídlištěÁrpádváros na jižním okraji Kecskemétu. Na severním okraji potom vyrostlo sídlištěSzéchenyiváros, které doplňuje i velká budovaplanetária. Nebylo však pouze bouráno a srovnáváno se zemí. ArchitektJózsef Kerényi (1900–1975) upravil a zrekonstruoval několik historických budov. Bylo rovněž rozhodnuto, že budou sloužit pro nové účely, čímž se podařilo udržet rozmanitý historický charakter města při životě. Například na začátku 70. let nechal Kerényi zrekonstruovatfrantiškánský klášter z počátku 18. století pro potřeby konzervatoře Zoltána Kodálye, jejíž třídy se otevřely v roce 1975. V centru města byla postavena budova stranického sekretariátu, dnes se zde nachází sídlo obnovené župyBács-Kiskun.
Roku1983 přesáhl počet obyvatel města mety sto tisíc.
Maďarská asociace fotografů, která založila Maďarskou fotografickou nadaci v roce 1990, pomohla získat finanční prostředky na obnovu budovy z 18. století, která byly dříve využívána jako ortodoxní synagoga. Budova byla upraveno pro účelyMaďarského muzea fotografie[6] (maďarskyMagyar Fotográfiai Múzeum), otevřeno bylo v roce1991. Umístěna v něm jsou díla maďarských a dalších fotografů s mezinárodním i celomaďarským věhlasem. Jedná se o práce například maďarských fotografů, kteří úspěšně pracovali v zahraničí. Dnes stavba slouží jako „dům vědy a umění.“
Jižní část města byla naopak vyhrazena pro průmysl. Areály, které jsou od sebe oddělené spojuje řada vleček s kecskemetskýmhorním nádražím.
Na jaře1989 se zde měla uskutečnit reformní konference/sjezd maďarských komunistů.[13][14]
V souvislosti s projektem výstavby dálniční sítě na území Maďarska, který dostal zásadní impulz po roce1989, dosáhla z Budapešti Kecskemétu idálnice M5. Město obchází po západní straně obchvatem. Jižně od Kecskemétu potom vznikla v prvních dekádách21. století i rozsáhlá průmyslová zóna.
V roce2011 dosáhl počet obyvatel města rekordu (111 411 osob) a od té doby pozvolně klesá.
Znak města Kecskemétu vyobrazuje kozu, podle níž má město své jméno. V červeném poli, ve střední části zeleného trojvrší, heraldicky obráceném vpravo, vyniká stříbrná (bílá) koza. Nad štítem se nacházísvatoštěpánská koruna.
Vlajka města Kecskemétu je tvořená listem o poměru stran 2:3 se třemi svislými pruhy červeným, bílým a červeným, s městským znakem uprostřed bílého pruhu (čestná vlajka je slavnostní verzí městského znaku, se zlatým lemem kolem volných okrajů).[15]
Město vzniklo na vhodné ploše, kde se stýkají rozsáhlé pískyPanonské nížiny s úrodnější půdou. Území na západ od města je pokryto větrem navátým pískem, který se vyznačuje téměř rovnoběžnými severojižnímidunami s pláněmi mezi nimi. Na konci18. a začátku19. století se v souvislosti s růstem počtu obyvatelstva a intenzivní pastvou (počty dobytka zde dosahovaly až stovky tisíc kusů)[6] nicméně jejich možnosti značně vyčerpaly. Nadměrná pastvadobytka zničila přirozenývegetační kryt a pohyb písku vážně ohrožoval město (stabilitu domů).[6] Proto bylo uskutečněno zalesnění krajiny, výsadba ovocných stromů[6] avinné révy, aby se půda znovu stabilizovala.
Město se nachází v centru regionuKiskunság. V roce1975 byl zde založenKiskunsági Nemzeti Park (národní park) za účelem ochrany mnoha různých regionálních druhů rostlin a živočichů. Národní park nemá souvislé území a do jisté míry připomínají jeho části rozptýlené po okolí Kecskemétu mozaiku.
Počasí jekontinentální, suché, někdy extrémní. Množstvíslunečního svitu umožňuje pěstování zemědělských plodin, jako jepšenice, červenápaprika,rajčata čimeruňky. Nejteplejším měsícem je červenec s průměrnou teplotou 20,9 °C, nejchladnější leden s −1,9 °C. Brzy na jaře a na konci podzimu jsou v maďarské nížině časté mrazy, které končí obvykle až v polovině dubna, po třetím říjnovém týdnu je teplota často pod nulou.
V roce 2001 mělo město 107 267 obyvatel. Z hlediska věkové struktury bylo v roce2011 22 % Kecskeméťanů mladších 19 let a 21 % starších 60 let.
Převládali Maďaři (95 %), romská menšina (0,8 %) ustanovila v roce 1994 svoji menšinovou samosprávu, 0,4 % tvořila německá národnost, 0,2 % slovenská (4,8 % ostatní). Od března 2007 existuje také menšinová samosprávaChorvatů. Před válkou prosperující židovské obyvatelstvo, reprezentované velkousynagogou, bylo v roce 1944 deportováno dokoncentračních táborů.
Většina obyvatelstva se hlásí kŘímskokatolické církvi. 75,1 % se v posledním sčítání lidu hlásilo k nějakému náboženskému vyznání; zastoupeny jsou i protestantské církve. K Římskokatolické církvi se přihlásilo 59 % věřících. K církvi pravoslavné/ortodoxní se hlásilo jen několik set osob, přesto se nachází pravoslavný chrám v centru města. K reformované církvi se přihlásilo okolo patnácti tisíc lidí. 17,3 % obyvatel města se deklarovalo bez vyznání.
Starostkou města je bývalá poslankyněKlaudia Szemereyné Pataki, která byla do své funkce zvolena v roce2019. Do místního zastupitelstva volí místní obyvatelé v několika volebních okrscích. Město Kecskemét zastupují dva poslanci na celonárodní úrovni v maďarském parlamentu (Országház).
Tradiční je okolo města již sadařství, v moderní době ale sady víceméně zanikly, nebo se částečně vyskytují na okrajích města tam, kde je rozvolněná a tradiční zástavba. Okolí města bylo postupně vysušeno a využívá se pro potřeby moderního zemědělství.
Letecký pohled na továrnu Gallfood v roce 2008Hotel Aranyhomok
Vbřeznu2012 otevřelněmecký výrobce automobilůDaimler AG závod poblíž města na výrobu modelů třídy B, A a CLA. Investice stuttgartské společnosti, která měla v regionu vytvořit 3000 nových pracovních míst při plánované výrobě více než 100 000 vozidel, dosáhla 800 milionů eur.
Historicky byl ve městě významný především potravinářský průmysl, který představovaly např. drůbežárny. Rozvíjela se také výroba nástrojů.
Mercedes-Benz (automobily) – 4 500 (zaměstnanců). Do roku2025 by měl být podnik nákladem jedné miliardyeur[16] rozšířen.[17]
DAKK (místní veřejná doprava) – 2000
Knorr-Bremse (brzdy) – 1100
ACPS Automotive (tažné zařízení) – 1000
Phoenix Mecano – skříně a mechanické součásti – 950
Nezaměstnanost ve městě je velmi nízká, v roce 2018 činila 3,10 %. Důvodem byly velké pobídky, které pomohly vytvořit značné množství nových pracovních míst. V letech2008–2009, kdy byla většina Evropy stižena hospodářskou recesí, se zde pohybovala okolo 8 %. V letech2011 až2020 patřilo město k několika málo, kde došlo ke značnému růstu životní úrovně.[19]
Již zmíněnádálnice M5 prochází okolo města ze západní strany. U Kecskemétu má tři výjezdy (sever, střed a jih). Kromě toho v západo-východním směru prochází městem i silnice celostátního významu č. 52 a 44. Kolem města existuje silniční okruh ze severní, východní a jižní strany. V roce2023 byla k dálnici přivedena nová radiální komunikace.[20]
Existuje také řada komunikací menšího významu, které se dotýkají i oblasti města, typicky spojující centrum s okolními sídly nebo s vnějšími čtvrtěmi. Například silnice 4622 vedoucí doSzentkirály, silnice č. 5202 vedoucí zTaksony doLadánybene, 5218 vedoucí do obceHetényegyháza, silnice č. 5301 vedoucí doIzsáku nebo komunikace č. 5303 vedoucí doKiskőröse.
Město je jedním z regionálních železničních uzlů v Maďarsku. Železniční trati směřujídoCeglédu,Budapešti,Fülöpszálláse (kde se nacházítrať Budapešť–Kelebia, vedoucí k jižním maďarským hranicím), a dále doSegedínu aSzolnoku. První uvedená patří k nejvýznamnějším v celém Maďarsku, a to jak z hlediska osobní, tak i nákladní dopravy. Do obce Fülöpszállás není provozována železniční doprava od roku2007.
Hlavní nádraží stojí východně od centra města nedaleko železničních sadů (Vasút kert). Mimo to leží ve městě také zastávkyKecskemét alsó aKecskemét-Máriaváros. Díky rozlehlosti železničního uzlu jsou na něj napojeny téměř všechny místní průmyslové zóny.
S industrializací Maďarska ve 20. letech 20. století mělo městotramvajovou síť pro 50 000 obyvatel. Až po druhé světové válce přibylyautobusy a v roce 2010 za podpory financování z EU byla zřízena řadatrolejbusových linek a v roce2011 město přebudovalo centrum jakopěší zónu s vyloučenou automobilovou dopravou, ale s povolenou dopravou trolejbusovou.
V Kecskemétu sídlí von Neumannova univerzita, která se rozkládá v rozsáhlém kampusu. Jeho areál bývá využíván i pro různé konference a další obdobné akce. Univerzita má tři fakulty (ekonomickou, strojírenskou a fakultu počítačové vědy). Hudební univerzita Ference Liszta zde má také jedno své externí pracoviště.
Ve městě působí dálepiaristické gymnázium. Založeno bylo roku1714 a mělo značný význam na rozvoj a dějiny města. Dále zde stojí osm různých středních škol, jednu střední školu zde provozuje i maďarská reformovaná církev.[22]
Místní fotbalový tým s názvemKecskemét TE je zastoupen v nejvyšší maďarské lize a několikrát v ní uspěl. Jeho fotbalový stadion se nachází v blízkosti hlavní železniční stanice. Kromě toho zde působí i několik zdatných týmů v dalších sportech. V roce2008 se házenkářský týmBB Kecskemét KSE dostal do první ligy. Městský mužský basketbalový tým,Kecskemét KSE, vyhrál v roce2006Maďarský pohár.
Rozsáhlý sportovní areál s řadou hřišť a krytých hal se nachází nedaleko jezera Szék tó. Fotbalový stadion zde byl postaven již roku1962.[24] Jeho výstavba byla uskutečněna pomocí pracovních brigád.
Ve městě sídlí Knihovna Józsefa Katona a Národní[25] divadlo Józsefa Katona. Městská knihovna sídlila až do roku1996 v budově dnešní radnice. Pro děti zde je také Loutkové divadlo "Ciróka" (maďarskyCiróka Bábszínház). Dále zde sídlí Maďarské muzeum fotografie a Muzeum maďarskýchnaivních umělců. Rádayovo muzeum má sbírku církevních předmětů. Skanzen, resp. muzeum, má i místní úzkorozchodná železnice (její areál leží v jižní části města).
Urunk Mennybemenetele Társszékesegyház – Konkatedrála[zdroj?] Nanebevstoupení Páně, také známý jakoNagytemplom (Velký kostel), největší římskokatolický kostel Kecskeméta
Barátok temploma – Kostel sv. Mikuláše, neformálně místními nazýván též jakoKostel přátel.[27]
↑ Foreign Minister Szijjártó: Mercedes to Install New Production Lines in Kecskemét as Part of a Mega Investment.Hungary Today [online]. [cit. 2022-10-07].Dostupné online. (maďarsky)
↑ Különleges PERI-megoldások segítik a HILTI új kecskeméti gyáregységének kivitelezését.Magyar Epitok [online]. [cit. 2023-10-16].Dostupné online. (maďarsky)
↑ Kecskemét és Tatabánya a 2010-es évek győztese, de minden magyar nagyváros látványosan gazdagodott.G7 [online]. [cit. 2023-10-16].Dostupné online. (maďarsky)
↑ Kecskemét legnyugatibb városrésze nyer új útkapcsolatot az M5-ös autópályához.Magyar Epitok [online]. [cit. 2023-10-16].Dostupné online. (maďarsky)
↑ Gripens to Return to Kecskemét Air Base.Hungary Today [online]. [cit. 2022-10-07].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-10-10. (maďarsky)
↑ Tanévzáró istentiszteletet tartott a Kecskeméti Református Gimnázium.Kecskemét Online [online]. [cit. 2023-06-21].Dostupné online. (maďarština)
↑ Új épületeket kap a kecskeméti kórház.napi.hu [online]. [cit. 2022-01-22].Dostupné online. (maďarsky)
%2c_Kecskem%25C3%25A9t_2016_Hungary.jpg)
%2c_Kecskem%25C3%25A9t_2016_Hungary.jpg)
