Tento článek je o městě v Polsku. O městysi v okrese Strakonice pojednává článekKatovice (okres Strakonice).
Katovice Katowice
Koláž: Dělnická kolonie Nikiszowiec,Spodek, památník Slezských povstalců, letecký pohled na centrum města, Mariánský kostel, Zóna kultury a bazilika v Panewnikách
Katovice jsou poměrně mladé město, které za svůj vznik a růst vděčí industrializaci a výstavbě železničního uzlu v polovině 19. století. Status města obdrželo v roce 1865 apo roce 1922, kdy se stalo hlavním střediskempolské části Slezska, zažilo období prudkého rozvoje. Tehdy získalo ráz velkoměsta, který si stále udržuje. Po roce 1989 výrazně poklesl významtěžby uhlí atěžkého průmyslu pro místní ekonomiku ve prospěch služeb a průmyslu nových technologií.
Centrum města se rozkládá na území někdejších osad Katovice a Kuźnica Bogucka, jeho součástí je také řada dříve samostatných měst, obcí a dělnických kolonií, mnohdy od sebe značně vzdálených. Z geomorfologického hlediska se Katovice rozkládají veSlezské vysočině. Územím protéká několik menších řek:Rawa,Kłodnica,Bolina,Mleczna. Až 46 % z celkové rozlohy zaujímají lesy.
Při sčítání lidu 2011 se 24,4 % obyvatel Katovic (78 838 osob)[2] přihlásilo keslezské národnosti, ale zároveň se většina z nich přihlásila k polské národnosti, což znamená, že 90,2 % obyvatel Katovic se hlásí k polské národnosti[zdroj?] (v Polsku lze stejně jako v České republice hlásit dvě národnosti[3]). Město je důležitým střediskem aktivit spjatých s emancipací slezské kultury a propagacíslezského jazyka.
První písemná zmínka onova villa Katowicze pochází z roku 1598. Nicméně některé městské části mají svůj původ ve středověkých vesnicích zakládaných běhemvelké kolonizace. Za nejstarší se považujeDąb (Domb) poprvé zmiňovaný roku 1299. Zásadní význam pro dějiny města mají takéBogucice (Bogutschütz), kde byla v druhé polovině 14. století zřízena farnost zahrnující značnou část současných Katovic. Snadno dostupná ložiskaželezných rud podél řekyRawy přály vznikuhamrů a s nimi spojených kovářských osad. Patřily k nimKuźnica Załęska (Zalenzer Hammer),Kuźnica Roździeńska (Rosdziner Hammer), jejímž majitelem byl začátkem 17. stoletíWalenty Roździeński, autor barokního pojednání o metalurgiiOfficina ferraria, a takéKuźnica Bogucka rozkládající se kolem dnešního Hlavního náměstí (Rynku). Právě na pozemcích kovářů z Kuźnicy Bogucké byla pak založena rolnická ves Katovice. Politicky bylo současné území města rozděleno meziBytomsko (severní a západní okraj s Dąbem) aPštinsko (zbytek včetně Kuźnicy Bogucké a vsi Katovice). Spolu s nimi patřilo do roku 1742 kZemím Koruny české, načež poslezských válkách připadloPrusku.
Centrum Katovic v době belle époque
Přerod zemědělských a kovářských osad v průmyslovou aglomeraci souvisí s objevením bohatých ložisekčerného uhlí v 18. století. První podpovrchový důl Emanuelssegen byl zprovozněn v Murckách roku 1754, následován Fürstin Hedwig v Dąbu (1787) a Caroline ve Wełnowci (1788). V roce 1838 odkoupilFranz von Winkler statek Katovice a přenesl do něj správu svého majetku. Následně prosadil, aby právě v Katovicích byla umístěna stanice nově budovanéHornoslezské dráhy spojujícíVratislav s rakouskou hranicí vMyslovicích. První vlak vjel do staniceKattowitz 6. srpna 1847, následnou výstavbou trati doRatiboře a spojky do tehdy ruskéhoSosnovce se z ní záhy stal železniční uzel. Tím začalo období rychlé urbanizace obce završené získáním dne 11. září 1865statusu města. Po smrti Winklera v roce 1851 se stali hlavními aktéry proměny Katovic ve město nový správce majetku Thiele-WinklerůFriedrich Grundmann, obecní zastupitel a později první předseda městské radyRichard Holtze a architektHeinrich Nottebohm, který připravil první regulační plán a vytyčil základy dnešní uliční sítě. V roce 1873 se Katovice staly sídlem okresu. Na konci 19. století již čítaly 30 tisíc obyvatel (oproti 675 v roce 1825). Rovněž ostatní obce zažívaly s vývojem průmyslu rychlý růst obyvatelstva a urbanistické proměny. Zvlášť typické se staly dělnické kolonie s charakteristickýmifamiloky z neomítané cihly.
Slezský parlament na dobové fotografii
Po první světové válce seHorní Slezsko stalo předmětem územního sporu meziNěmeckem a nově vzniklýmpolským státem. Konflikt, kterému se nevyhnuly ani ozbrojené střety označované jakohornoslezská povstání, měl být vyřešenplebiscitem v březnu 1921. 85,4 % hlasujících v Katovicích a 44,4 % v okrese Katovice-venkov se vyslovilo pro setrvání v Německu. Výsledky plebiscitu byly celkově neuspokojivé prostáty Dohody a tak bylo Horní Slezsko rozděleno s platností od června 1922 podlé návrhuKonference velvyslanců. Východní část připadla Polsku jakoautonomní Slezské vojvodství a Katovice se staly jeho hlavním městem. Zapříčinilo to velký stavební boom především v jižní části města, kde vznikla nová administrativní čtvrť s budovouSlezského parlamentu,katedrálou Krista Krále a řadou objektů ve stylufunkcionalismu. V červenci 1924 byly ke Katovicím připojeny obceBogucice (Bogutschütz),Brynów (Brynow),Dąb (Domb),Ligota (Ellgoth),Załęska Hałda (Zalenzer Halde),Załęże (Zalenze) aZawodzie, čímž se počet obyvatel zdvojnásobil z 57 na 113 tisíc. Do roku 1939 se obyvatelstvo Katovic zvýšilo na 134 tisíce.
Korfantyho třída v 70. letech
Během druhé světové války patřily KatoviceNěmecku a byly střediskem Říšské župy Horní Slezsko. V roce 1945 došlo k navrácení města Polsku, jež nově získalo také zbytek Horního Slezska. Komunistická vláda zrušila slezskou autonomii a vytvořilaSlezsko-dąbrowské vojvodství zahrnující i historickymalopolské oblasti se Sosnovcem,Zawierciem aČenstochovou. Katovice jako těžiště průmyslové aglomerace založené na hornictví a hutnictví zažívaly další éru prudkého rozvoje, jehož symbolem byla velká přestavba části městského centra započatá v roce 1959 na podnět vojvodyJerzyho Ziętka. V 60. a 70. letech vznikly mj.Spodek, Korfantyho třída (Aleja Korfantego) a nové vlakové nádraží ve stylubrutalismu. V roce 1968 byla založenaSlezska univerzita. Připojovaly se další obce, mj. v roce 1959Szopienice (Schoppinitz), předtím deset let samostatné město, a v roce 1975Murcki (Emanuelssegen) aKostuchna, které získaly status města roku 1967. Počet obyvatel přesáhl 300 tisíc a v roce 1987 dosáhl svého historického maxima: 368 267. Zároveň docházelo k potlačování původní slezské kultury a jazyka silně ovlivněných němectvím, jakož i záměrnému ničení „buržoazních“ a „německých“ památek, např. vily Friedricha Grundmanna v roce 1973. V letech 1953–1956 byly Katovice oficiálně přejmenovány naStalinogród. Důl Wujek v Brynowě se zapsal do dějin protikomunistického odboje, kdy běhemstanného práva 16. prosince 1981 bylo při násilné pacifikaci stávky zastřeleno 9 horníků a zraněno dalších 23.
Zóna kultury
Ekonomická transformace po roce 1989 výrazně zasáhla průmyslové město a mnoho dělnických kolonií se v 90. letech proměnilo v sociálně problémové čtvrti. Během tří desetiletí klesl počet obyvatel o čtvrtinu (276 tisíc v roce 2019). Zároveň ale začalo docházet k postupnému přeorientovávání místní ekonomiky směrem k službám a novým technologiím. Symbolem pozitivních změn se stala např. Zóna kultury vybudovaná v letech 2011–2015 nabrownfieldu bývalého dolu Katowice. Vazby s ostatními městy v aglomeraci byly významně posíleny založenímHornoslezsko-zagłębského metropolitního svazku (GZM) v roce 2017. Po správní reformě, která zrušila tzv.malé Katovické vojvodství existující od roku 1975, jsou Katovice od roku 1998 sídlemSlezského vojvodství, které navzdory názvu zahrnuje jak východní část polského Slezska, tak nejzápadnější díl Malopolska.
Ulice Mariacka a Mariánský kostelMrakodrapSuperjednostka a Korfantyho třídaNikiszowiec
Katovice patří k městům, která nemají středověký původ, tudíž architektonické styly jakogotika,renesance čibaroko zde nejsou vůbec zastoupeny. Nejstarší stavbou na území města je dřevěnýkostelík sv. Michala Archanděla z roku 1510 postavený původně v obciSyrynia a přenesený v roce 1938 do Kościuszkova parku ve čtvrtiBrynów.
Městské centrum Katovic se formovalo ve třech urbanistických fázích. Střední část podél osy Plac Wolności (náměstí Svobody) – ulice 3 Maja – Rynek (Hlavní náměstí) – ulice Warszawska a v bezprostřední blízkosti nádraží je tvořena převážně činžovní domy z přelomu 19. a 20. století ve styluhistorismu. K významným památkám té doby patří novorománský evangelickýkostel Zmrtvýchvstání Páně (Kościół Zmartwychwstania Pańskiego) z roku 1858 v ulici Warszawska, novogotickýMariánský kostel (Kościół Mariacki) z roku 1870 s 71 metrů vysokou věží uzavírající perspektivu stejnojmenné (Mariacka) ulice, která je v současností středobodem katovického nočního života, novorenesanční budovaSlezského muzea (Muzeum Śląskie) z roku 1899 v severní části Hlavního náměstí, novogotická budova nynějšího Mickiewiczova gymnázia (III Liceum Ogólnokształcące im. Adama Mickiewicza) z roku 1900 ve stejnojmenné ulici, eklektickýhotel Monopol z roku 1902 sousedící se starým nádražím (ulice Dworcowa), novoklasicistní budovaSlezského divadla (Teatr Śląski) na Hlavním náměstí z roku 1907 nebokino Rialto postavené u železničního viaduktu v ulici Wojewódzka v roce 1912.
Jižní část má výrazněfunkcionalistický ráz. Její rozvoj připadá na meziválečné období, kdy se Katovice staly hlavním městemautonomního Slezského vojvodství a vzhledem k tomu, že dosud neplnily žádné správní funkce, vyvstala potřeba vystavět od základů novou administrativní čtvrť, která se zároveň stane výkladní skříní polského panování v Horním Slezsku. Centrálním bodem je Plac Sejmu Śląskiego (náměstí Slezského sněmu) s monumentální budovouSlezského parlamentu (Sejm Śląski) postavenou mezi lety 1925 až 1929, v níž dnes sídlí samosprávaSlezského vojvodství. Protější stranu náměstí, uprostřed nějž stojí pomníkWojciecha Korfantyho, ústřední postavy hnutí za připojení Horního Slezska k Polsku po první světové válce, lemuje funkcionalistická budova Filologické fakultySlezské univerzity, původně tzv. Dům nesloučených úřadů (Gmach Urzędów Niezespolonych) z roku 1937. V blízkosti se nacházíkatedrála Krista Krále (Katedra Chrystusa Króla). Výstavba obřího chrámu o rozměrech 101 x 50 m s kupolí dosahující výšky 64 m trvala 28 let, byla ukončena v roce 1955. K symbolům meziválečného rozmachu Katovic patří rovněžMrakodrap (Drapacz Chmur) – sedmnáctipodlažní obytný dům na rohu ulic Żwirki i Wigury a Skłodowskiej-Curie postavený v letech 1930–1934 jakožto jedna z prvníchželezobetonových skeletových výškových budov v Polsku. Dalším věžákem v jižním centru je o dva roky starší devítipodlažní Dům profesorů Slezských vědeckých technických ústavů (Dom Profesorów Śląskich Naukowych Zakładów Technicznych) v ulici Wojewódzka.
Severní část katovického centra rozkládající se kolem Korfantyho třídy (Aleja Korfantego) a Ziętkova kruhového objezdu (Rondo Ziętka) je výsledkem velké přestavby započaté na podnět tehdejšího slezského vojvodyJerzyho Ziętka v roce 1959. Zde se kupí architektonické ikony pozdního modernismu abrutalismu: víceúčelová arénaSpodek pro 11 500 hostů z roku 1971, panelový důmSuperjednostka (1967–1972) s 764 byty obývaný více než dvěma tisící lidí, který byl inspirovánCorbusierovouunité d’habitation a má status samostatného sídliště, čiGalerie moderního umění BWA z roku 1965. PamátníkSlezských povstalců u kruhového objezdu z roku 1967 je nejfotografovanějším pomníkem Katovic. Ziętkova přestavba zasáhla i na Korfantyho třídu navazující Hlavní náměstí, jehož západní strana byla nahrazenaDomem slezského tisku (Dom Prasy Śląskiej, 1964) aobchodním domem Skarbek (1975), na východní straně pak byl postavenobchodní dům Zenit (1962). Významnou památku brutalismu představovalo také katovické hlavní nádraží (1959–1972), v letech 2010–2013 došlo ale k jeho kompletní přestavbě, po níž z původní budovy zbyly jenom čtyři z ikonických pilířů ve tvaru kalichů. Po roce 2011 se severní centrum rozšířilo o areál nečinného dolu Katowice východně od Spodku, kde vznikla moderní Zóna kultury (Strefa Kultury) s novým sídlemSlezského muzea (Muzeum Śląskie), koncertní síníNOSPR aMezinárodním kongresovým centrem. V oblasti severního centra se nachází rovněž nejvyšší katovický mrakodrap –Altus s výškou 125 m (2001) – asídliště Hvězdy (Gwiazdy) tvořené sedmi 88 m vysokými 27podlažními panelovými domy na půdoryse sedmiramenné hvězdy (1975–1985).
Nedílnou součástí kulturní krajiny Katovic jsou dělnické kolonie s charakteristickými bytovkami z neomítané červené cihly – tzv.familoky. Nejznámější kolonii, která se v průběhu posledních desetiletí stala populární turistickou atrakcí, jeNikiszowiec na východním okraji města. Sídliště pro horníky z dolu Giesche (majetek společnosti Georg von Giesches Erben) bylo postaveno podle návrhu bratříEmila a Georga Zillmannů v letech 1908–1918. Titíž architekti navrhli pro stejnou společnostzahradní městoGiszowiec. V 70. letech byla část Giszowce demolována kvůli výstavbě panelového sídliště, zachovala se zhruba polovina původních hornických dvojdomků z let 1907 až 1910. Četnéfamiloky najdeme rovněž v městských částechZałęże,Bogucice neboWełnowiec (kolonie Alfred). Mezí moderními sídlišti si pozornost zaslouží zejménasídliště Tisíciletí (Tysiąclecia, slezsky a v běžném úzuTauzen) stavěné v 70. a 80. letech na pomezí Katovic aChořova, jehož symbolem jsouKukuřice (Kukurydze) – výškové domy svým tvarem připomínající kukuřičný klas.
V městské částiPanewniki se nachází františkánský klášter založený roku 1905 s novorománskou poutní bazilikou akalvárií.
Centrum informačních technologií Ekonomické univerzityHlavní budova Hudební akademie
Slezská univerzita (Uniwersytet Śląski) – nejvýznamnější vysoká škola všeobecného zaměření v Horním Slezsku, byla založena v roce 1968 spojením Vysoké školy pedagogické (1950) a místní pobočkyJagellonské univerzity (1962). Roku 2018 ji navštěvovalo 24 983 posluchačů. V současnosti je tvořena osmi fakultami, z nichž fakulta umění a pedagogických věd sídlí vTěšíně, a některé ústavy přírodovědecké fakulty a fakulty exaktních a technických věd také vSosnovci. Součástí univerzity jeFilmová škola Krzysztofa Kieślowského (Szkoła Filmowa imienia Krzysztofa Kieślowskiego).
Ekonomická univerzita (Uniwersytet Ekonomiczny) – s deseti tisíci studenty druhá největší vysoká škola ve městě, založená v roce 1936 jako Vysoká škola ekonomická.
Slezská lékařská univerzita (Śląski Uniwersytet Medyczny) – vysoká škola zdravotnického zaměření založená roku 1948. Jednotlivé fakulty sídlí i v ostatních městech v rámci aglomerace: vZabrzi,Sosnovci aBytomi.
Hudební akademie Karola Szymanowského (Akademia Muzyczna imienia Karola Szymanowskiego) – nejstarší vysoká škola v Katovicích, byla založena v roce 1929 jako Státní konzervatoř, počet studentů se pohybuje kolem tisíce. Je pojmenována po meziválečném skladateliKarolu Szymanowském.
Akademie výtvarných umění (Akademia Sztuk Pięknych) – vysoká škola uměleckého zaměření založená v roce 2001.
Akademie tělesné výchovy Jerzyho Kukuczky(Akademia Wychowania Fizycznego imienia Jerzego Kukuczki) – vysoká škola zaměřená na vzdělávání v oblasti sportu, turistiky a fyzioterapie. Byla založena v roce 1971 a je pojmenována podleJerzyho Kukuczky, katovického rodáka, který jako druhý člověk na světě dobyl všech čtrnácthimálajských osmitisícovek.
Mimoto se v Katovicích nachází fakulta dopravy a leteckého inženýrství a také fakulta materiálového inženýrstvíSlezského vysokého učení technického (Politechnika Śląska), které jinak má své hlavní sídlo vHlivicích. Mezi soukromými vysokými školami, jichž je ve městě zhruba dvacet, lze zmínit např.Hornoslezskou vysokou školu obchodní (Górnośląska Wyższa Szkoła Handlowa), která má své oddělení i vOstravě.
Moderní sídlo Slezského muzeaGalerie moderního umění BWA
Slezské muzeum (Muzeum Śląskie) – stěžejní muzejní instituce ve správě Slezského vojvodství mapující dějiny regionu, působí rovněž jako významné vědecké a výzkumné středisko. Od roku 2015 sídlí v moderním objektu v areálu Zóny kultury. Ve třech podzemních podlažích jsou umístěny následující stále expozice: Galerie umění 1800–1945, Galerie umění po roce 1945, Galerie neprofesionálního umění, Horní Slezsko napříč dějinami (multimediální výstava přibližující složité dějiny pohraničního regionu se zvláštním zřetelem k událostem 20. století), Galerie sakrálního umění, Laboratoř divadelních prostor (věnovaná dějinám evropského divadla) a Po stopách Tomka – expozice pro nejmladší inspirovaná postavou Tomka ze série dobrodružných románů odAdolfa Szklarského. Součástí muzea jeCentrum polské scénografie (Centrum Scenografii Polskiej).
Muzeum dějin Katovic (Muzeum Historii Katowic) – městské muzeum zaměřené na místní historii. Hlavní budova v ulici Szafranka nabízí dvě stálé expozice – obecnou historickou expozicí otevřenou v roce 2015 při příležitosti 150. výročí získání městských práv a rekonstruované měšťanské interiéry z druhé poloviny 19. století. VNikiszowci sídlíOddělení etnologie města (Dział Etnologii Miasta) s expozicemi věnovanými minulosti katovických dělníků a také neprofesionálním umělcům z prostředí tzv. Janowské skupiny. K dalším pobočkám patříMuzeum Barbary a Stanisława Ptakových vedené Filmově-divadelním oddělením (byli to scénografka a herec) aAteliér Pawła Stellera (výtvarníka).
Galerie moderního umění BWA – dříve státní, nyní městská galerie v účelové budově ze 60. let na Korfantyho třídě.
Šachta Wilson (Szyb Wilson) – galerie moderního umění v budově bývalécáchovny a umývárny dolu Wilson v Nikiszowci, s plochou 2500 m² největší soukromá galerie umění v Polsku.
Kruháč umění (Rondo Sztuki) – galerie Akademie výtvarných umění umístěná do moderní budovy uprostřed kruhové křižovatky Rondo Ziętka.
Válcovna – Muzeum hutnictví zinku (Walcownia – Muzeum Hutnictwa Cynku) v bývalé válcovně zinku Georg von Giesches Erben A.G vSzopienicích.
Muzeum slezských varhan (Muzeum Organów Śląskich) – univerzitní, ve správě Hudební akademie Karola Szymanowského.
Slezská jizba (Izba Śląska) – nachází se v rekonstruovaném dělnickém dvojdomku vGiszowci a spojuje funkcí etnografického muzea a pamětní síně neprofesionálního malíře zJanowské skupiny Ewalda Gawlika.
Pamětní síň dolu Wujek – muzeum věnované násilné pacifikaci hornické stávky v dolu Wujek v roce 1981.
Muzeum nejmenších knížek světa (Muzeum Najmniejszych Książek Świata) – soukromé muzeum v domě sběratele a autora miniaturních knih Zygmunta Szkocného, nachází se v ulici Traktorzystów ve čtvrti Piotrowice.
Slezské divadlo Stanisława Wyspiańského (Teatr Śląski imienia Stanisława Wyspiańskiego) – nejvýznamnější činoherní divadlo v polské části Horního Slezska. Vzniklo v roce 1907 jako německé městské divadlo, po roce 1922 spoluexistovaly německá a polská scéna, po druhé světové válce již výlučně polská. V poslední době, zejména pod vedenímRoberta Talarczyka (od 2013), se na zdejších prknech objevují také hry ve slezském jazyce a důležité pro slezskou etnickou identitu. Sídlí v historické budově z roku 1907 na Hlavním náměstí.
Korez – soukromé divadlo založené hercemMirosławem Neinertem, nachází se v tzv. Dezember Palast na náměstí Slezského sněmu (Plac Sejmu Śląskiego)
Ateneum – loutkové divadlo (ulice Świętego Jana)
Teatr Żelazny – experimentální divadlo Piotra Wiśniewského v bývalé nádražní budově Piotrowicích
Katovice se mohou pochlubit velmi bohatou festivalovou scénou. K nejvýznamnějším kulturním událostem každoročně patří:
Off Festival – multižánrový hudební festival konající se čtyři dny na začátku srpna v přírodně-rekreačním areálu Údolí tří rybníků (Dolina Trzech Stawów aneb Sztauwajery), pořádá se od roku 2006, jeho zakladatelem a uměleckým ředitelem jeArtur Rojek, někdejší předák kapelyMyslovitz pocházející z hornoslezského městaMyslovice.
Tauron Nowa Muzyka – festival zaměřený na tvorbu z pomezíelektronické taneční hudby ajazzu, koná se od roku 2006 v červenci v Zóně kultury – v oblasti bývalého dolu Katowice.
Rawa Blues Festival – věnovaný bluesové hudbě, koná se od roku 1981 varéně Spodek.
Silesian Jazz Festival – pořádaný od roku 2006 Hudební akademií Karola Szymanowského.
Mayday – festivalelektronické hudby, koná se vždy 30. dubna vDortmundu a první nebo druhou listopadovou sobotu v katovickém Spodku.
Metalmania – soustřeďuje se naheavy metal ahard rock, pořádaná rovněž ve Spodku od roku 1986.
Ars Independent – mezinárodní festival filmů, animací, videoklipů a videoher (od roku 2011).
IEM Katowice – turnaj hryCounter-Strike: Global Offensive pořádaný společností ESL, který se v Katowicích pravidelně objevuje každou zimu od roku 2014
Katovice jsou důležitým dopravním uzlem nadnárodního významu, a to jak v silniční, tak železniční a letecké dopravě.
Vlakové nádražíKatowice obsloužilo v roce 2018 13,2 milionů cestujících a bylo tak devátým nejfrekventovanějším nádražím v Polsku. Křižují se zde dvapanevropské železniční koridory: III.Drážďany –Moskva a VI.Gdyně –Rijeka. Katovice mají přímé železniční spojení s většinou měst v Polsku, a také mj. sBudapeští,Moskvou,Nice,Prahou aVídní (2020). Regionální dopravu zajišťují dopravciKoleje Śląskie (Slezské dráhy) aPolregio (některé mezikrajské), dálkovou hlavněPKP Intercity. Kromě hlavního nádraží se na území Katovic nachází osm dalších stanic a zastávek:Katowice Brynów,Katowice Ligota,Katowice Szopienice Południowe,Katowice Podlesie,Katowice Piotrowice,Katowice Załęże aKatowice Zawodzie. V roce 2020 bylo dokončeno nové autobusové nádraží v ulica Sądowa.
Přímo městem procházídálnice A4, která je součástíevropské silnice E40 a vede od německé k ukrajinské hranici přesVratislav aKrakov. Dalšími významnými tahy jsouDrogowa Trasa Średnicowa (Silniční diametr) budovaná mezi lety 1986 až 2014 jako hlavní propojení měst hornoslezské části aglomerace v ose východ–západ a silnice č. 86 – hlavní výpadová silnice směrem na jih k městůmTychy aBílsko-Bělá a na severovýchod směrem kSosnovci, která je součástí tzv.gierkówky, magistrály Varšava – Horní Slezsko postavené v 70. letech za vlády prvního tajemníkaEdwarda Gierka. Skrz tyto silnice jsou Katovice v rámci aglomerace napojeny i nadálnici A1 sever–jih.
Městská hromadná doprava je integrována v rámci celé aglomerace a zřizována Správou metropolitní dopravy (Zarząd Transportu Metropolitalnego, ZTM), dříve známou pod názvem KZK GOP. Na území samotných Katovic jezdí přes sto linek MHD, z toho dvanáct tramvajových (vizTramvajová doprava v katovické aglomeraci), zbytek autobusových. Součástí systému MHD jsou také regionální vlakové spoje Slezských drah, s nimiž byl tarif ZTM částečně integrován.
Letiště Katowice se nachází na severovýchodním okraji aglomerace v obciPyrzowice zhruba 45 km od centra Katovic. V roce 2018 obsloužilo 4,8 milionů pasažérů a bylo tak čtvrtým nejfrekventovanějším letištěm v Polsku. Má velký dopravní význam i pro severovýchodní část České republiky, především obyvateleMoravskoslezského kraje. Přímo na území města se nachází také sportovní letiště Muchowiec, původní katovické letiště, které sloužilo osobní dopravě do 60. let 20. století.
↑Narodowość śląska w powiatach wg GUS [online]. Stowarzyszenie Osób Narodowości Śląskiej, 26.07.2013 [cit. 2021-04-05].Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-03-26. (polsky)
↑Dlaczego w spisie powszechnym zbierane są dane na temat narodowości respondentów i jak ją można zadeklarować? – Narodowy Spis Powszechny Ludności i Mieszkań 2021 [online]. [cit. 2022-06-16].Dostupné online. (polsky)
BARCIAK, Antoni; FERTACZ, Sylwester; CHOJECKA, Ewa.Katowice: środowisko, dzieje, kultura, język i społeczeństwo. Katowice: Muzeum Historii Katowic, 2012. 2 svazky.ISBN978-83-87727-29-1. (polsky)
TKOCZ, Maria.Katowice jako ośrodek regionalny w latach 1865–1995. Katowice: Wydawnictwo „Śląsk“, 1995.ISBN83-85831-78-9. (polsky)
SZARANIEC, Lech.Osady i osiedla Katowic. Katowice: Artur, 1996.ISBN83-905115-0-9. (polsky)
HesloKattowitz/Katowice vOnline-Lexikon zur Kultur und Geschichte der Deutschen im östlichen Europa (Online lexikon kultury a dějin Němců ve východní Evropě) (německy)
Katowice na portálufotopolska.eu – historické a současné fotografie a fórum (polsky)
Katowice na portálupolska-org.pl – historické a současné fotografie a fórum (polsky)
Průvodce Katovicemi na portáluOnline-Reiseführer Oberschlesien (Online průvodce Horním Slezskem) (německy)
.jpg)
2.jpg)
.jpg)
