| Kathleen Lonsdale | |
|---|---|
.jpg) Kathleen Lonsdale (24. září 2009) | |
| Rodné jméno | Kathleen Yardley |
| Narození | 28. ledna1903 Newbridge |
| Úmrtí | 1. dubna1971 (ve věku 68 let) Londýn |
| Příčina úmrtí | rakovina |
| Alma mater | Univerzitní kolej v Londýně Ilford County High School Woodford County High School Bedford College Royal Holloway and Bedford New College |
| Povolání | chemička, krystalografka, inženýrka a mírová aktivistka |
| Zaměstnavatelé | Univerzitní kolej v Londýně Royal Institution Univerzita v Leedsu |
| Ocenění | člen Královské společnosti (1945) dáma komandér Řádu britského impéria (1956) Davyho medaile (1957) honorary doctor of the University of Bath (1969) Swarthmore Lecture |
| Funkce | dáma komandér Řádu britského impéria členka Královské společnosti |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet zdatové položky. | |
Kathleen Lonsdaleová (rozenáYardleyová,28. ledna1903,Newbridge –1. dubna1971,Londýn) bylairskákrystalografka. V roce 1929 dokázala pomocí metodrentgenové difrakce, žebenzenový kruh je plochý. Jako první použila Fourierovy spektrální metody při řešení strukturyhexachlorbenzenu v roce 1931. Během své kariéry dosáhla několika prvenství mezi vědkyněmi, včetně toho, že byla jednou z prvních dvou žen zvolených členkouKrálovské společnosti v roce 1945 (spolu sMarjory Stephensonovou), první ženskou profesorkou naUniversity College London (1949), první ženou zvolenou prezidentkou Mezinárodní krystalografické unie a první ženou, jež se stala prezidentkouBritské vědecké společnosti (BSA).
Byla aktivistkou v boji za mír a proti jadernému zbrojení.
Narodila se v irském městě Newbridge (irský název Droichead Nua) v hrabstvíKildare. Otec Harry Yardley byl poštmistrem, matka Jessie pečovala o velkou rodinu s deseti dětmi. Kathleen byla nejmladší. V roce 1908 se rodina rozpadla kvůli otcovým problémům s alkoholem a matka s dětmi se odstěhovala do Anglie. Usadili se v malém městě Seven Kings vEssexu, kde Kathleen navštěvovala do roku 1914 základní školu. Jako vynikající žákyně dostala stipendium, které jí umožnilo studovat na dívčí střední škole. Později přestoupila na chlapeckou školu Ilford County High School for Boys v Barkingside, londýnském obvoduRedbridge, kde mohla studovat matematiku a přírodní vědy.[1]
Od roku 1919 studovala matematiku a fyziku na Bedford College, kde získala v roce 1922bakalářský titul. FyzikWilliam Henry Bragg, jeden ze členů zkušební komise a nositelNobelovy ceny, ji přijal za svou asistentku. Roku 1924 se stalamagistroufyziky naLondýnské univerzitě a roku 1936 dosáhla hodnosti doktora věd.[1]
V roce 1927 se provdala za Thomase Jacksona Lonsdalea. Měli spolu tři děti – Jane (*1929), Nancy (*1931) a Stephena (*1934). Po svatbě žili vLeedsu, kde manžel pracoval jako textilní chemik. Měl pochopení pro vědeckou práci své ženy a podporoval ji. Kathleen se starala o dítě a současně působila na místní univerzitě. V roce 1930 se přestěhovali do Londýna.[1]
Manželé Lonsdalovi byli přesvědčenýmipacifisty a v roce 1935 konvertovali nakvakerství.[1] Běhemdruhé světové války strávila měsíc ve věznici Holloway, protože se odmítla zaregistrovat k povinnostemcivilní obrany nebo zaplatit pokutu za odmítnutí registrace. Tato zkušenost způsobila, že se stala aktivistkou za vězeňskou reformu a připojila se k Howardově lize pro trestní reformu.
V roce 1953 na výročním setkání britských kvakerů Lonsdaleová přednesla hlavní přednášku v rámciSwarthmore Lecture pod názvemOdstranění příčin války. Sama sebe označila za křesťanskou pacifistku, o mírovém dialogu psala i ve své knizeJe mír možný? (Is Peace Possible, 1957).Antologie spisů s názvemKřesťanský život – žit experimentálně (The Christian Life Lived Experimentally) byla vydána v roce 1976, pět let po její smrti.
Kathleen Lonsdaleová zemřela 1. dubna 1971 ve věku 68 let naleukémii.[1]
Za svou práci získala mnohá ocenění. V roce 1956 byla jmenována komandérkouŘádu britského impéria s právem používat titul Dame. Osm britských univerzit jí udělilo čestný doktorát.
Její jméno nese od roku 1967 čistý meteorický diamantlonsdaleit a jeden z kráterů naVenuši.[1]
V roce 1923 se Lonsdaleová připojila ke krystalografickému výzkumnému týmu vedenému Williamem Henrym Braggem v Královském institutu. S přestávkami zde pracovala až do roku 1946. Od roku 1946 až do konce života byla zaměstnána na Londýnské univerzitě (UCL). V roce 1949 byla jmenována profesorkou chemie a vedoucí katedry krystalografie na UCL. Byla první ženou, která byla jmenována profesorkou na UCL, a toto jmenování zastávala až do roku 1968, kdy byla jmenována emeritní profesorkou.
Kromě objevování struktury benzenu a hexachlorbenzenu se zabývala vlastnostmi přírodních a umělých diamantů. Byla průkopnicí v používání rentgenových paprsků ke studiukrystalů. Zasloužila se o vývoj metodiky difuzního rozptylu rentgenových paprsků namonokrystalech. V roce 1948 napsala populárně vědeckou práciKrystaly a paprsky X (Crystals and X-Rays). V letech 1952–1962 dohlížela jako hlavní editorka na vydávání mezinárodních krystalografických tabulek (International Tables for X-ray Crystallography, ITC). Ediční rada Mezinárodní krystalografické unie připravila za jejího předsednictví 3 svazky ITC v rozsahu 1400 stran.[1]
Během své pozdější kariéry se začala zajímat o kameny a minerály produkované v lidském těle, např.ledvinové nebožlučové kameny.
V tomto článku byl použitpřeklad textu z článkuKathleen Lonsdale na anglické Wikipedii.
Obrázky, zvuky či videa k tématuKathleen Lonsdale na Wikimedia Commons