Katastrální území je typ územního akatastrálního členění používaný převážně vzemích na území bývaléHabsburské monarchie: vČesku, naSlovensku, vRakousku,Slovinsku,Bosně a Hercegovině,Chorvatsku aJižním Tyrolsku a také vNizozemsku.
Katastrální území (k. ú.) je vČeské republice podle § 2 písm. h) katastrálního zákona č. 256/2013 Sb. „technická jednotka, kterou tvoří místopisně uzavřený a vkatastru nemovitostí společně evidovaný soubor nemovitostí“. Obdobná definice platí i naSlovensku.
V rámci k. ú. jsou čísloványparcely v jedné nebo dvou číselných řadách. V rámci České republiky mají katastrální území jedinečná pojmenování, která zpravidla vycházejí z názvuobce,osady neboměstské části/obvodu. V mnoha případech se jejich názvy například rozlišujícími přívlastky od názvu správní jednotky (obce, městské části) odlišují. Katastrální území pokrývají celé území státu. Hranice a názvy katastrálních území určují místně příslušnékatastrální úřady po projednání s obcemi nebo na jejich návrh. V Praze katastrální území ze zákona plní zároveň i funkci evidenčníchčástí obce, v ostatních obcích se s nimi často shodují, avšak nemusejí být vymezeny ani pojmenovány totožně a o jejich vymezení a názvech se rozhoduje jiným postupem.
Termín „územně technická jednotka“ (ÚTJ) se od pojmu „katastrální území“ liší, třebaže ve většině případů jsou k. ú. a ÚTJ totožné. Spadá-li však katastrální území do více městských částí, rozděluje se do příslušného počtu ÚTJ. ÚTJ byly poprvé zavedeny vyhláškou Federálního statistického úřadu a Federálního ministerstva pro technický rozvoj č. 120/1979 Sb., o prostorové identifikaci. Ve vojenských újezdech se katastr nemovitostí dosud (r. 2000) nevede, některá jejich katastrální území jsou také rozdělena na více ÚTJ. V dalších třech případech rozpor mezi ÚTJ a k. ú. přetrvával nedořešením změny území obcí.
Při osamostatnění České republiky k 1. 1. 1993 bylo na jejím území 13 047 katastrálních území. K 1. 1. 2000 bylo v České republice 13 078 katastrálních území a 13 196 územně technických jednotek, z toho 87 netvoří celé katastrální území. Na podzim roku 2007 je v České republice 13 037 katastrálních území.
V terénu se hranice a názvy katastrálních území veřejně srozumitelným způsobem obvykle neoznačují. Existují však výjimky(viz fotografie).
V některých obcích je na tabulce sčíslem popisným nebo natabulce s názvem ulice tradičně uváděn názevevidenční části obce, který v některých obcích, například v Praze, odpovídá i katastrálnímu členění. Obecně závazné právní předpisy (dříve vyhláška 97/1961 Sb., nyní 326/2000 Sb.) to nepožadují, zásady pro provedení tabulek však stanovují obce, a to jednotně pro celé své území.
Hranice katastrálních území jsou zobrazovány jako jedna z vrstev vestátních mapových dílech velkých a středníchměřítek a jsou užívány jako základní podkladová vrstva progeografické informační systémy.
Hranice katastrálních území bývají zakresleny i v některých mapách či plánech pro veřejnost. V tištěných plánechPrahy vzhledem ke čtyřem souběžným způsobům členění města kvůli přehlednosti zakreslovány nejsou, ale jsou jednou z vrstev elektronických map Prahy, dostupných na webu města a některých městských částí. Rovněž v územním plánu městaBrna[1] jsou tyto hranice zakreslené.
Na území tehdejšíchČech,Moravy, tzv.rakouského Slezska,Rakousích pod Enží a několika dalších zemích vznikly jednotky územního katastru v roce1789 při zavedeníjosefského katastru. NejvyššípatentcísařeJosefa II. zde dne20. dubna1785 o reformě pozemkové daně a vyměření půdy[1] za základ vyměřování daní stanovil nikolipanství, ale technicky definovatelnou plochukatastrální obce (pozdějšíhokatastrálního území). Před1. lednem1928 se tyto jednotky označovaly jakokatastrální obec (dodnes je tomu tak vRakousku) a vztahovala se k nejmenší správní jednotce,obci. Obec v dnešním slova smyslu se naopak označovala jako místní obec (německyOrtsgemeinde). Postupně se správní členění od katastrálního čím dál více rozrůzňovalo, protože u katastrálního členění byla upřednostněna stabilita a u správního členění přizpůsobení vývoji území. Termínkatastrální obec byl proto vČeskoslovensku od 1. ledna 1928 zákonem č. 177/1927 Sb. z. a n., „o pozemkovém katastru a jeho vedení (Katastrální zákon)“ ze dne16. prosince1927 nahrazen pojmemkatastrální území. VRakousku se rozlišujekatastrální obec (ekvivalent termínukatastrální území) amístní obec (obec v českém slova smyslu).
Katastrální území mohou být v některých případech i zaniklá sídla, např. bývalá obec Kapličky vokrese Český Krumlov čiMušov vokrese Břeclav, někdy však po zániku obcí docházelo ke slučování katastrálních území do větších celků.
Každé katastrální území v Česku nebo na Slovensku je součástí jedné obce nebovojenského újezdu. Obec nebo vojenský újezd podle zákona smí být tvořeny jedním nebo více celými katastrálními územími. Pokud je k správnímu území obce připojena (delimitována) část zástavby z území sousední obce, která netvoří celé k. ú., musí být současně provedena i změna hranic katastrálních území.
I většinasamosprávných městských částí/obvodůstatutárních měst je tvořena jedním nebo více celými katastrálními územími. V řadě případů je zde však třeba i několik katastrálních území rozděleno mezi více městských částí. V takových případech se katastrální území rozděluje podle příslušného počtu ÚTJ. VPraze se správní členění od katastrálního začalo rozrůzňovat v roce1947 a zejména v centrální části Prahy se zásadně rozešly v roce1949 a znovu v roce1960. NapříkladVinohrady jsou rozděleny do pěti ÚTJ, k. ú.Nusle se skládá z ÚTJ Nusle 2 a Nusle 4 atd. Ve statutárních městech a hlavním městě Praze je proto celkem o 50 ÚTJ více než k. ú. (navíc je 30 ÚTJ vPraze, 2 vPlzni, 6 vÚstí nad Labem, 3 vPardubicích, 16 vBrně, 2 vHavířově, 2 vOpavě, 4 vOstravě).
Katastrální území jsou podle potřeby zřizována i rušena, napříkladvojenský újezd Brdy měl původně 37 katastrálních území, která byla později sloučena do pěti. Před zrušením újezdu bylo území nově rozděleno na 27 katastrálních území, která připadla jednotlivým obcím.
V roce2000 zbývaly ještě tři[zdroj?] nedořešené rozdíly mezi k. ú. a ÚTJ, pocházející z roku1990: Vokrese České Budějovice obec a ÚTJStrýčice byly evidovány v k. ú. obceRadošovice. Další dva případy se týkalyokresu Písek: ÚTJObora u Radobytec v obciCerhonice byla vedena jako součást obceMirotice, ÚTJTřešně v obciZáhoří byla vedena jako součást obceDolní Novosedly. Příbramské částiJesenice aJerusalem (od1. února2018 vyčleněno jako samostatné katastrální území)[2] byly v katastrálním územíHáje u Příbramě stejně jako obecHáje, zaujímající zbytek tohoto katastrálního území.
Obrázky, zvuky či videa k tématukatastrální území na Wikimedia Commons