| Karolina z Ansbachu | |
|---|---|
 Královna Karolina z Ansbachu. | |
| Korunovace | 11. říjen 1727 |
| Narození | 1. březen1683 Ansbach,Bavorsko |
| Úmrtí | 20. listopad1737 Londýn,Velká Británie |
| Pohřbena | Westminsterské opatství |
| Předchůdce | Jiří Dánský |
| Nástupce | Šarlota Meklenbursko-Střelická |
| Manžel | Jiří II. |
| Rod | Hohenzollernové |
| Otec | Jan Fridrich Braniborsko-Ansbašský |
| Matka | Eleonora Sasko-Eisenašská |
| Příbuzní | Kristián Albrecht Braniborsko-Ansbašský, Jiří Fridrich II. Braniborsko-Ansbašský, Vilém Bedřich Braniborsko-Ansbašský aDorotea Frederika Braniborsko-Ansbašská (sourozenci) Augusta Hannoverská[1],Jiří III. Britský[1], Eduard August Hannoverský,Alžběta Karolina Hannoverská[2],Vilém Jindřich Hannoverský[1], Jindřich Frederik Hannoverský,Luisa Anna Hannoverská[2], Fridrich Vilém Hannoverský[2],Karolina Matylda Hannoverská,Charles Marsack[2],Cornwall FitzFrederick[2] aAmelia FitzFrederick[2] (vnoučata) |
| Podpis |  |
| Některá data mohou pocházet zdatové položky. | |
Karolina z Ansbachu (německyWilhelmina Charlotte Caroline von Brandenburg-Ansbach,1. března1683,Ansbach,Bavorsko –20. listopadu1737,Londýn,Velká Británie) byla rodem bavorská princezna a jako manželkabritského králeJiřího II.královna Velké Británie.
Princezna Karolina se narodila jako nejstarší ze tří dětíbraniborsko-ansbašského markraběte Jana Fridricha z dynastieHohenzollernů a jeho druhé manželky, princezny Eleonory Sasko-Eisenašské.
Ve třech letech (roku1686) ztratila otce, ve třinácti (v roce1696) i matku. Vyrostla ve skvělou ženu, inteligentní, vzdělanou a kultivovanou, což z ní učinilo jednu z nejžádanějších princezen evropských panovnických domů.
Když však měla příležitost stát sešpanělskou královnou, odmítla, neboť se nechtěla vzdát svéprotestantské víry. O něco později poznalahannoverského princeJiřího Augusta, pozdějšího britského krále Jiřího II., za něhož se 22. srpna roku 1705 na zámkuHerrenhausen vHannoveru provdala. Z manželství vzešlo 9 potomků, jeden chlapec se však narodil mrtvý a další zemřel ve třech měsících věku.
Když se v roce1714 stal Karolinintchán britským králem jakoJiří I., stal se její manžel Jiří August nejdřívevévodou cornwalským a poslézeprincem Waleským, Karolina se tedy stala princeznou waleskou. Manželé přesídlili do Anglie; zde se chovali dost provokativně, bez zábran hovořili o záležitostech sexu, čímž popouzeli britské politiky. Na rozdíl od svého otce se Jiří August sice naučil anglicky, mluvil však s mizerným německým přízvukem, pro což byl Brity vysmíván.
Protože byl Jiří I. již řadu let se svou manželkouŽofií Doroteou z Celle rozveden, neměl anglický dvůr královnu a Karolina se stala nejdůležitější ženou u dvora. Záhy vzniklo silné přátelství mezi ní apremiéremRobertem Walpolem a díky jejímu vlivu mohli oba manželé udržet svůj způsob života i poté, co se Jiří August se svým otcem ve zlém rozešel.
Výjimečná inteligence Karolinina brzy začala dráždit jejího manžela. Například v mládí vedla korespondenci s vědcem a filosofemGottfriedem Leibnizem, intelektuálním velikánem na hannoverském dvoře. Přesto však jejich manželství bylo svým způsobem zdařilé a šťastné, přes řadu Jiřího milenek.
Karolina se stala královnou po smrti svého tchána v roce1727. Následující roky byly ve znamení bojů s jejich nejstarším synem Frederikem Ludvíkem, princem waleským, jehož zanechali v Německu, když přesídlili do Velké Británie a na nějž se přijeli podívat až v roce1720, když byl již dospělý a získal mnoho špatných vlastností. Třenice mezi Frederikem a jeho rodiči, především matkou, byly setrvalé a projevovaly se různými způsoby. Princ waleský se stavěl do opozice k politice svého otce. Když se oženil, požádal parlament o zvýšení své renty, což mu otec zamítl. Třebaže mu manželku (Augusta Sasko-Gothajská) vybrala matka osobně, manželství se zdálo šťastným. Když měla Augusta v roce1736 porodit, odvezl ji Frederik potají zeSt James's Palace doHampton Courtu, aby si byl jist, že jeho nenáviděná matka nebude porodu přítomna.
Podobné šarvátky Frederika s rodiči pokračovaly i po narození první Frederikovy dcery a v době po Karolinině smrti došlo k jeho úplnému odcizení s otcem.
Královna Karolina držela řadu důležitých pozic: byla jmenována„Strážcem království Velké Británie a místodržící Jeho veličenstva během nepřítomnosti krále“, což jí umožnilo býtregentkou, když její manžel dlel na svých cestách do Hannoveru.
Zemřela v St James's Palace20. listopadu roku1737, ve svých 54 letech. Pochována byla veWestminsterském opatství.
Její manžel nechal vyrobit pár rakví, které měly jednu ze stran odstranitelnou, aby mohli ležet vedle sebe, až ji bude následovat na onen svět; k tomu došlo 23 roky po smrti Karolinině.
U příležitosti královniny smrti zkomponovalGeorg Friedrich Händel slavnostní hymnus – pohřební žalmThe ways of Zion do mourn, který byl proveden 17. prosince roku 1737 v kapli Jindřicha VII. veWestminsterském opatství.
| Jan Jiří Braniborský | ||||||||||||
| Jáchym Ernest Braniborsko-Ansbašský | ||||||||||||
| Alžběta Anhaltsko-Zerbstská | ||||||||||||
| Albrecht II. Braniborsko-Ansbašský | ||||||||||||
| Jan Jiří ze Solms-Laubachu | ||||||||||||
| Žofie ze Solms-Laubachu | ||||||||||||
| Markéta ze Schönburg-Glauchau | ||||||||||||
| Jan Fridrich Braniborsko-Ansbašský | ||||||||||||
| Ludvík Eberhard Oettingen-Oettingen | ||||||||||||
| Jáchym Ernest Oettingen-Oettingen | ||||||||||||
| Markéta Erbašská | ||||||||||||
| Žofie Markéta Oettingen-Oettingen | ||||||||||||
| Jindřich Vilém I. ze Solms-Sonnenwalde | ||||||||||||
| Anna Sibylla ze Solms-Sonnenwalde | ||||||||||||
| Žofie Dorota z Mansfeld-Arnsteinu | ||||||||||||
| 'Karolina z Ansbachu' | ||||||||||||
| Jan II. Sasko-Výmarský | ||||||||||||
| Vilém Sasko-Výmarský | ||||||||||||
| Dorotea Marie Anhaltská | ||||||||||||
| Jan Jiří I. Sasko-Eisenašský | ||||||||||||
| Jan Jiří I. Anhaltsko-Desavský | ||||||||||||
| Eleonora Dorotea Anhaltsko-Desavská | ||||||||||||
| Dorotea Falcko-Simmernská | ||||||||||||
| Eleonora Sasko-Eisenašská | ||||||||||||
| Vilém III. ze Sayn-Wittgensteinu | ||||||||||||
| Ernest ze Sayn-Wittgensteinu | ||||||||||||
| Anna Alžběta ze Sayn-Sayner | ||||||||||||
| Johannetta ze Sayn-Wittgensteinu | ||||||||||||
| Jiří III. z Erbach-Breubergu | ||||||||||||
| Lujza Juliana Erbašská | ||||||||||||
| Maria von Barby-Mühlingen | ||||||||||||
Obrázky, zvuky či videa k tématuKarolina z Ansbachu na Wikimedia Commons| Britská královna | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Jiří Dánský | 1727–1737 Karolina z Ansbachu | Nástupce: Šarlota Meklenbursko-Střelická |
| Irská královna | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Jiří Dánský | 1727–1737 Karolina z Ansbachu | Nástupce: Šarlota Meklenbursko-Střelická |
| Hannoverská kurfiřtka | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Žofie Falcká | 1727–1737 Karolina z Ansbachu | Nástupce: Šarlota Meklenbursko-Střelická |
| Britské princezny sňatkem | |
|---|---|
| Generace zahrnují manželky princů, kteří jsou potomkyJiřího I., který formalizoval používání titulů princ a princezna pro členy britské královské rodiny. | |
| 1. generace | |
| 2. generace | |
| 3. generace | |
| 4. generace | |
| 5. generace | |
| 6. generace | |
| 7. generace | |
| 8. generace | |
| 9. generace | |
| 10. generace | |
| 11. generace | |
| *narodila se jako britská princezna nebo příbuzná britské královské rodiny Princezny, jejichž tituly byly odebrány kvůli manželově ztrátě titulu nebo rozvodu, jsou zobrazeny kurzívou. | |
