| Karol Kmeťko | |
|---|---|
| PoslanecRevolučního nár. shromáždění | |
| Ve funkci: 1918 – 1920 | |
| PoslanecNárodního shromáždění ČSR | |
| Ve funkci: 1920 – 1922 | |
| 75. Biskup nitranský | |
| Ve funkci: 1920 – 1948 | |
| Předchůdce | Vilmos Batthyány |
| Nástupce | Eduard Nécsey |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | SĽS |
| Narození | 12. prosince1875 Dolné Držkovce Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 22. prosince1948 (ve věku 73 let) Nitra Československo |
| Profese | katolický kněz apolitik |
| Náboženství | katolická církev |
| Commons | Karol Kmetko |
| Některá data mohou pocházet zdatové položky. | |
Karol Kmeťko (12. prosince1875,Dolné Držkovce[1] –22. prosince1948,Nitra[1]) bylslovenskýřímskokatolický biskup (nitranský biskup a od roku 1944osobní arcibiskup) ačeskoslovenský politik, meziválečný poslanecNárodního shromáždění zaSlovenskou ľudovou stranu (pozdější Hlinkova slovenská ľudová strana).
Karolko Kmeťko vystudoval gymnázium v Nitře ateologii v kněžském semináři vBudapešti.30. října1918 se stal jedním ze signatářůMartinské deklarace.13. listopadu1920 se díky změnám mocenských poměrů na Slovensku stalbiskupem v Nitranské diecézi. Šlo o první vlnu obsazování vysokých církevních postů na Slovensku slovenskými představiteli místo dosavadních prouhersky, respektive promaďarsky orientovaných biskupů.[2] V roce1944 byl jmenován arcibiskupem.
Před svým nástupem do vysokých církevních postů byl také aktivním politikem. V prosinci1918 byli Karol Kmeťko,Andrej Hlinka,Martin Mičura aEugen Tvrdý svolavateli sjezdu katolicky orientovaných Slováků vŽilině, kde byly položeny základy pro obnovení činnosti Slovenské ľudové strany.[3] V letech1918–1920 zasedal vRevolučním národním shromáždění. Vparlamentních volbách v roce 1920 získal poslanecké křeslo v Národním shromáždění.[4] Zvolen byl na společné kanditátce Slovenské ľudové strany a celostátníČeskoslovenské strany lidové. V roce1921 ovšem slovenští poslanci vystoupili ze společného poslaneckého klubu a nadále již fungovali jako samostatná politická formace. Mandátu se roku1922 vzdal a jeho poslanecký post zaujalRobert Kubiš.[5] Profesí byl podle údajů k roku1920 farářem v obci Teplička.[6]
V československém parlamentu se v roce 1919 přimlouval za vynětí církevní půdy z chystané pozemkové reformy. Měla být postavena pod státní dozor a sloužit pro živobytí chudých kněží a na dobročinné účely.[7]
Po roce 1945 byl předvolán jako svědek k procesu s prezidentemSlovenského státuJozefem Tisem. Kmeťko u soudu prohlásil, že existenci samostatného slovenského státu by uvítal, ale je si vědom neprůchodnosti této koncepce v nynější době. Jeho výroky vzbudily zejména na české straně pozornost a nevoli, a to i proto, že Kmeťko nebyl nepřátelsky naladěn vůči Československu a Čechům a nepatřil ani mezi oblíbence Jozefa Tisa.[8]
| Předchůdce: Vilém Batthyány | 75.biskup nitranský 1920–1948 | Nástupce: Eduard Nécsey (od roku 1949) |