Karl rytíř von Stremayr (30. října1823Štýrský Hradec –22. června1904Pottschach) bylrakousko-uherský, respektivepředlitavský státní úředník a politik, v roce 1870, 1870–1871 a znovu 1871–1880ministr kultu a vyučování Předlitavska, v roce 1879předseda vlády Předlitavska (vláda Karla von Stremayra) a v letech 1879–1880 iministr spravedlnosti Předlitavska.
Karl von Stremayr vystudoval práva naUniverzitě ve Štýrském Hradci a nastoupil do státních služeb. V letech 1848–1849 během revolučního hnutí byl poslancem celoněmeckéhoFrankfurtského parlamentu. Potom po potlačení revoluce přednášel naUniverzitě ve Štýrském Hradci římské právo. V roce 1868 hoKarl Giskra povolal na úřednický post na ministerstvu vnitra.[1]
Později byl opakovaně a dlouhodobě členem předlitavských vlád.1. února1870 nastoupil dovlády Leopolda Hasnera na poziciministra kultu a vyučování Předlitavska. Portfolio si udržel do12. dubna1870. Po krátké přestávce se na tento ministerský post vrátil28. června1870 vevládě Alfreda von Potockého a vytrval na něm do4. února1871. Potřetí se ministrem kultu a vyučování stal26. listopadu1871 vevládě Adolfa von Auersperga. Tentokrát setrval na vládní pozici až do16. února1880, přičemž přešel i do následující (vlastní)vlády Karla von Stremayra a jako provizorní správce rezortu i krátce dovlády Eduarda Taaffeho. V Taaffeho vládě byl kromě toho od13. srpna1879 do26. června1880ministrem spravedlnosti. Jeho politická kariéra vyvrcholila v období18. února1879 –12. srpna1879, kdy bylpředsedou vlády Předlitavska (vláda Karla von Stremayra).[2] Stremayrova vláda byla jen dočasným kabinentem, který již ale v sobě nesl zárodky budoucí koalice konzervativců a federalistů, které pak nadlouho spojila Taaffeho vláda.[3]
Jako ministr kultu a vyučování řešil ukončení konkordátu a prosadil nové školské a církevní zákony.[1] Coby ministr spravedlnosti v Taaffeho vládě v dubnu 1880 publikoval jako předseda zvláštní vládní komise takzvanáStremayrova jazyková nařízení, která významně zvyšovala oficiální status češtiny ve vnějším úředním styku u státních úřadů vČechách. Stremayr jejich přijetí obhajoval jako pouhé sjednocení a formalizování již existujícího stavu. Nařízení byla ostře kritizována německorakouskými národovci, kteří se opakovaně snažili o jejich demontáž, ale základem praxe u státních úřadů zůstala.[4][5]
Stremayr zasedal jako poslanec naŠtýrském zemském sněmu, který ho ve funkčním období 1867–1870 zvolil poslancemŘíšské rady (celostátní zákonodárný sbor, tehdy ještě nevolen přímo, ale tvořen delegáty jednotlivýchzemských sněmů). 11. prosince 1869 složil slib. Opětovně v Říšské radě zasedal ve funkčním období 1870–1871 a 1871–1873 (poslaneckurie venkovských obcí ve Štýrsku).[6]
Po roce 1880 se stáhl z politického života. Byl pak prezidentemnejvyššího soudního dvora a od ledna 1889 se stal členemPanské sněmovny.[1] Zemřel vPottschachu v červnu 1904. Je pohřben navídeňském ústředním hřbitově.[7]
| Vláda Leopolda Hasnera (1870) | |
|---|---|
| Předseda vlády Předlitavska | Leopold Hasner von Artha(1. února – 12. dubna 1870) |
| Ministři Předlitavska | Karl Giskra(vnitro) •Rudolf Brestel(finance) •Karl von Stremayr(kult a vyučování) •Eduard Herbst(spravedlnost) •Ignaz von Plener(obchod) •Anton von Banhans(zemědělství) •Johann von Wagner(zeměbrana) |
| Společní ministři Rakousko-Uherska | Friedrich Ferdinand von Beust(zahraniční věci) •Franz Kuhn von Kuhnenfeld(válka) •Friedrich Ferdinand von Beust(finance) |
| Vláda Alfreda von Potockého (1870–1871) | |
|---|---|
| Předseda vlády Předlitavska | Alfred Potocki(12. dubna 1870 – 6. února 1871) |
| Ministři Předlitavska | Eduard von Taaffe(vnitro) •Karl Distler(finance) •→Ludwig von Holzgethan(finance) •Adolf von Tschabuschnigg(kult a vyučování) •→Karl von Stremayr(kult a vyučování) •Adolf von Tschabuschnigg(spravedlnost) •Sisinio de Pretis(obchod) •Alfred Potocki(zemědělství) •→Alexander von Petrino(zemědělství) •Eduard von Taaffe(zeměbrana) •→Victor Widmann-Sedlnitzky(zeměbrana) •→Alfred Potocki(zeměbrana) |
| Společní ministři Rakousko-Uherska | Friedrich von Beust(zahraniční věci) •Franz Kuhn von Kuhnenfeld(válka) •Friedrich von Beust(finance) •→Menyhért Lónyay(finance) |
| Vláda Adolfa von Auersperga (1871–1879) | |
|---|---|
| Předseda vlády Předlitavska | Adolf z Auerspergu(25. listopadu 1871 – 15. února 1879) |
| Ministři Předlitavska | Josef Lasser von Zollheim(vnitro) •→Adolf z Auerspergu(vnitro) •Ludwig von Holzgethan(finance) •→Sisinio de Pretis(finance) •Karl von Stremayr(kult a vyučování) •Julius Glaser(spravedlnost) •Anton von Banhans(obchod) •→Johann von Chlumecký(obchod) •Johann von Chlumecký(zemědělství) •→Hieronymus z Mannsfeldu(zemědělství) •Julius von Horst(zeměbrana) •Florian Ziemiałkowski(haličské záležitosti) •Joseph Unger(bez portfeje) |
| Společní ministři Rakousko-Uherska | Gyula Andrassy(zahraniční věci) •Franz Kuhn von Kuhnenfeld(válka) •→Alexander von Koller(válka) •→Artur Maximilian von Bylandt-Rheidt(válka) •Gyula Andrassy(finance) •→Ludwig von Holzgethan(finance) •→Gyula Andrassy(finance) •→Leopold Friedrich von Hofmann(finance) |
| Vláda Karla von Stremayra (1879) | |
|---|---|
| Předseda vlády Předlitavska | Karl von Stremayr(15. února – 12. srpna 1879) |
| Ministři Předlitavska | Eduard Taaffe(vnitro) •Sisinio de Pretis(finance) •Karl von Stremayr(kult a vyučování) •Julius Glaser(spravedlnost) •Johann von Chlumecký(obchod) •Hieronymus z Mannsfeldu(zemědělství) •Julius von Horst(zeměbrana) •Florian Ziemiałkowski(haličské záležitosti) |
| Společní ministři Rakousko-Uherska | Gyula Andrassy(zahraniční věci) •Artur Maximilian von Bylandt-Rheidt(válka) •Leopold Friedrich von Hofmann(finance) |