Je nejmladší dítě a jediný synGustava Adolfa Švédského aSibyly Sasko-Kobursko-Gothajské. Jeho otec zemřel 26. ledna 1947 při letecké nehodě v Dánsku naletišti v Kodani, když bylo Karlu Gustavovi devět měsíců. Karel Gustav se o otcově smrti dozvěděl, až když mu bylo sedm let. V projevu v roce 2005 vyjádřil své pocity ohledně dospívání, kdy neznal svého otce.[2] Po smrti svého otce se stal druhým v řadě na trůn po svém dědečkovi, tehdejším korunním princi Gustavovi Adolfovi. Po smrti svého praděda králeGustava V. v roce 1950 nastoupil na trůn Gustav Adolf, a tak se Karel Gustav ve věku čtyř let stal novým švédským korunním princem adědicem trůnu.
Krátce poté, co se v roce 1973 stal králem, vstoupila v platnost nová ústava z roku 1974, která formálně zbavila Karla XVI. Gustava jeho zbývající výkonné moci. Výsledkem je, že již neplní řadu povinností, které se obvykle udělujíhlavě státu, jako je formální jmenování předsedy vlády, podpis zákonů a funkcevrchního velitele ozbrojených sil. Nová ústava výslovně omezuje krále na ceremoniální funkce a mimo jiné je pravidelně informován o státních záležitostech. Jako hlavěrodu Bernadotte bylo Karlu Gustavovi také umožněno učinit řadu rozhodnutí o titulech a funkcích jeho členů.
Následník trůnu, po přijetí nového zákona oabsolutní primogenituře (prvního takového zákona přijatého v západoevropských dějinách)[3] 1. ledna 1980, je korunní princeznaViktorie Švédská, nejstarší dítě krále a jeho manželky,královny Silvie. Před přijetím tohoto zákona byl mladší bratr korunní princezny Viktorie, princKarel Filip, od narození v květnu 1979 krátce dědicem trůnu. Karel XVI. Gustav je nejdéle vládnoucím monarchou ve švédské historii. 26. dubna 2018 překonal vládu králeMagnuse IV. Švédského dlouhou 44 let a 222 dní.[4]
V rámci přípravy na svou funkci hlavy státu následoval korunní princ Karel Gustav široký studijní program zaměřený na soudní systém, sociální organizace a instituce,odborové svazy a sdružení zaměstnavatelů. Kromě toho pečlivě studoval záležitostiRiksdagu, vlády a ministerstva zahraničních věcí. Korunní princ také strávil nějaký čas na švédské misi přiOSN a veŠvédské agentuře pro mezinárodní rozvojovou spolupráci (SIDA), pracoval v bance vLondýně a na tamním švédském velvyslanectví, ve švédské obchodní komoře ve Francii a v továrně společnostiAlfa Laval Company ve Francii. V roce 1970 zastupoval krále v čele švédské delegace nasvětové výstavě v japonskéÓsace. Od svého mládí byl současný monarcha silným zastáncemskautského hnutí ve Švédsku.[8]
Karel Gustav mádyslexii, stejně jako jeho dcera korunní princezna Viktorie a jeho syn princ Karel Filip.
Dne 19. června roku 1976 se veStockholmu oženil seSilvií Sommerlathovou, s níž se seznámil naLetních olympijských hrách 1972 vMnichově, kde pracovala jako hosteska. Silvia není urozeného původu a Gustav VI. Adolf z tohoto důvodu vnuka odrazoval od sňatku – podle švédského práva pokud by se s ní Karel Gustav oženil ještě jako korunní princ, musel by opustit královský dům a ztratil by svůj nárok na královský trůn. Tento zákon ovšem platil jen pro prince, nikoli pro vládnoucího monarchu, proto se sňatek uskutečnil, až se Karel Gustav stal sám králem.
Karel Gustav byl proti změně nástupnického práva a chtěl, aby po něm na švédský trůn usedl jeho syn Karel Filip, narozený jako jeho druhé dítě po dceři Viktorii. Ne, že by králi vadila vládnoucí žena, ale mrzel ho fakt, že se syn Karel Filip narodil v době, kdy měl nárok na trůn on. Parlament však v roce 1979 odhlasoval ústavu, která vstoupila v platnost 1. ledna roku 1980. Princ Karel Filip tak byl následníkem trůnu sedm měsíců svého života a v důsledku změny ústavy, resp. nástupnického práva, se první v nároku na trůn stala jeho sestra, nejstarší dcera Karla XVI. Gustava, Viktorie.
Kompetence krále jsou od roku 1975 omezeny na reprezentativní funkci. Král nemá právo na ústavní iniciativy, nejmenujepremiéra, není ani vrchním velitelem ozbrojených sil. Plní ale důležitou roli v prezentování své země za hranicemi.
Na mezinárodní scéně je znám především v souvislosti sNobelovou cenou, kterou předává každoročně ve všech oborech vyjmaNobelovy ceny za mír, kterou předává norský král. Kromě státnických povinností se věnuje také lyžování, jachtingu, zahradničení a jízdě na koni.
↑abDarryl Roger Lundy:The Peerage.Dostupné online. [cit. 2017-10-09].
↑ King Carl XVI Gustaf: profile - Telegraph.web.archive.org [online]. 2011-10-30 [cit. 2021-04-23].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-07-16.
↑ The Swedish monarchy.sweden.se [online]. 2020-05-29 [cit. 2021-04-23].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-06-26. (anglicky)
↑LUNDGREN, Roger.Sibylla: En biografi. [s.l.]: Albert Bonniers Förlag 283 s.Dostupné online.ISBN978-91-0-017023-3. (švédsky) Google-Books-ID: dRg4DwAAQBAJ.
↑ Kungens liv i 60 år - Sveriges Kungahus.www.kungahuset.se [online]. [cit. 2021-04-23].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-04-21. (švédsky)
↑ Biography - Sveriges Kungahus.www.kungahuset.se [online]. [cit. 2021-04-23].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-05-06. (anglicky)
↑ 10 facts about King Carl XVI Gustaf of Sweden.HOLA [online]. 2014-04-30 [cit. 2021-04-23].Dostupné online. (anglicky)
.jpg)
.svg)
